SUBDODAVATELÉ VELKÝCH PODNIKŮ - Jsou košatými stromy, jež každoročně plodí šťavnaté ovoce. Tito velikáni však také spotřebují hodně živin, které nasávají rozrostlými kořeny. Řeč je o velkých průmyslových podnicích a bezpočtu jejich dodavatelů. Pokud se malá firma zachytí v jejich sítích, může mít vystaráno na řadu let, ne-li nadosmrti. Hladových rybek je však mnohem více, než mohou navijáky lovců vytáhnout.
Průmysloví giganti hledají nové subdodavatele, kteří by jim pomohli při výrobě prestižních zakázek. S růstem produkce, jež se letos odhaduje okolo pěti procent, se dokořán otevírají dveře dalším firmám. „Strojírenská společnost Wikov nabídla možnost subdodávek dalším českým výrobcům. Jejich podíl na všech subdodávkách se blíží 70 procentům,“ zdůrazňuje generální ředitel tohoto výrobce průmyslových převodovek Antonín Růžička. Obdobně se vyjadřují i další velké společnosti. Jak se však dostat na seznam vyvolených?
Pozor na ceny!
Přikázání první v dodavatelském desateru zní: Stlač cenu na minimum. Řada firem se nejprve podívá do této kolonky, a pokud se jim suma zdá moc vysoká, nabídku rovnou hodí do koše. „Po podání nabídky více dodavatelů hodnotíme jejich cenu jako první kritérium pro vytřídění nejhorších nabídek,“ potvrzuje mluvčí společnosti Škoda Holding Radka Pistoriusová. Teprve poté přichází na řadu splnění technických požadavků, dodací lhůty, záruky či platební podmínky.
Plzeňský podnik si namlouvá partnery podle referencí, dřívějších zkušeností nebo vlastnictví příslušných odborných certifikátů. Jeho dodavatelé se počítají na stovky, záměrem je ovšem jejich davy snižovat a odebírat levněji větší celky. Dobrá polovina nákupů přitom přichází ze zahraničí, rozšiřování importů je v přímé závislosti na vývoji kurzu české měny. „Sledujeme výhodnost cen dovozů oproti cenám v korunách. V Česku nakupujeme většinou výrobky s vysokým podílem ruční práce na jednotlivých kusech a v cizině sériově vyráběné produkty,“ dodává. Z asijské provenience se přitom rekrutuje 10 až 20 procent. „Nečínští výrobci zatím úspěšně bojují s čínskou konkurencí kvalitou svých výrobků, přizpůsobením speciálním požadavkům a dodací lhůtou,“ líčí.
Výběrová řízení nyní vypisuje například hutní výrobce ArcelorMittal Tubular Products Karviná, který tak u větších subdodávek činí každé dva roky. „Proběhnou tendry na dodávky služeb ostrahy, stravování a úklidu,“ uvádí generální ředitel Stanislav Konkolski. Podnik dříve známý pod jménem Jäkl požaduje po zájemcích stabilní strukturu a kvalitu dodávaných služeb a též rozumnou cenu. Kromě referencí a předchozích zkušeností přichází v potaz také doporučení spřízněných firem. Ohlíží se především po tuzemských podnikatelích, jimž tak tečou miliony korun.
„Vzhledem k širokým potřebám firmy se počítají na desítky a jejich okruh příliš nerozšiřujeme ani nezužujeme, jsou to vesměs stabilní vztahy,“ vypovídá. Levnější konkurenty z Dálného východu mohou porážet, pokud si za své zbraně zvolí doprovodný servis a stálost kvality dodávek. Wikov zase dává zakázky českým výrobcům hutního materiálu, výkovků, odlitků, kabelů, spojovacího materiálu, elektrických strojů nebo laminátových komponentů. „Výběrová řízení se konají podle potřeby, kontinuálně oslovujeme naše současné i potencionální dodavatele,“ říká Růžička.
Nové „alternativní“ dodavatele se chystá hledat i strojírenský koncern ČZ. Společnost totiž přichází o desítky milionů korun kvůli silné koruně. Pro podnik to znamená nakupovat co nejvíce v zahraničí nebo v tuzemsku za cizí měnu. Firma vyrábí turbodmychadla do motorů nákladních aut, traktorů a užitkových vozidel. Nezbývá než dodat: jak ale dlouho budou vzdorovat invazi z Asie, která již rozvrátila nejedno odvětví?
