Profil: Král kontroverzí Rupert Murdoch

Zradil londýnskou Fleet Street a vystoupal na mediální trůn, zvládl zmatky v rodinné dynastii a přežil smrtelnou aféru s odposlechy. Nyní podle CNBC končí ve vedení společnosti 21st Century Fox. Mediální magnát Rupert Murdoch se stahuje do pozadí, ale neodchází. Na to je ve svých čtyřiaosmdesáti letech příliš mladý.

Nenáviděl ho každý. A Murdoch to věděl. Nikdy však neudělal nic pro to, aby to změnil a svůj obraz cynického, bezskrupulózního byznysmena vylepšil. Jestli chtěl být kvůli něčemu vzýván, obdivován, pak jen pro svoji velikost a troufalost, oslňující kariéru.

Pro úspěch byl schopen všeho. Manipuloval vládami, pohrdal pravidly, překračoval hranice. Vše jen proto, aby se stal prvním skutečně globálním mediálním mogulem. Což se mu podařilo. Podle Forbesu je dnes sedmdesátým sedmým nejbohatším člověkem planety s jměním ve výši 13,4 miliardy dolarů.

Patří mu více než sto listů v pěti zemích včetně prestižního The Wall Street Journal. Do jeho impéria spadá i kabelová síť, kanály Fox v USA a v Evropě, Latinské Americe a Asii, jedno z největších filmových studií 20th Century Fox, knižní nakladatelství HarperCollins nebo desítky televizních stanic.

Bez trestu

Zkraje letošního roku si mohl oddychnout, když jeho společnost News Corp oznámila, že ministerstvo spravedlnosti USA ukončilo její vyšetřování a nebude nikoho trestat. Vyšetřování se týkalo telefonických odposlechů spjatých s Murdochovým londýnským listem News of the World.

Z prověřování ve Spojených státech měl patriarcha nahnáno. A nebylo divu. Počínání novinářů News of the World bylo odporné. A to i na poměry Velké Británie, zvyklé na ledacos. Aby zvýšili čtenost svého listu, reportéři neváhali podplácet policisty, odposlouchávat telefonické rozhovory vlivných lidí, celebrit i lidí postižených zločinem. Pohár přetekl, když se ukázalo, že odposlouchávali i hlasovou schránku mobilu zavražděné dívky Milly Dowlerové. Mnoho známých osobností tehdy podalo na Murdochův list žaloby.

Přitom Murdoch si myslel, že vše urovnal. Postupoval jako vždy přímočaře. V červenci 2011 vydávání největšího britského listu News of the World ukončil, pošpiněnou redakci rozehnal. Odnesl to i jeho syn James, který rezignoval na funkci ve vedení britské televizní společnosti BSkyB. Jen málokdo však věřil (a dodnes věří) tomu, co Murdoch tehdy říkal: „O ničem jsem nevěděl.“

Tak se vyjádřil i ve Velké Británii před vyšetřovací komisí britských poslanců. Odmítl, aby byl se skandálem spojovaný. Opakoval stále dokola, že řídil po celém světě 53 tisíc lidí a News of the World bylo „pouhé jedno procento z toho všeho“. Jeden z přihlížejících diváků ho za jeho slova napadl. Murdoch však ani přitom neztratil svůj nezúčastněný výraz. Z klidu ho nevyvedlo ani to, jak ho před útočníkem, který na něho stříkal pěnu na holení, bránila jeho o 36 let mladší čínská manželka Wendi Dengová.

Že s ním skandál neotřásl, dokázal vzápětí, když odstartoval nový projekt – Sun on Sunday. Během prvního týdne prodal rekordních 3,26 milionu výtisků nového listu. Bitvami ostřílený osmdesátník neváhal využít i Twitter. Oslovoval pravidelně příznivce a napadal obvinění vznesená proti jeho společnostem.

Zakladatel moderního bulváru

Murdoch zdědil cit pro novinařinu po svém otci siru Keithovi, jednom z nejvýznamnějších australských vydavatelů novin. Po jeho smrti získal poloviční podíl ve dvou listech v Adelaide. Vrátil se z Oxfordu, kde studoval, a vrhl se do světa médií. Bylo mu tehdy 22 let. Nejprve prorazil v Austrálii, kde nakupoval jeden titul za druhým a přetvářel je v úspěšné podniky. Pak obrátil svoji pozornost na Nový Zéland a Velkou Británii.

Vypadal jako klučina, když v roce 1968 přijel do Londýna, aby koupil News of the World. Během roku získal i uvadající deník Sun a proměnil ho v bulvár. Formule „sex a senzace“, kterou mu vnutil, zabrala. Náklad stoupal závratnou rychlostí a Sun se stal nejprodávanějším britským deníkem. Četlo ho více než deset milionů Britů.

