Profil: Neprůstřelný El Chapo, mexický Robin Hood

Když byl nedávno, již po několikáté, zatýkán narkobaron Joaquín Guzmán, opět vyvázl z divoké přestřelky bez zranění, přestože mrtvých bylo kolem poměrně dost. Za velké pozornosti médií byl převezen do nejstřeženějšího mexického vězení a legenda o nezranitelném zbojníkovi z lidu ještě posílila.

Narkobarona Joaquína Guzmána miluje překvapivě hodně Mexičanů. A nijak jim nevadí, že svoje miliardy získal krvavým způsobem. Ani to, že byl půl roku po útěku z vězení znovu dopaden. „Však on zase uteče,“ nese se zemí.

Guzmán přezdívaný kvůli nevysoké postavě „El Chapo“ (Prcek) se stal v očích mnoha prostých lidí legendou. Ukázal jim cestu, byť notně pokřivenou. Stal se pro ně čímsi jako Robinem Hoodem. Přestože se narodil v chudé rodině, vyšel jen tři třídy školy, tak se vyšvihl mezi největší boháče. Forbes ho v roce 2009 zařadil na 63. místo v seznamu nejbohatších lidí planety.

Za zavřenými dveřmi

Do restaurace vešlo několik „pistoleros“. Jeden z nich promluvil: „Prosím věnujte nám pozornost. Muž, který za chvíli přijde, je šéf. Dveře budou zamčeny, nikomu nebude dovoleno odejít, používat mobilní telefony. Jezte dál a nežádejte účet. Šéf vše zaplatí.“ Načež přišel Guzmán. Objal se s majiteli restaurace a pak povečeřel v privátním salonku. Steak a plody moře jedl přes dvě hodiny. Při odchodu za všechny zaplatil.

Tak popsal Javier Valdez z The Border Report ve svém článku návštěvu Joaquína Guzmána v restauraci Los Palmas v Colonia Las Quintas. O Guzmánovi takových historek kolují tisíce.

Mexičané jeho štědrost oceňují. Milují ho za to, že kritizuje zkorumpované vládní úředníky a podporuje stovky sociálních projektů v nejzaostalejších částech země. Zaměstnává v nich desetitisíce lidí. Zároveň se však bojí jeho krutosti. Jeho cestu lemují aleje mrtvých, kteří přišli často o hlavy. Uřezali jim je.

Matka, jediná autorita

El Chapo vyrůstal v třítisícové obci Badiraguatu na severozápadě země v chudé zemědělské rodině. Do nejbližšího města to měl pěšky šest hodin. Ještě mu nebylo deset let, když začal prodávat marihuanu se svým násilnickým otcem. Ten ho o dva roky později z domova vyhnal, Joaquín pak drogy nabízel sám.

Koncem sedmdesátých let se nejprve spojil s mladým dealerem Héctorem Salazarem, pak dohlížel na logistiku obchodů Miguela Gallarda. U tohoto zakladatele guadalajarského kartelu přezdívaného Kmotr pracoval na nízkém postu. Vše se ale změnilo, když Gallarda v roce 1985 uvěznili kvůli vraždě amerického agenta.

El Chapo povýšil, stal se jednou z nových výrazných tváří drogového světa. Za první velké peníze, které vydělal, postavil dům své matce, zbožné katoličce. „Jen ona jediná může změnit jakékoli moje rozhodnutí,“ přiznal později.

Nepřítel č. 1

Šéfem kartelu Sinaloa, kterému se přezdívá La Alianza de Sangre (Krvavá aliance), se stal v roce 1989. Ten působil v oblasti takzvaného „zlatého trojúhelníku“, na území států Sinaloa, Durango a Chihuahua. Odtud pocházelo nejvíce mexického opia a marihuany.

Guzmán vždy vynikal tím, že postupoval s nezvyklou pečlivostí a nesmírnou krutostí. V roce 2011 Los Angeles Times napsal, že kartel se stal pod jeho vedením „nejmocnější mexickou zločineckou organizací“.

Z celosvětového drogového byznysu ve výši 65 miliard dolarů připadly syndikátu Sinaloa každoročně tři miliardy dolarů za pašování kolumbijského kokainu, metamfetaminu, mexické marihuany a heroinu. Obchody postupně rozšířil po celém světě. Nejvíce ale do USA, tam pokrýval čtvrtinu trhu s narkotiky.

Kartel postupně zaplavil všechna velká americká městach drogami. I proto byl Guzmán v Chicagu vyhlášen „Public Enemy No.1“. Dostal to přízvisko jako druhý. První byl Al Capone. „Co znamenal Al Capone pro pivo a whiskey během prohibice, tak Guzmán pro drogy,“ řekl Art Bilek, představitel chicagské kriminálky. „Ale Guzmán je hrozivější. Má větší moc a takové finanční prostředky, o kterých se Caponemu ani nesnilo.“

Ve vězení

Sto šedesát osm centimetrů vysoký El Chapo dlouho unikal spravedlnosti. Svoji štědrostí totiž „okouzloval“ nejen prosté chudé Mexičany, ale i úředníky, politiky a policisty. A ty, které uplatit nedokázal, nechal unést (výkupné se pohybovalo od 40 tisíc do 100 tisíc dolarů) nebo zabít.

