Profil: Multimiliardář Trump nikdy nemá dost

Donald Trump je od počátku americké předvolební kampaně nepřehlédnutelnou postavou. Svým projevem připomíná spíše televizního kazatele nebo baviče než politika, na vše má jasnou odpověď a srší sebevědomím. Pobavený úsměv těch, kteří jeho kandidaturu považovali za bizarní zpestření předvolebního boje, se ale brzy vytratil.

Trump dominuje republikánským primárkám a zdá se, že jej v cestě na vrchol nic nemůže zastavit. Odpověď na otázku, jaké je tajemství Trumpova úspěchu, dává alespoň zčásti jeho minulost. Donald Trump je úspěchem posedlý a za svůj cíl je schopen bojovat všemi prostředky, kterých rozhodně nemá málo. Navíc ho to očividně baví.

Jak dokázal multimiliardář Donald Trump získat přízeň tolika Američanů, je otázka za všechny drobné. Je nepochybné, že je zdatným manipulátorem, který dokáže prodat i své přešlapy. Jeho značka se dá charakterizovat jako bouřlivá a nespoutaná autenticita, přestože jeho odpůrci by ji označili za neotesanost a vulgaritu.

Trumpův slogan „Udělejme Ameriku opět skvělou“ rezonuje napříč státy a bojovný charakter jeho kampaně oslovuje i ty nejchudší a méně vzdělané. Zdá se, že pro ně představuje ztělesnění amerického snu či alespoň naději na změnu.

„Každý, kdo jej sledoval po celé ty roky, ví, že Donald Trump nikdy není jen tím, jak se jeví navenek. Umí hrát všemi způsoby, zastrašuje i lichotí a nečekaně mění styl, aby získal výhodu. Své skutečné záměry si nechává pro sebe a vždy je o několik tahů napřed,“ tvrdí Michael D’Antonio, autor Trumpovy biografie nazvané Nikdy nemít dost.

Potřeba být slavný

V roce 1973 se Trump dostal poprvé na první stranu deníku The New York Times. „Majitel bytů obviněn z rasové předpojatosti“, hlásal titulek. Trump podle žaloby dělal vše pro to, aby jeho bytový komplex v newyorské čtvrti Queens obývali pokud možno jenom bílí. Celá věc se později urovnala, a to zásluhou Trumpova blízkého přítele a mentora Roye Cohna, který rozjel mediální protiútok. O tři roky později se objevila v týdeníku Times reportáž o čerstvém absolventovi Whartonské univerzity, který jezdil v cadillacu a prohlašoval o sobě, že má hodnotu nejméně 200 milionů dolarů.

Od té doby se Trump objevoval v médiích pravidelně. Sám se přiznal autorovi knihy Trumpův národ, že snaze udržet své jméno v tisku zasvětil bezpočet hodin práce. Zásoboval novináře šťavnatými příběhy a vítal i to, když se o něm psalo nelichotivě. „Vždycky jsem přitahoval pozornost médií víc než kdokoli jiný,“ chlubí se Trump.

Michael D’Antonio popisuje, že realitní magnát začíná každý den pročítáním štosu papírů s údaji o četnosti výskytu svého jména ve světovém tisku. „Už jen tato touha být viděn a honba za jejím uspokojením z něho dělají postavu, kterou stojí za to důkladně prozkoumat,“ píše D’Antonio.

Něco dokázat

Díky své povaze se stal Trump klasickým příkladem narcisismu v učebnicích psychologie. Uvádí se, že lidé s chorobnou zálibou v sobě samých mívají rádi konflikty, v nichž se vždy považují za úspěšné, nebo o tom alespoň přesvědčují své okolí. Trumpův život se dá shrnout jako nepřetržitý řetězec konfliktů, někdy předstíraných, ale vždy mediálně vděčných. „Vždycky jsem miloval zápas. Jakýkoli zápas včetně fyzického,“ řekl o sobě Trump.

Psychologové hledají původ neobvyklých rysů osobnosti především v dětství. V Trumpově případě je snadné vystopovat, co jeho povahu z velké části formovalo. Jeho otec byl údajně velmi přísný a odtažitý workoholik, který měl na svého syna vysoké nároky. „Byl na toho kluka hodně tvrdý, takový typický Němec,“ uvádí Trumpův trenér z dětství Theodore Dobias. Podobná výchova u mnoha lidí vyvolá celoživotní sklon dokazovat, že něco dokázali a něčím se stali.

Obchodník s deštěm

Trump se často označuje za vynikajícího obchodníka. V roce 1988 vydal svoji první knihu nazvanou Umění obchodu, která se k úžasu kritiků brzy stala bestsellerem. Nic na tom nezměnily ani sžíravé recenze, jež hodnotily knihu jako snůšku blábolů a autora označovaly za podomního obchodníka.

„Ten člověk postrádá vkus stejnou měrou jako schopnost se zastydět,“ psal tehdy deník the Washington Post. Jiné recenze hodnotily knihu jako pompézní a povrchní, mnohé šokovala Trumpova nepokrytá touha po stále větším bohatství a stále větší pozornosti. Počet prodaných výtisků nicméně šokoval i samotné vydavatele.

Vydáním knihy začalo období, v němž Trump vystoupal na vrchol své slávy. Čerstvý čtyřicátník se stal symbolem úspěchu stejně jako jeho typický sebevědomý úsměv. Trump se ale brzy pustil do řady riskantních podniků, jako by chtěl popřít všechny své zásady uvedené v Umění obchodu. Koupil například Hotel Plaza na Manhattanu za 407 milionů dolarů, což byla nejvyšší částka, jakou kdy kdo za hotel dal. Důvod? „Já ho prostě chci!“

Zisky z hotelu ale nestačily ani na pokrytí splátek úvěru. Žalostně dopadl i plán na převzetí společnosti Eastern Airlines Shuttle, kterou hodlal překřtít na Trump Shuttle. Zaplatil za ni mnohem více, než na kolik ji odhadovali sami majitelé.

Ikarův let a pád

Trump si s dluhy nedělal starosti. Koupil si luxusní jachtu za 29 milionů dolarů, kterou pojmenoval Trump Princess. Nakupoval ve velkém akcie mnoha společností, zálusk měl údajně i na deník The New York Post. „Kupoval na splátky pořád další a další věci a nakonec ho to dostalo,“ shrnula tehdejší nákupní mánii svého šéfa Barbara Res, bývalá viceprezidentka společnosti Trump Organization. „Nikdy neměl dost, nic ho nedokázalo uspokojit.“

Trumpa finančně vysála i vleklá soudní pře o obří kasino v Atlantic City a neschopnost splácet úvěry pak odstartovala jeden bankrot za druhým. To vše byly důsledky rozhodnutí člověka, který ve svém bestselleru píše: „Obchod je pro mne forma umění. Stanovím si velmi vysoký cíl a pak prostě nepřestávám tlačit a tlačit tak dlouho, až dostanu, co chci.“

Analytik Marvin Roffman vzpomíná, jak mu v té době volal nadšený Trump a chlubil se svým posledním obchodem. „Nemyslíte, že to je fantastická koupě?“ Zaskočený Roffman odpověděl, že transakci považuje za chybu. „Myslím, že od té doby mě nemá rád,“ dodává.

Paul Goldberger v deníku The New York Times poznamenává, že Trumpův vzestup souvisí s trendem mezi mladými absolventy univerzit, kteří podle průzkumů více než kdy předtím považují za svoji životní prioritu stát se bohatými. Je to pro ně lákavější než například „mít smysluplnou životní filozofii“. Goldberger vidí Trumpa jako ztělesnění dvou postav řecké mytologie – Ikara a Narcise. Dodejme, že miliardář, který po pádu z výšin znovu povstal a vytáhl dobýt Bílý dům, připomíná také bájného ptáka Fénixe.

Čtěte také:

Analytik: Pokud se Trump stane prezidentem, akcie spadnou o 50 procent

Trump: Nominaci mám jistou. Jestli mi ji nedají, vypuknou nepokoje