JAK SE DOSTAT K VELKÝM ZAKÁZKÁM
• musíte zvládnout zvláštní technologické procesy ve svém oboru
• musíte mít v záloze dostatek výrobních kapacit nebo kooperací v případě náhlého požadavku na zvýšení dodávek
• měli byste zvládnout komplexnější dodávky
• základem jsou osobní kontakty
• účastněte se prestižních veletrhů
Je libo 120 miliard?
Nejštědřejší je chobotnice automobilového průmyslu, jejíž chapadla se natahují do všech sfér. „Škoda Auto v loňském roce nakoupila výrobní materiál za 120 miliard korun, z toho 61 procent připadá na české dodavatele,“ vyčísluje mluvčí Jaroslav Černý. Samotná Škoda, která v pololetí vyrobila přes 350 tisíc vozů, produkuje „pouze“ převodovky, maloobjemový motor 1,2 litru a karoserie.
Poskytnutá důvěra však něco stojí – firma musí zaručit špičkovou kvalitu výrobků, dodávat včas a termíny pružně upravovat a v neposlední řadě být levnější než konkurence. „Důkladně prověřujeme každý díl, a pokud bychom s ním nebyli spokojeni, můžeme předat zakázku jinému dodavateli,“ upozorňuje. Mateřský koncern VW si totiž vybírá své ovečky po celém světě, kde vypisuje přísná výběrová řízení.
V současné době má mladoboleslavský podnik zhruba 1300 dodavatelů dílů pro vozy, počet spolucestujících se ale razantně sníží. Jednotliví dodavatelé údajně o zakázky nepřijdou, budou pouze prodávat nepřímo přes finální dodavatele. Podle Škody by však kvůli prostředníkům neměli tratit. „Jde o zjednodušení systému a zefektivnění výroby vozů. Stávající dodavatelé se stanou subdodavateli a Škoda bude dostávat komplexnější celky dílů,“ vysvětluje Černý.
Úspory jsou nutné například kvůli drastickému posilování koruny. Přesunutí odběru dodávek z tuzemska ve prospěch zahraničních firem se zatím sice neplánuje, situace se však může rychle změnit. „Česká vláda se zatím nechystá přijmout euro, což pro nás jako významného exportéra, jestliže 90 procent naší produkce opouští hranice České republiky, znamená mnoho rizik a nejistoty v plánování,“ poznamenává. Hrozbou pro české výrobce tak mohou i zde být firmy z Číny, i když prozatím žádný díl škodovek nenese nápis „Made in China“. „Čínské díly jsou sice o 15 procent levnější než u jejich nečínské konkurence, ale to zatím vyrovnávají náklady na dopravu,“ říká mluvčí.
V budoucnu je však nutno s těmito výrobky počítat, zvláště je-li kvalita stejná jako u dílů z Česka nebo od jiných zahraničních dodavatelů. Do hry vstupuje i další faktor, a to předpokládaný pokračující boom prodeje vozidel na takzvaných emerging markets, tedy v Číně, Indii, Rusku. Tyto země požadují vysoký podíl tamních subdodavatelů, což by se mohlo promítnout i do dalších škodováckých továren.
Byznys na řadu let
Nemůže být větším vkladem do budoucna, než si udělat dobré jméno u mocného partnera. Zde neplatí pořekadlo „Nechoď, Vašku, s pány na led…“. Byznys je pak zajištěn na řadu let nejenom ve strojírenství. Například farmaceutické koncerny jsou pověstné neochotou měnit své vyzkoušené ovečky, i kvůli nezbytné registraci svých dodavatelů, což je stojí hodně peněz. „Není jednoduché takový vztah navázat a prokázat, že právě my jsme tím optimálním dodavatelem a právě nás si má výrobce vybrat,“ říká Vladimír Velebný, spolumajitel firmy Contipro, která dodává látky farmaceutickým koncernům.
Získaná důvěra potom vkládá na bedra dodavatele i obrovskou odpovědnost a snahu za žádnou cenu nezklamat a nepošramotit si reputaci. Renomé je ostatně důležité ve všech oborech, automobilový nevyjímaje. Táborský výrobce svíček Brisk rozšířil řady svých odběratelů od Škody Auto a Volkswagenu na značky Volvo, Renault, Mack, Audi, Opel, Lamborghini, Hirth, letecké motory Limbach, Dacia, Brano, Tatra, Jawa, Seat, Daewoo Avia.
Nezbytné jsou přitom mnohamilionové výdaje, jež se však se ziskem vrátí. Strojírenská skupina Motor Jikov investovala za posledních pět let zhruba 600 milionů korun do svého rozvoje. Firma, která vyrábí mimo jiné i odlitky ze slitin hliníku a zinku, exportuje především do evropských zemí a USA. Její součástí je Motor Jikov Tlaková slévárna, která byla vyhodnocena Subdodavatelem roku 2007 za kontrakt pro Briggs&Stratton. Dalšími odběrateli jsou například Honeywell, Magna, PAL nebo Valeo.
DODÁVKY PRO NOVÁ MĚSTA
Nejčerstvější obří příležitostí jsou výstavba železárny, cementárny a elektrárny v Jemenu a Džibutsku v hodnotě 17 miliard korun. Kontrakt získala česká společnost CZMT od Middle East Development vedené šejkem Bandarem Tarikem bin Ládinem. Dodávky budou určeny pro první fázi projektu Al Noor, nových měst, která mají vyrůst na asijském a africkém pobřeží a budou spojeny mostem přes Rudé moře. CZMT přitom odhaduje, že 40 až 50 procent prací připadne na české firmy. V současnosti už registruje zájem asi 50 firem.
Nové linky pro automobily
Strmě stoupající produkce osobních vozidel v České republice za sebou táhne vlastní „subdodavatelský“ průmysl, který je mocnější než celá jiná odvětví. Řetězec dodávek připomíná kaskády, po kterých se však voda řítí nahoru. Společnost ŽDB Group nedávno uvedla do provozu pět nových linek na výrobu drátu pro automobilový průmysl. Výrobní zařízení, která patří k nejmodernějším na světě, přišla na téměř 100 milionů korun. Zároveň byla touto investicí dokončena první etapa modernizace závodu Drátovna, která přišla na zhruba 700 milionů korun.
„Zprovozněním nových drátotažných linek jsme se posunuli kvalitativně o řád výše, a tak se řadíme mezi elitní evropské výrobce drátu,“ říká ředitel závodu Jan Marinov. Výstavba nových linek a zcela nová technologie je podle jeho slov jedinou cestou, jak bojovat s konkurencí.
Bohumínská společnost ročně vyrobí 135 tisíc tun všech typů ocelových drátů. V roce 2007 závod Drátovna meziročně zvýšil objem výroby o 12 procent, díky nové produkci se výroba zvedne o dalších 8000 tun. Výnosy za výrobky, které loni dosáhly 2,7 miliardy korun, se již letos díky nové investici zvednou o 160 milionů korun. Export dosahuje 88 procent produkce, největšími odběrateli jsou firmy z Německa, Itálie, Polska, ale i z Oceánie, Severní a Jižní Ameriky. Mezi největší zákazníky patří společnosti z automobilového, rybářského, těžebního, ale i nábytkářského průmyslu. Opracované dráty z Bohumína se dostávají v podobě pružinek, lan, speciálních šroubů i sedadlových koster do automobilů značek Škoda a její mateřské firmy Volkswagen, dále do vozů Fiat, Toyota nebo BMW. „Dodávky pro automobilový průmysl se během posledních dvou let ztrojnásobily, takže nyní dodáváme pro tento trh asi polovinu naší produkce drátu,“ dodává Marinov.
Díky novým technologiím bylo možno vyrobit a dodat dráty do výtahových lan, která jsou instalována například v jednom z nejvyšších mrakodrapů světa Sears Tower v Chicagu. „Usilujeme také o to, aby z našich drátů byla vyrobena výtahová lana pro nejvyšší budovu světa Búrdž Dubaj,“ doplňuje ředitel s tím, že dalších 500 milionů korun bude závod investovat do roku 2012, a to na druhou část své modernizace. Od roku 2003 směřovalo do modernizace této bohumínské firmy, která nyní zaměstnává tři tisíce lidí, více než 1,7 miliardy korun.
NEJVĚTŠÍ ODBĚRATELÉ DODÁVEK V TUZEMSKU
Škoda Auto – Vyrábí jen převodovky, maloobjemový motor 1,2 litru a karoserie. Vše ostatní nakupuje od dodavatelů.