Manipulace a falešná interpretace

Jeho listy byly od počátku obviňovány z manipulace, falešné interpretace zpráv. Kritici říkali, že všechno podřizoval úspěchu svých politických spojenců ve volbách. Spílali mu kvůli jeho vulgárnosti a cynismu. Vyčítali mu, že degradoval standardy „pravé“ novinařiny. Útočil na nejnižší pudy, na senzacechtivé publikum.

Pro svoje loajální obdivovatele byl naopak pravým prototypem byznysmena – líbila se jim jeho energie a neurvalost, oceňovali jeho schopnost vždy a všude riskovat. Nazývali ho vynálezcem moderního bulváru.

Úhlavní nepřítel

V roce 1986 Murdoch elektronicky propojil své noviny v Austrálii, Velké Británii a v USA. Čtyři britské listy (News of the World, Sun, Times a Sunday Times) přestěhoval z Fleet Street. Tím odstartoval soumrak slavné „novinářské“ londýnské ulice, kde měly deníky vždy svoje redakce.

Ušetřil tak ohromné prostředky a propustil stovky lidí. Tím ale rozzuřil odboráře. Ti se bouřili a vyvolávali potyčky v přístavní čtvrti Wapping na východě Londýna, kam Murdoch přenesl produkci svých titulů. Jenže rozjetý Murdoch nezpomalil. Následovala televizní revoluce, když ve Velké Británii představil satelitní televizní stanici Sky. I do ní se kritici trefovali, ostatně jako do všech projektů „drzého“ Australana.

Ztrátovou Sky dotoval ze svých dalších projektů. V roce 1990 se mu podařilo přesvědčit silnějšího rivala BSB, aby se s ním spojil. Vzniklá společnost BskyB začala okamžitě dominovat britskému trhu placených televizních stanic. Mohla si dovolit utratit i stovky milionů liber za práva na vysílání fotbalových ligových utkání Premier League.

Občan USA

Velká Británie však byla Murdochovi najednou těsná. Proto obrátil pozornost ke Spojeným státům. V roce 1976 koupil New York Post a o několik let později získal americké občanství. Mnozí jízlivě poznamenali, že tak učinil nikoli proto, že se cítil Američanem, ale aby obešel pravidlo zakazující cizincům vlastnit v USA televizní stanici. Potvrdilo se to vzápětí. V roce 1984 získal částečný podíl v 20th Century Fox a později ovládl i zbytek společnosti. Pod jeho taktovkou se pak zrodily úspěšné seriály Simpsonovi nebo Akta X.

Když digitální televizní revoluce „skřípla“ klasické stanice, objevilo se množství nových kanálů a placené programy. Murdochovy televizní stanice na to byly připravené. Stály na čele nového trendu. A Murdoch se stal jednou z hlavních postav globální komunikační revoluce. „Lidé říkají, že potlačujeme soutěž, když děláme něco, co ale může dělat kdokoli na světě,“ uťal Murdoch výtky, že nejen ve Velké Británii dusil konkurenci.

A mohl si dovolit vystupovat arogantně. Měl totiž dobré krytí. Jako jiní sázeli na koně, on sázel na politiky. V Británii fandil konzervativcům vládnoucím počátkem devadesátých let. Když však nastala doba labouristů, neváhal. Jeho Sun začal zčistajasna otevřeně podporovat Tonyho Blaira.

Poražené opouštěl bez uzardění, s úsměvem vítal vítěze. A nejen na ostrovech. Měl dobré vztahy s kanadským konzervativním ministerským předsedou Stephenem Harperem, americkým prezidentem Barackem Obamou a bývalým australským premiérem Kevinem Ruddem.

Milující otec

Stejně přelétavý byl i v osobním životě. Se svou druhou ženou Annou se rozešel po 32 letech. Vzápětí si vzal televizní manažerku Wendi Dengovou. Zlé jazyky tvrdily, že proto, aby mu otevřela cestu do „televizní“ Asie. Ani s ní nakonec nevydržel.

Ze tří manželství má šest dětí. Ty však na rozdíl od manželek nikdy neopustil, je s nimi v neustálém kontaktu. V březnu loňského roku postrčil své syny Lachlana a Jamese do vrcholných pozic ve společnostech News Corporation a 21st Century Fox. Zajistil tak, že dynastie Murdochů bude vládnout i nadále.

A jen tak mimochodem, bez upozornění, vypálil jednu ze svých posledních mocných salv. Pokusil se získat Time Warner, nabídl za něj astronomických 80 miliard dolarů. Neuspěl, ale to mu příliš nevadilo. Hlavně že ukázal svaly. Tak jako ostatně vždy.