V případě Drahošova vítězství čeká Česko mentální návrat na civilizovaný Západ a výrazná revoluce v politické kultuře
Největší dosavadní kritika Jiřího Drahoše se strefuje do jeho údajné neschopnosti zaujmout jasný postoj k mnoha tématům. Přesto dobře víme, že je Drahoš prozápadní, proevropský a nepopulistický politik.
Své detailní názory pro české publikum si ale skutečně pečlivě rozmýšlí. Je přitom otázkou, zda je naše společnost aktuálně v tak dobré kondici, aby si mohla dovolit poslouchat zcela vyhraněné názory například v otázce migrace.
Po pěti letech Zemanova surfování na vlně populistického odmítání všeho cizího kromě ruského a čínského vlivu je česká společnost do takové míry vystrašená, že Zemanův protikandipolitiky dát musí z podstaty vyjadřovat v této věci kompromisní postoj, pokud chce ve volbě uspět. A právě tento postoj, který může národ po letech rozdělování konečně sjednotit, je postojem hodným budoucího prezidenta. Český prezident by neměl zastávat názory pouhé poloviny populace, jak to posledních pět let dělal Miloš Zeman, ale měl by se opravdu pokusit reprezentovat celý národ. To znamená i zklidnění celé situace okolo migrace, která v Česku vyvolává „nebezpečný strach ze stínů“, jak to Drahoš popsal v předvolební debatě týdeníku Euro. Z tohoto strachu pak pramení i nárůst extremismu a obliba populistických stran a hnutí v parlamentu.
Že je Drahoš schopen smiřovat, se ukázalo už v sobotu večer po první volbě.
Byl to vlastně začátek kampaně pro druhé kolo volby, když Marek Hilšer, Michal Horáček a Jiří Drahoš symbolicky sjednotili své síly a sešli se v Drahošově volebním štábu navzdory tomu, že ještě před pár hodinami mezi sebou soupeřili o hlasy. Určitým dílem marketingový tah, který využil toho, že u Drahoše byly v tu chvíli desítky novinářů a televizních kamer, se může ještě znásobit, pokud se Hilšer a Horáček aktivně zapojí do kampaně před druhým kolem a znovu hlasitě Drahoše podpoří.
Proevropský a prozápadní
Smířlivost Jiřího Drahoše je i důkazem vyšší politické kultury, kterou už teď jeho prezidentská kandidatura do české vnáší. Sám Drahoš kritizuje mnohé politiky za jejich neustálé populistické strašení před migranty.
„Chci změnit atmosféru ve společnosti.
Teď máme atmosféru velmi populistickou, je ve svém základu hlavně antimigrantská, což je podstatný rozdíl od atmosféry, kterou jsem poznal v éře Václava Havla. Chci změnit to neustálé volánípopulistů: mějte strach, bojte se,“ prohlásil Drahoš po vyhlášení výsledků prvního kola prezidentské volby.
V případě Drahošova vítězství čeká Česko mentální návrat na civilizovaný Západ. Je zřejmé, že Drahoš nenapodobí Zemana v jeho východní trajektorii, která tvořila drtivou většinu jeho zahraničních cest. Drahoš bude podle svých slibů mnohem aktivněji komunikovat s lídry Evropské unie a pomůže Česku ktomu, aby ve společenství hrálo alespoň takovou roli, která odpovídá velikosti země, což se dosud nedělo.
Přestože Drahoš osobně fandí přijetí společné evropské měny, zůstal věrný své pověsti sjednocujícího prezidentského kandidáta a „momentálně“ si výměnu koruny nedovede představit. Slovo „momentálně“ odkazuje k aktuální situaci, kdy se proti přijetí eura staví až 80 procent populace. Drahoš však chce zahájit seriózní debatu o výhodách a nevýhodách vstupu do eurozóny. Těch samých 80 procent lidí, kteří euro odmítají, si totiž podle několika loňských průzkumů CVVM, Medianu a STEM přejí, aby Česko zachovalo svůj vztah k Evropské unii. Tento očividný paradox je tak zřejmě zapříčiněn nedostatečným vysvětlováním významu eura českými politiky.
Vědecká image
Drahoš nebude podle svých slov pokračovat v Zemanově nevyvážené ekonomické diplomacii zaměřené pouze na Rusko, Střední Asii a Čínu. Chce českým podnikatelům otevřít například trhy Latinské Ameriky, kde mají české technologie a výrobky dobrou tradici. Drahoš v této souvislosti mluví především o Brazílii.
Se současným prezidentem Zemanem se ale Drahoš na druhé straně shodne v jasné podpoře Izraele jako tradičního českého a československého spojence. Lze však očekávat, že svou podporu nebude vyjadřovat tak okázale a hlasitě jako Miloš Zeman, takže nemusí proti sobě popudit mnohé arabské země, které jsou taktéž s českou diplomacií a naším zahraničním obchodem historicky provázané, ať jde o Jordánsko, nebo Írán.