Stál za vraždami desítek tisíc soupeřů, policistů, soudců. I díky jeho pěšákům se začalo Mexico City přezdívat „světová metropole vražd“. Na ochranu svého impéria založil další gangy – Los Chachos, Los Texas, Los Lobos a Los Negros.

Bylo proto nakonec až s podivem, když skončil ve vězení i on, ve své době skutečný vládce země. Poprvé se tak stalo v roce 1993, jen krátce poté, co se ho pokusili zabít členové znepřáteleného gangu.

Byl zadržen v Guatemale a vydán do Mexika. Odsouzen byl na dvacet let. I když se však ocitl v Puente Grande, jedné z nejdrsnějších věznic země, přesto si dál užíval luxusu. V přepychově zařízené cele jedl vybrané lahůdky z drahých restaurací, navštěvovaly ho tam ženy, nechyběl kokain, řídil odtud operace kartelu.

Mexický Houdini

Jeho proslulost u prostých Mexičanů jen vzrostla, když z vězení v roce 2001 uprchl. Na svobodu projel v prádelním voze zabalený ve špinavém prádle. Do útěku bylo zapleteno na sedmdesát osm lidí, povětšinou strážců věznice a spoluvězňů. Cesta na svobodu stála El Chapa na úplatcích kolem 2,5 milionu dolarů.

Guzmán si pak užíval svobody 13 let, a to i přesto, že na něho byl vydán zatykač a americká vláda nabídla za jeho dopadení pět milionů dolarů. Ukazoval se na mnoha místech země, dokonce se veřejně oženil za účasti mnoha hostů, mezi nimiž nechyběli uplacení policisté a místní politici. Konsolidoval a upevňoval moc kartelu.

V lednu 2014 však byl konečně „dostižen“ podruhé. Stalo se tak v Mazatlánu. Prezident Enrique Pena vzápětí odmítl žádost Spojených států o jeho vydání s tím, že tentokrát už narkobaron rozhodně neuteče. „Je to otázka národní cti,“ řekl.

Za propuštění Guzmána demonstrovaly jen v metropoli státu Sinaloa tisíce Mexičanů. „Dává nám práci! Pusťte ho. Je to dobrodinec. Není jako vy, zkorumpovaní politici,“ stálo na transparentech. O osmnáct měsíců později se „Prcek“ prezidentovi vysmál, byl znovu venku.

Z cely vězení Altiplano v centrálním Mexiku unikl kilometr a půl dlouhým podzemním tunelem s klimatizací a osvětlením. Vedla v něm kolejnice a na ní byl připevněný motocykl. Na tom ujel.

Mýdlová opera

A opět se opakoval stejný scénář. El Chapo se pohyboval po Mexiku v doprovodu stovky ozbrojenců a nikdo nebyl schopen ho zadržet. Nakonec však podle Reuters na jeho stopu přivedli mexické policisty a americké agenty dva herci, kteří s ním připravovali rozhovor pro časopis Rolling Stones – Američan Sean Penn a Mexičanka Kate del Castillová.

Guzmána tak zradila jeho slabost pro třiačtyřicetiletou herečku, kterou proslavila telenovela La Reina del Sur (Královna jihu). Ta si s narkobaronem vyměnila mnoho romantických textových zpráv, když byl ve vězení. A spekuluje se, že právě on financuje její společnost vyrábějící tequillu. Nyní Castillovou vyšetřuje mexická policie.

Mnoho otazníků

Jak je ale možné, že po svém druhém útěku byl Guzmán zadržen „už“ za šest měsíců a ne za mnoho let? Jak to, že ho najednou mexická policie „viděla“?

Na to je podle Dona Winslowa, amerického autora 19 knih, mezi nimi i bestselleru Kartel, jediné vysvětlení: „Ztratil podporu a důvěru svých partnerů a s tím i politický vliv a moc, které ho chránily. Každý zločinec této úrovně může přežívat jen do té doby, dokud je schopen vydělávat peníze pro druhé.“

A proč ho nezabili, ptal se Winslow dále v komentáři pro CNN, když při jeho zatýkání bylo zabito šest bodyguardů? Přitom tam zasahovalo speciální námořnické komando, prý jediná nezkorumpovaná mexická jednotka, které Američané věří a která rukojmí nebere? Zvláště ne takové, jakým byl Guzmán.

Bylo to proto, že má stále cenu? Předpokládají, že promluví? Odhalí svoje kontakty mezi politiky, policií? Nebo proto, aby mohl být konečně vydán do Spojených států? Soudit ho tam chce nejméně sedm federálních soudů.

• Školu navštěvoval jen do třetí třídy.
• Pro svoji nižší postavu, měří 168 centimetrů, dostal přezdívku El Chapo (Prcek).
• Jako malý kluk prodával drogy se svým otcem. Postupně se vypracoval až na šéfa kartelu Sinaloa.
• Podle Forbesu činil jeho majetek v roce 2009 jednu miliardu dolarů.
• Stejně jako je nejasný jeho věk, tak se neví, kolik zplodil dětí (prý nejméně deset), kolik měl manželek (údajně nejméně čtyři) a neví se ani, kolik lidí osobně zabil. |

Čtěte také:

Narkobaron Guzmán se dočká vlastního filmu. Natočí jej Ridley Scott

Prcek: Příběh jedné legendy