- *TPCA – Kolínský výrobce malých osobních vozidel značek Toyota, Peugeot a Citroen rovněž odebírá široké spektrum dílů od externích firem. Škoda Holding – Plzeňský podnik se zaměřuje na produkci turbín, strojoven a dopravních prostředků, jako jsou tramvaje, lokomotivy nebo trolejbusy. K tomu potřebuje řadu subdodávek. Vítkovice Holding – Výroba zahrnuje metalurgii, těžké, energetické a dopravní strojírenství, ocelové konstrukce. Také zde je řada možností na subdodávky. ČKD Group – Zeštíhlený tradiční strojírenský producent se nyní zabývá dodávkami investičních celků pro zpracování nafty a zemního plynu, dopravních systémů, technologií na spalování biomasy, větrné elektrárny nebo čistírny odpadních vod. Stejně široká je i škála nakupovaných komponent. Iveco Czech Republic (bývalá Karosa) – Vysokomýtský výrobce autobusů se snaží využívat dodávek od místních firem. ČEZ – Je zdrojem rozsáhlých zakázek na budování a opravy elektrárenské sítě. Siemens – Německý koncern má v ČR řadu závodů, pro které odebírá výrobní materiál. Koupil též letohradského producenta jističů OEZ. Pod křídly cizího kapitálu Dlouhodobé dodávky někdy vedou ke koupi celého podniku jeho odběratelem, který si jej tak „pojistí“ pouze pro sebe. Tyto snahy na úkor vlastní nezávislosti pociťuje v posledních letech řada firem. „Je třeba zvážit, a to vždy zejména z pohledu vlastní ekonomické situace a míry stability, výhodnost takové spolupráce,“ varuje Václav Lebeda, generální ředitel Dako CZ, která se před lety vymanila z pout ČKD. Například firma Letov letecká výroba, pokračovatel tradiční značky Letov, jež letos slaví 90 let od svého založení, se před osmi lety stala součástí francouzské výrobní skupiny Latecoere. „Za dobu působení v této skupině jsme expedovali 10 tisíc kusů dveří pro různé typy letounů Airbus, Embraer a Dassault a pokračuje dál v rozvoji svých aktivit v oblasti leteckého průmyslu,“ prohlašuje ředitel Ivan Dubský. Podnik vyrábí dveře pro obří dopravní letoun Airbus A380 a nyní hledá například dodavatele na obrábění ocelových dílů pro první zakázky od konkurenčního Boeingu. V tomto případě se tedy nezávislost na finálním výrobci vyplácí. Před nedávnem zase společnost GE Aviation dokončila nákup českého výrobce malých turbovrtulových motorů a součástek Walter Engines. Pražská firma produkuje letadlové motory již od roku 1923 a dosud jich vyrobila přes 37 tisíc kusů. „Díky této transakci se Česká republika stane významným centrem společnosti GE pro expanzi na dynamický trh malých turbovrtulových motorů,“ komentuje regionální ředitel společnosti GE pro střední Evropu Leslaw Kuzaj. Walter na oplátku díky této akvizici získá peníze na další investice i know-how. Akvizice nejsou pouze výsadní doménou leteckého průmyslu, ale též například na hony vzdálené kosmetiky. Pravý rozmach výrobce hotelové kosmetiky z Holic na Pardubicku přišel až se začleněním menšího podniku do nadnárodní firmy Pacific Direct. Česká firma získala odbytiště po celém světě a odběratel zase podíl na výrobní firmě, aby mohl lépe plnit dlouhodobé zakázky. „Nyní se od nás dodávají výrobky asi do 130 zemí, začneme ve Vietnamu a skončíme třeba v Chile. Orientujeme se na nejnáročnější segment hotelového trhu, to znamená čtyř a pětihvězdičkové hotely,“ prohlašuje spokojeně ředitel Martin Samek. Nenechali si to vyfouknout Po roce 1989 se stříhaly ostnaté dráty a na český trh začaly proudit vozy ze západu. Chyběly však na ně náhradní díly a tuto díru chtěla zalepit společnost Tyll, jež byla založena v roce 1992 v garáži ve středočeských Červených Pečkách. Za tři roky však již rozšiřuje výrobu výfuků na vozy Škoda Favorit a postupně na veškeré vozy značky Škoda. To již produkce dosahuje stovek tisíc výfuků ročně v novém objektu. Podnikatelský záběr se časem rozrostl o výrobu ocelových konstrukcí, betonárnu a truhlárnu. V roce 2004 uzavřel Tyll strategickou spolupráci s italskou firmou MTS, jedním