Se zahraničním vnímáním Česka, na které má prezident značný vliv, souvisí i image hlavy státu. Pověst prezidenta se může odrážet také v ekonomické kondici země, například v otázce skladby zahraničních investic. Jiří Drahoš má z prezidentských kandidátů snad nejlepší profesní průpravu na to, aby dokázal svět přesvědčit, že Česko už není pouhou montovnou a subdodavatelskou ekonomikou, ale naopak klade zvýšený důraz na výzkum a vývoj. Bývalý šéf Akademie věd má za sebou 14 patentů, mimo jiné na recyklaci PET lahví nebo vysoušení papírového materiálu.
S takovým vědeckým záznamem prezidenta bude těžší vnímat Česko v zahraničí jako pouhou montovnu. Drahoš může také mnohem snáze šířit ve světě zprávu o domácí kvalifikované pracovní síle. V neposlední řadě bude mít díky své profesi a vzdělání mimořádně blízko k německé kancléřce Angele Merkelové, fyzikální chemičce, která téměř 15 let působila ve východoněmecké akademii věd.
Protiváha Babiše
Pokud se Jiří Drahoš stane tento víkend novým českým prezidentem, významně naruší dosavadní vedoucí mocenský tandem české politiky Zeman-Babiš. Tento populistický duopol, jehož ideové zakotvení není zřejmé ani dlouhodobému pozorovateli české politiky, by mohl v následujících letech nejen poškodit zdejší liberální demokracii, ale také ještě více odvrátit zaměření české zahraniční politiky od Západu.
Drahoš už se několikrát nechal slyšet, že by v povolebních vyjednáváních postupoval jinak než Zeman. Nedal by ani jednu příležitost Andreji Babišovi jako trestně stíhanému kandidátovi na premiéra a donutil by hnutí ANO nabídnout na post předsedy vlády náhradníka. Trval by také na tom, aby hnutí ANO získalo pro svou vládu alespoň 101 hlasů poslanců. Neumožnil by tak vládnutí menšinové vlády bez důvěry v demisi, která nás nyní čeká. Drahošův postup by umožnil vznik kabinetu, který bude moci skutečně vládnout a „makat“, ne jen přežívat na úřadech bez jakékoli politické moci.
Je tedy zřejmé, že by Drahoš nešel Babišovi tak vstříc jako Zeman. Přesto si i Drahoš uvědomuje, že pro něj jako prezidenta je část voličů hnutí ANO klíčová.
Podle odhadů z prvního kola prezidentské volby ho totiž volila také jejich významná část. Proti samotnému hnutí by tedy Drahoš zřejmě nijak hlasitě nevystupoval, což odpovídá i jeho sjednocující a smířlivé strategii.
Omezený aktivismus
V neposlední řadě lze téměř s jistotou konstatovat, že se Jiří Drahoš skutečně stane prezidentem aktivním, nikoli aktivistickým.
Nemá žádný důvod ohýbat ústavu tak, jako to během posledních pěti let dělal Miloš Zeman, kterého k tomu jako bývalého politika motivují například různé křivdy od jeho politických protivníků. Jen těžko si lze Jiřího Drahoše představit, jak na Hradě holí zesměšňuje Bohuslava Sobotku nebo kteréhokoli jiného premiéra. Drahoš během kampaně neprojevil žádné sympatie ke konkrétním politikům, nemusí se nikomu mstít a nenosí v sobě roky pěstovanou nenávist vůči protivníkům. •
Pokud se Jiří Drahoš stane tento víkend novým českým prezidentem, významně naruší dosavadní vedoucí mocenský tandem české politiky Zeman-Babiš.
Jak se rozhodnou voliči neúspěšných kandidátů?
Kolik hlasů Pavla Fischera,
Michala Horáčka, Marka Hilšera
a Mirka Topolánka se přelije na stranu
finalistů prezidentské volby
Určitě Jiřího Drahoše
Určitě Miloše Zemana
K volbám nepůjdu
Spíše Jiřího Drahoše
Spíše Miloše Zemana
Nevím, koho volit
Jiří Drahoš
Výsledek prvního kola
1 369 601
305 500
100 000
260 000
99 000
223 000
104 500
109 000
49 000
2 619 601
Celkový potenciál hlasů
53,4 %
Miloš Zeman
Výsledek prvního kola
1 985 547
47 500
37 000
33 000
38 000
59 000
36 000
42 000
6 500
2 284 547
46,6 Celkový potenciál hlasů %
58 %
19 %
9 %
7 %
4 %
4 %
Pavel
Fischer
55 %
21 %
7 %
8 %
9 %
1 %
Michal
Horáček
49 %
23 %
13 %
8 %
6 %
2 %
Marek
Hilšer
49 %
22 %
19 %
3 %
7 %
1 %
Mirek
Topolánek
Průzkum Institutu pro demokracii 21 realizovaný společnostmi Median a STEM/MARK ve dnech prvního kola
prezidentské volby na vzorku 2568 lidí. Výsledky nezahrnují preference voličů Jiřího Hynka, Petra Hanniga
a Vratislava Kulhánka pro druhé kolo. Výsledky nezahrnují nevoliče z prvního kola, kteří se dostaví k druhému kolu.
ZDROJ: MEDIAN, STEM/MARK, PŘEPOČET EURO
O autorovi| Jan Novotný, novotnyj@mf.cz
