Nejen lobbing, ale mnohdy i cenný zdroj informací Podnikatel pro svůj marketing potřebuje informace nejen přijímat, ale také poskytovat. Není mnoho míst, kde může být jejich příjemcem i poskytovatelem. Jedním z nich mohou mít profesní organizace.
Nejen lobbing, ale mnohdy i cenný zdroj informací
Podnikatel pro svůj marketing potřebuje informace nejen přijímat, ale také poskytovat. Není mnoho míst, kde může být jejich příjemcem i poskytovatelem. Jedním z nich mohou mít profesní organizace.
V podstatě je jedno, zda tyto organizace se označují jako asociace, společenství, sdružení či cech. Jejich poslání je obdobné a soustřeďuje se na tři základní směry. Prvním je lobování v zájmu oboru a firem, které sdružuje - například se vyjadřuje k návrhům zákonů a dalších norem týkajících se oboru, upozorňuje na problémy, které různé normy mohou přinést, ale také třeba upozorňuje na nepříznivé či diskriminační jevy vůči oboru. Jako příklad lze uvést Svaz obchodu protestující proti balení některého pečiva (tzv. „koblihová kauza“). Druhý směr se zaměřuje na informace v oboru - například znalost všech platných i připravovaných technických a dalších norem, vývojové trendy v oboru, nové technologie atd. Třetí směr je pak vzdělávání, kvalifikace a předepsaná odbornost pro profesi. Zde lze jako příklady uvést zákonem předepsané zkoušky pro některé profese, pořádání mistrovských zkoušek, ale i snahu vyjadřovat se k náplni učňovských zkoušek atd. Sem často patří i snaha o prosazení „čistoty“ oboru, tedy o vyloučení nekvalitních řemeslníků či poskytovatelů služeb, o serióznost.
Co lze získat
Zejména v poslední době pro podnikatele byly asi neocenitelné informace o legislativních změnách, které byly přijímány v souvislosti s přípravou na vstup do EU. Právě profesní organizace na ně své členy upozorňovaly. Znalost změn, k nimž dojde třeba teprve za rok či dva také může ovlivnit správným směrem některé investice - třeba na vybavení novými stroji či nástroji, koupi či nájem vhodné nemovitosti, příjem pracovníků s potřebnou kvalifikací. Profesní organizace také mívají přehled o pracovním trhu v oboru a o poptávce po jednotlivých profesích. Významným zdrojem informací jsou i vzdělávací aktivity profesních organizací. Nejsou to jen nutná školení a zkoušky, ale také semináře věnující se jak vývoji v oboru, tak zdokonalování marketingových či obchodních schopností, připravující na podnikání v podmínkách jednotného trhu EU. Profesní organizace ale také nepřímo poskytuje některé informace o konkurenci. Ty získáváte tím, že víte, kdo je členem organizace a jak v ní vystupuje, jak se v ní nebo v jejím rámci prezentuje.
Co nelze získat
Profesní organizace samozřejmě nejsou nevyčerpatelnou studnicí informací. Některé z nich jsou spíše studnicí hodně mělkou. Je třeba vidět, že v některých oborech působí profesních organizací více, mnohdy jen s regionální členskou základnou. Tak tomu je například v pohostinství, v kosmetických či bezpečnostních službách. Některé z organizací jsou z vlastní vůle přičleněny k Hospodářské komoře ČR, jiné ne; na webové stránce komory jich je uvedeno zhruba sedm desítek. Většina poradenských služeb těchto organizací se často omezuje na technický a legislativní rámec. Například nejsou schopny uskutečnit pro své členy marketingový průzkum - i když záleží na oboru a velikosti organizace. Některé, jako třeba Svaz obchodu či Sdružení pro informační společnost (SPIS), jsou schopné zadat marketingovým specialistům průzkumy například o trendech vývoje cen u různých komodit, o spotřebitelských zvyklostech či o využívání osobních počítačů, internetu a elektronické pošty v domácnostech i ve firmách. Omezené jsou také informace o konkurenci, resp. o členských firmách. Profesní organizace nemůže preferovat, vyzdvihovat či doporučovat některého ze svých členů na úkor ostatních.
Co lze poskytnout
A jaké informace lze o sobě poskytovat veřejnosti prostřednictvím některé z profesních organizací? V první řadě je to samotné členství v organizaci, které může být referencí, někteří potenciální zákazníci mohou hledat dodavatele zboží či služby právě mezi členy organizace. Na propagačních materiálech, v inzerátech i nabídkových listech lze uvádět, že firma je členem této profesní organizace - členství tedy lze opět využít jako referenci. Mnohé z profesních organizací se aktivně účastní odborných veletrhů a výstav, na nichž mají svůj stánek. Mnohdy je možné prezentovat se za určitých podmínek i na tomto stánku, takže firma nemusí vynaložit tolik financí, jako kdyby měla vlastní stánek. K tomu u stánku organizace se zřejmě zastaví více návštěvníků veletrhu, než by tomu bylo u vlastního stánku malé či střední firmy. Příležitost k prezentaci nabízejí i některé další akce profesní organizace, jako jsou například semináře, kurzy, kontaktní setkání či kontraktační akce. Všude tam lze rozmístit své prospekty, nabídkové listy či třeba mít „malý“ předváděcí či kontaktní stánek.
Co zvážit
Při rozhodování, zda se stát členem některé z profesních organizací, je dobré položit si několik základních otázek: Jak velký je členský poplatek? Odpovídají poskytované služby členskému poplatku? Jaké informace (důležité pro moji firmu) mi může profesní organizace poskytnout? A jak pravidelně je poskytuje? Mohu od ní získat nějaký certifikát, stvrzující kvalifikaci a kvalitu? Umožňuje zvyšovat či udržovat kvalifikaci? Zveřejňuje seznam svých členů, včetně kontaktních údajů? Mohu se prezentovat veřejnosti na jejích akcích? Jak hájí zájmy mého oboru? Jsou ve vedení organizace osoby, kterým „jde o věc“, nebo se chtějí především sami zviditelnit?
ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV
