Steva Jobse z Applu znal každý. Otce Microsoftu Billa Gatese také. O zakladateli Facebooku Marku Zuckerbergovi se točí dokonce filmy. Michael Dell ale v posledních letech upadl v zapomění. A to přivedl na svět jednoho z největších výrobců počítačů planety. „Michael Dell je velmi opatrný a v komunikaci se světem uzavřený chlapík. Na veřejnosti se kontroluje, je obezřetný a přehnaně pečlivý,“ komentoval ve Financial Times Della jeden z blízkých kolegů.
Nyní se ale Dell vrátil do centra dění ve velkém stylu. V čele konsorcia akcionářů chce svoji firmu vykoupit z burzy. Obchod za 24,4 miliardy dolarů (asi 460 miliard korun) by se tak stal největší podobnou transakcí od počátku finanční krize. Ne vše ale půjde tak snadno, jak si Dell a jeho partneři naplánovali. Jeden z velkých akcionářů, společnost Southeastern Asset Management, už prohlásil, že skutečná cena podniku je zhruba dvojnásobkem nabízené částky, a žene převzetí k soudu.
„Správní rada společnosti Dell se domnívá, že transakce je v nejlepším zájmu akcionářů,“ opáčila firma a tím pádem i sám Dell, který v čele firmy stále sedí, a ať už nové vlastnické vztahy budou vypadat jakkoli, bude asi sedět i nadále.
Od poštovních známek k počítačům
Talent Della dělat byznys se traduje už od jeho dětství. Na vrcholu své slávy v roce 1999 vydal svoji autobiko Direct from Dell: Strategies That Revolutionized an Industry, ve které popisuje dětství v rodině zubaře a burzovní makléřky: „Debaty u večeře v sedmdesátých letech se neustále točily kolem toho, co dělá šéf Federálního rezervního úřadu, jak to ovlivní ekonomiku a úrokovou sazbu; o ropné krizi; do kterých společností investovat a které akcie kupovat či prodávat.“ Není divu, že v takové atmosféře už malý Michael také vymyslel svoje malé podnikání: sbíral známky a rychle postřehl, že jejich hodnota na různých aukcích setrvale stoupá. Rozjel svůj katalog nazvaný Dellovy známky a za chvíli si vydělal dva tisíce dolarů.
V šestnácti letech o letních prázdninách zase nabízel předplatné místních novin The Houston Post. Malý byznysmen hbitě pochopil, že největšího úspěchu se může nadít u nově přistěhovaných obyvatel Houstonu a u čerstvě sezdaných párů. Chytrý Dell najal méně chytré spolužáky a společně z veřejně dostupných údajů o hypotékách zjistili, kdo je v okrscích právě po svatbě, případně čerstvě přistěhován: „Zacílil jsem na tyto lidi osobně zaměřeným dopisem a nabídl jim předplatné novin,“ líčí Dell.
Když se ve škole učili, jak vyplňovat daňové papíry z přivýdělků a Dell rozpočítal daně z 18 tisíc dolarů, učitelka mu opravila desetinné znaménografii na 1800. Dell musel trvat na svém. „K jejímu překvapení jsem si za rok vydělal více než ona,“ musel jí teenager Dell oznámit nemilou pravdu.
Odchod krále
Dell byl rodinou předurčen ke kariéře doktora a opravdu se zapsal na lékařskou fakultu Texaské univerzity v Austinu. Ale jeho pravou láskou byly už dlouho počítače. Už v patnácti letech přesvědčil rodiče, aby mu koupili tehdy drahý Apple II, který ke zděšení rodičů okamžitě rozmontoval, aby zjistil, jak funguje. Univerzita mu byla dobrá pouze k tomu, aby v jejích útrobách založil svou první firmu.
Michaelovi nebylo ani dvacet, když vznikla PCs Limited, předchůdce Dellu. Dell začal se svým Turbem PC v roce 1985 a už první rok měl obrat v desítkách milionů dolarů. Klíčovým prostředkem pro úspěch Della ale nebyly ani tak samotné stroje jako spíše marketing. Vrhl se na přímý marketing a využil tak to, co se naučil už při prodávání známek a novinového předplatného: „Brzy jsem dostal lekci, jak moc se vyplatí odstranit mezičlánky prodeje,“ vzpomíná v autobiografii.
V roce 1988, když mu bylo pouhých 23 let, poslal svou rychle rostoucí společnost na burzu. V roce 1992 už patřila podle Forbesu mezi 500 největších společností a v této skupině byl Dell jednoznačně nejmladším šéfem. Na přelomu tisíciletí byl na vrcholu. Překonal Compaq a stal se největším výrobcem osobních počítačů na světě. Dokázal zachytit nástup internetu a už od roku 1996 se zaměřil na masivní podporu on-line prodeje všeho možného od počítačů po televize. Z 85milionové firmy v roce 1988 udělal stomiliardovou v roce 2000. V roce 2004 odcházel ze společnosti do ústraní dozorčí rady jako král a své impérium předal spolupracovníkovi Kevinu Rollinsovi.
Návrat krále
Jenže důchod nebyl takový, jaký si Dell představoval. Podíl na trhu se povážlivě zmenšoval, první místo v prodeji osobních počítačů Dell prohrál s Hewlett-Packard, pak i s čínským Lenovo. V roce 2007 se tak rozhodl zakladatel vrátit do čela svého podniku. Ale že by dokázal otočit sestupný trend, to se říct rozhodně nedá. List USA Today ho nemilosrdně zařadil do žebříčku Osm zakladatelů, kteří zruinovali své společnosti. K Dellovi pak poznamenali: „Na každého Sergeye Brina připadá i jeden Michael Dell.“
Na rozdíl od zakladatele Googlu je Dell už šest let svědkem setrvalého poklesu hodnoty firmy. Konkurenci se snažil odrazit jak dumpingovými cenami počítačů, tak masivním nákupem dalších firem. Naposled takto minulý rok koupil Quest Software a udělal z ní novou softwarowou divizi firmy. Tento i další asi tucet nákupů byly vedeny především snahou Della diverzifikovat prodejní portfolio, a vymanit se tak z čím dál menší poptávky po klasických stolních počítačích a laptopech.
S Microsoftem v zádech
„Věřím, že tato transakce otevře novou vzrušující kapitolu pro Dell, naše zákazníky a naše členy týmu,“ prohlásil Dell k chystanému převzetí. Podle expertů se zakladatel snaží firmu stáhnout z očí burzovního dozoru a od základu přebudovat Dell v moderní internetový gigant. Nyní Dell zaostává ve vývoji tabletů, smartphonů a dalších přenosnějších nástupců osobních počítačů. Rozšiřovat může své cloudové služby. Hodně asi chce investovat i do vývoje vlastního softwaru. Zároveň ale ani za nic nechce pustit místo trojky ve výrobě osobních počítačů. Kdo bude partnerem a kdo nepřítelem Dellu 2.0? Hodně napovídá i to, že v konsorciu Dellových akcionářů se má prostřednictvím dvoumiliardové půjčky účastnit i Microsoft.
Tomu, že se firma od základu změní, nasvědčuje i riskantní povaha celého Dellova plánu. Kromě Microsoftu a fondu Silver Lake vloží Dell do převzetí i půl miliardy dolarů ze svého majetku. Na další nejistý počátek jako v roce 2007, kdy se vrátil do čela firmy, už tedy není ani pomyšlení. Dell se opravdu chystá zcela proměnit chřadnoucí firmu, jinak by totiž jen za draho koupil společnost, jejíž hodnota na trhu setrvale klesá.
Michael Saul Dell
» narodil se 23. února 1965 do houstonské rodiny zubaře a burzovní makléřky. Už na střední škole vydělal peníze na prodeji známek a pak i na prodeji předplatného novin
» nastoupil na lékařskou fakultu Texaské univerzity, ale brzy dal přednost počítačům. V 19 letech založil firmu PCs Limited, předchůdce firmy Dell
» v roce 1992 přivedl firmu do žebříčku Forbesu Fortunes 500, na vrcholu kolem roku 2000 měla společnost hodnotu 100 miliard dolarů
» v roce 2004 opustil ředitelování firmy. V roce 2007 se vrátil, avšak pokles podílu na trhu nezastavil. Nyní se snaží firmu vykoupit z burzy a zcela ji přebudovat
» s manželkou Susan má čtyři děti. Jeho jmění se odhaduje na 14,6 miliardy dolarů
Čtěte také:
Jan Sedlák: Dell potřebuje klid. Ten na burze nemá
HP: Dell to teď kvůli dluhům bude mít těžké a my toho využijeme
