Když vloni v únoru přišel František Dohnal s ostudou o post prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), viceprezident této instituce Miloslav Kala tvrdil, že o uvolněný post zájem nemá. Rok se sešel s rokem a Kala je historicky třetím šéfem NKÚ.
Prezident Miloš Zeman označil minulý pátek při jmenování Miloslava Kalu za „vynikajícího odborníka“, který má zabránit „degenerativním procesům“ v republice. Odborníkem však Kala může být jen díky své pětileté praxi v NKÚ. Posledním šéfem, který se odborně hodil do čela kontrolorů, byl její zakladatel a první předseda, právník Lubomír Volejník. Po jeho smrti si v rámci tehdejší koalice post pro sebe vybojovali lidovci a do čela dosadili radiotechnika
a posléze hejtmana Vysočiny Františka Dohnala. Po jeho odchodu v roce 2012 byl více než rok úřad bez hlavy. Teprve nyní po uzavření dohody ODS a ČSSD se podařilo do čela zvolit někdejšího konstruktéra, starostu a poslance Miloslava Kalu. „Jsem přesvědčený, že ostudu úřadu neudělám,“ prohlásil Kala.
Šikovný porcovač rozpočtového medvěda
Vstup Kaly do vyšší politiky byl poměrně divoký. V roce 2000 palácovým převratem v mateřské blanenské ČSSD svrhl starostku Blanska Věru Vachovou, která prý v čele města nevytvořila dostatečné komunikativní prostřední, a sám dobyl radnici. Vachová se mu odvděčila obviněním, že se podílel na vytunelování blanenského ČKD. Miloslav Kala na svoji stranickou přítelkyni podal trestní oznámení, protože na svém životopise neviděl poskvrny.
Kala po absolvování strojní fakulty na VUT Brno pracoval jako konstruktér v Adamovských strojírnách, kde se dostal až na post obchodního ředitele a do představenstva. V druhé polovině devadesátých let sice radil jako podnikatel izraelské firmě, jak získat slévárny ČKD Blansko, ale prý z toho nic nebylo. Jakkoli ovládnutí Blanska bylo trochu divoké, Vachová zmizela nakonec ze scény a Kala se stal vlivným regionálním politikem.
V roce 2002 se prosadil na volitelné místo do sněmovny a skutečně se stal na šest let poslancem. Blansku se to vyplatilo. Deset milionů na baseballové hřiště, dvacet pět milionů pro místní základní uměleckou školu, v širším okolí pak třeba devět milionů na opravu koupaliště v rodných Boskovicích. V porcování rozpočtového medvěda se tak Kala brzy našel, v politických tématech se však nijak zvlášť známou tváří ČSSD nestal.
Nejprve vystupoval jako dopravní expert strany a chválil například navrhované zvýšení rychlosti na dálnicích, protože „všichni rádi jezdí“. V rámci dopravní agendy také ohlídal kosmické zájmy České republiky, když spolu s dalšími třemi poslanci odjel v roce 2006 do Francouzské Guyany prohlédnout si kosmodrom. Bez osobní prohlídky kosmodromu a startu rakety totiž prý nešlo smysluplně rozvíjet český příspěvek evropské kosmonautice. V médiích se spíše než jako dopravní expert začal později objevovat díky funkci předsedy mandátového a imunitního výboru, kde řešil přečiny poslanců.
V domovské ČSSD se vždy dokázal přidat na správnou stranu. Při nástupu do sněmovny stál za tehdejším premiérem Vladimírem Špidlou. Když nastoupil do čela Jiří Paroubek, nechal si od něj Kala křtít svou knihu „90% naštvaná demokracie“. Později však Paroubka kritizoval: „Paroubkovi stačí, aby měl Tvrdíka a reklamní agentury. Názory poslanců slyšet nechce.“ V roce 2008 si však dokázal zařídit ve straně zvolení viceprezidentem NKÚ. A svou kariéru si pojistil naposledy včasnou gratulací nově zvolenému prezidentovi Miloši Zemanovi, aby pak ujistil novináře, že Zeman plně podporuje jeho kandidaturu do čela kontrolorů.
