Třetina klubů severoamerické NBA prodělává, objevily se spekulace o přerušení ligy
Severoamerickou NBA, třetí nejbohatší sportovní soutěž světa, dostihla ekonomická krize. Již loni v prosinci musela basketbalová liga propustit osmdesát zaměstnanců a zároveň vyšlo najevo, že deset z celkem třiceti účastnických klubů má ztrátu. Hlavní komisař David Stern proto musel nedávno vyjednat s JPMorgan Chase a Bank of America úvěrovou linku 200 milionů dolarů, která podpoří hospodaření nejvíce postižených klubů. Očekává se, že nabídku využije dvanáct až patnáct z nich. Ani toto opatření ale nebude zřejmě stačit. „Ekonomika ligy přestala fungovat. K jejímu uzdravení bude třeba přijmout velmi radikální opatření, která téměř jistě povedou k přerušení soutěže, až na konci roku 2010 vyprší dohoda o platech hráčů,“ řekl deníku The New York Times (NYT) hráčský agent David Falk, který v minulosti zastupoval takové hvězdy, jako byl Michael Jordan nebo Charles Barkley.
Jak komplikovaná situace v NBA je, ukazuje přehled hospodaření klubů magazínu Forbes z loňského prosince. Zatímco tři nejvíce ceněné celky New York Knicks, Los Angeles Lakers a Chicago Bulls dosáhly v minulé sezoně zisku mezi třiceti až pětapadesáti miliony dolarů, například sedmý nejcennější tým Dallas Mavericks již šest let prodělává – loni to bylo téměř čtrnáct milionů dolarů. Ještě hůře na tom jsou kluby jako Charlotte Bobcats, Memphis Grizzlies nebo New Jersey Nets, jejichž dluhy překračují polovinu Forbesem odhadované hodnoty klubu. Kluby proto šetří, kde se dá. Například zmíněný Charlotte Bobcats, k jehož vlastníkům patří Michael Jordan, uspořádal v rámci úspor přípravný kemp před letošní sezonou ve vlastní hale.
Dvouletá pauza
Právě platy hráčů představují hlavní překážku pro zlepšení finančního zdraví jednotlivých klubů NBA. Na odměny sportovců připadá celých 57 procent veškerých příjmů severoamerické basketbalové soutěže ve výši kolem 3,5 miliardy dolarů ročně. Výdajový strop pro personální náklady byl v nynější sezoně stanoven na 58,7 milionu dolarů pro jeden klub. Od roku 1984, kdy bylo omezení zavedeno, se limit s jedinou výjimkou každý rok zvyšoval. To vše, spolu se zhoršujícím se stavem ekonomiky, vede k napjaté finanční situaci řady klubů. I proto budou nyní chtít jejich vlastníci ušetřit. Již v příští sezoně se platy hráčů kvůli poklesu příjmů ligy o něco sníží – mluví se o výdajovém stropu na personální náklady kolem 57 milionů dolarů. To ale nebude stačit. Začalo se pracovat i na nové smlouvě s hráčskou asociací – krátce po Falkově kritice se hlavní komisař ligy David Stern neformálně setkal s výkonným ředitelem Asociace hráčů NBA Billy Hunterem a oznámil, že závazné rozhovory mají odstartovat nejpozději letos v létě. Cílem má být dojednání nové dohody o platech hráčů, která nahradí současnou smlouvu, jejíž platnost vyprší na konci příští sezony.
Falk se v rozhovoru pro NYT nechal slyšet, že NBA bude určitě požadovat výraznější pokles výdajových stropů, zvýšení věkového limitu pro začínající hráče z 19 na dvacet nebo 21 let a zejména snížení procenta z celkových příjmů, které jde do kapes hráčům. Ti však na takové požadavky zatím neslyší. Jejich zástupce Hunter nabídl komisaři Sternovi během únorových neformálních rozhovorů pokračování současné smlouvy a v půlce dubna pro magazín SportsBusiness Journal prohlásil, že hráči nesdílejí přesvědčení o špatné finanční situaci NBA. Hunter navíc požádal, aby mohl ještě před započetím oficiálního vyjednávání nahlédnout do účetnictví jednotlivých klubů. Agent Falk předpokládá, že hráči budou muset nakonec značně ustoupit. „Většina z majitelů klubů jsou totiž miliardáři, pro které je NBA pouze nákladným koníčkem. Mají dost peněz na to, aby mohli ligu zavřít na dva roky a přinutit hráče k rozumu,“ řekl NYT Falk a varoval před opakováním situace z roku 1998, kdy byla NBA přerušena na tři měsíce. „Hráči tehdy přišli o čtyřicet procent svých příjmů a ještě museli akceptovat horší podmínky, než které obsahovaly návrhy vlastníků klubů před stávkou,“ prohlásil.
Dobře rozjetý vlak I přes současné obtíže některých klubů představuje severoamerická liga výkonný marketingový stroj. V sezoně 2007/2008 se její výnosy zvýšily o šest procent na rekordních 3,8 miliardy dolarů. Mírný růst by měl nastat i letos. Zájem diváků o NBA totiž neochabuje a průměrná návštěva na jedno utkání před začátkem play-off oproti loňsku narostla o procento na 17 368 lidí. Ti tak každoročně přispějí do klubových rozpočtů částkou kolem 900 milionů dolarů. Ještě více NBA vydělává na prodeji televizních práv – nová smlouva s televizními sítěmi ABC, ESPN a TNT platící od minulé sezony zaručuje klubům až do roku 2016 každoroční příjem ve výši miliardy dolarů. A jelikož zápasy vysílá živě 188 stanic ve 215 zemích a více než čtyřiceti jazycích, zajímavé peníze do klubových pokladen přispívají i sponzoři. Těch má NBA 22 a mezi nimi kromě firmy Adidas, která je oficiálním poskytovatelem vybavení sportovců v odhadované hodnotě 400 milionů dolarů ročně, najdeme společnosti jako Hewlett-Packard, T-Mobile či Coca-Cola a Budweiser.
Tabulka:
První pětka vydělává
(v milionech dolarů)
Pořadí; Tým; Hodnota; Provozní zisk
1.; New York Knicks;613;29,6
2.; Los Angeles Lakers; 584;47,9
3.; Chicago Bulls; 504; 55,4
4.; Detroit Pistons; 480; 40,4
5.; Cleveland Cavaliers; 477; 13,1
Pramen: Forbes; údaje k 3. prosinci 2008