z největších evropských výrobců výfuků, a stal se distributorem výrobků této značky pro český a slovenský trh. Stěžejní postavení v odbytu a ve výrobě zaujímají výfukové systémy na vozy Škoda, dále některé typy výfuků na zahraniční vozy, sportovní výfuky pro export do členských zemí Evropské unie, speciální výfuky na průmyslové stroje a části výfukových systémů pro prvovýrobu. Tyll v současné době buduje novou výrobní halu, díky níž bude společnost schopna reagovat na mnohé poptávky z oblasti automobilového průmyslu i jiných průmyslových odvětví. Otevírají brány obrům Když velká firma prohlašuje, že svým dodavatelům „otevírá brány“, bere se to většinou obrazně a s důvěrou. Co když ale tato slova přičinlivý výrobce vezme doopravdy a chce tato vrata raději skutečně odemknout, třeba i vlastními silami? Firma ŽDB Group si to pojistila přímo v centrále japonské firmy Sony na Slovensku v Nitře, kam dodala „svoji“ 1300 kilogramů vážící průmyslovou bránu, jejíž výrobu loni na podzim zahájila. „Kvůli velkému zájmu ze strany stavebních a průmyslových firem jsme loni zahájili výrobu těchto bran, jejichž výroba je obdobná a doplnila naši nabídku plotů určených především pro prestižní oplocení rodinných domů,“ poznamenává ředitel závodu Jiří Stibůrek s tím, že rozšířením sortimentu chce závod oslovit a uspokojit širší skupinu zákazníků. Již v letošním roce se v Bohumíně vyrobí zhruba 20 průmyslových bran pro šířku vjezdu až 14 metrů, které mají objednány stavební firmy z tuzemska a ze Slovenska. Pokud bude zájem, může ŽDB produkci těchto bran v příštím roce zdvojnásobit. Díky výrobě bran se letos zvednou tržby minimálně o pět milionů korun. Automobilová zóna násobí výrobu**
Výrobu zvyšují i dodavatelé kolínské automobilky TPCA, z jejíchž linek v prvním pololetí letošního roku sjelo přes 170 tisíc malých osobních aut. Japonská společnost Manufacturing Czech, která vyrábí v pardubické průmyslové zóně tlumiče do automobilů, v příštích dvou letech více než 1,5krát znásobí výrobu na 4,5 milionu kusů ročně. „Naším největším zákazníkem je kolínská automobilka TPCA, ale také Suzuki, Renault, také vyrábíme náhradní díly pro celou Evropu,“ říká finanční ředitel firmy Šimon Balla.
Vzhledem k tomu, že se automobilkám daří, má firma větší zakázky. Vyrábět by mohla ještě víc, jenže hygienické limity dopravy to firmě nedovolují. Nedaleká silnice první třídy I/2 je přetížená a podnikatelské záměry by automobilovou a kamionovou dopravu ještě zahustily. „V tomto projektu jsme se ještě do limitů vešli. Ale v průmyslové zóně máme dost velké pozemky, na nichž bychom mohli postavit ještě jeden závod,“ doufá Balla. Firma investuje do nových technologií, které výrobní procesy zmodernizují, a tak se současná zaměstnanost kolem 450 lidí výrazně měnit nebude. Postupné zvyšování produkce se plánuje v příštím roce.
Na zvýšenou poptávku automobilek reaguje v této průmyslové zóně také JTEKT Automotive Czech Pardubice. Japonská firma bude kromě výroby dílů do převodovek vyrábět také hliníkové komponenty pro sestavu elektrického posilovače řízení a do budoucna jejich produkce převáží. I pro tuto firmu je hlavním zdrojem příjmů TPCA v Kolíně. Společnost Panasonic Automotive Systems Czech, výrobce autorádií, zase plánuje zvýšit kapacitu skladovacích ploch o téměř 7000 metrů čtverečních. V průmyslové zóně ještě sídlí pobočka švýcarské firmy Ronal, která vyrábí hliníková kola pro automobily. Zhruba v září se mají stěhovat první firmy do vědeckého a výzkumného Technoparku, taktéž se zaměřením na automobilový průmysl.
Naproti tomu zatím na mrtvém bodě zůstávají plány developerské firmy CTP Invest, která chce stavět v zóně nájemní haly pro středně velké a menší podniky. Na zarezervovaných 14 hektarů si ale musí počkat, až se rozjede stavba obchvatu. Územní rozhodnutí by mohlo být vydáno nejspíš v roce 2010, což by mohl být první krok k tomu, aby developer mohl začít s přípravou stavby.