Prezident z vůle ČSSD a ODS
Vztahy Kaly a prezidenta NKÚ Dohnala nebyly od počátku idylické. Když instituce Dohnalovi zajistila v Praze soukromý byt s nájemným 24 tisíc korun měsíčně, obrátil se Kala na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, aby šéfovi NKÚ našel nějaký volný státní byt. Právě aféra s předraženými pronajatými byty od soukromníků odstartovala Dohnalův pád. Kala v úřadu ale mnoho nezmohl. Přes svou viceprezidentskou funkci byl jen jedním ze sedmnácti členů řídicího kolegia instituce.
Když Dohnal konečně padl, Kala provedl mezi Dohnalovými lidmi čistku ve velkém stylu. Poslanci ho dokonce vyzvali, aby se zdržel dalšího personálního zemětřesení. Před rokem to rozhodně nevypadalo, že by se Kala mohl stát Dohnalovým nástupcem. Místo Kaly se skloňovala jména jiných: někdejší náměstkyně ministrů financí Dany Trezziové či třeba současného šéfa Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Miloslava Vaňka.
Mezitím Kala ale posílil pozici mezi poslanci a stal se kandidátem ČSSD. Roční handlování nakonec skončilo domluvou ODS a ČSSD, že Kala se stane šéfem NKÚ a ODS obsadí post viceprezidenta, pravděpodobně poslankyní ODS Zdeňkou Horníkovou. TOP 09 neuspěla s kandidaturou Vaňka a upozorňovala na politický obchod ODS a ČSSD. Ale byl to právě Miroslav Kalousek, který podobný obchod dohodl v roce 2005 s ČSSD, aby se do čela NKÚ dostal Dohnal. I sám Kala uznal, že bez politické dohody ve sněmovně to prostě nejde. „Sněmovna volí tyto posty a z toho vyplývá, že je to člověk, který vždy s Poslaneckou sněmovnou byl či je v nějakém kontaktu,“ prohlásil v České televizi.
Boj za rozšíření pravomocí NKÚ
Pro Kalu nová funkce vlastně nebude žádnou velkou změnou (kromě platu). Už rok fakticky instituci vede, nyní to je jen potvrzeno na dalších devět let. Má před sebou dvě velké výzvy. Tou první je případné stěhování úřadu, nejspíše do sídla Sazky v pražské Libni.
Druhou věcí je Kalův boj za rozšíření pravomocí NKÚ, který v lednu prohrál v prvním kole v Senátu. Senátoři zamítli Kalou prosazované rozšíření kontrolních pravomocí na obce, kraje a firmy s majetkovou účastí státu, krajů či obcí. „Všechny politické strany měly ve svých volebních programech prosazení působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu na veřejné prostředky. Podle mého názoru senátoři ignorují fakt, že tady tečou velké finanční prostředky, které nejsou pod externí kontrolou,“ zlobil se tehdy Kala.
Návrh na rozšíření působnosti NKÚ se však nejspíše v českém parlamentu znovu brzy objeví a je právě na Kalovi, aby poslance a senátory přesvědčil, že jde o změnu k lepšímu. A tentokrát už je nebude přesvědčovat jako viceprezident, ale rovnou jako šéf nejvyšších kontrolorů.
Miloslav Kala
» narodil se 3. srpna 1963 v Boskovicích
» vystudoval strojní fakultu Vysokého učení technického v Brně a nastoupil jako konstruktér do Adamovských strojíren
» do politiky se vrhl jako starosta Blanska v roce 2000
» v roce 2002 se dostal do Poslanecké sněmovny, byl členem několika výborů a dozorčích rad státních firem
» v roce 2008 ho poslanci zvolili místopředsedou Nejvyššího kontrolního úřadu
» když minulý rok přišel o post prezidenta NKÚ František Dohnal, Kala se stal faktickým šéfem instituce
» nyní byl sněmovnou zvolen prezidentem na devět dalších let a jmenovací dekret mu předal Miloš Zeman
» je ženatý, má jednu dceru a dva syny
Čtěte také:
