Z reproduktorů zaznělo jméno Infantino a holohlavý muž na židli lehce zavrávoral. Pak se na chvíli schoval v objetí vedle sedícího delegáta. Právě byl zvolen nový šéf světového fotbalu. Jeden z nejméně pravděpodobných.
Až dosud se osvědčil především jako hlavní postava losování evropských pohárů, ozvaly se okamžitě po jeho zvolení hlasy mnoha kritiků. Bude na to mít? Šéfovat Mezinárodní federaci fotbalových asociací?
Pětačtyřicetiletý Švýcar Gianni Infantino žil dlouho ve stínu Michela Platiniho. Dominantní Francouz byl nepřehlédnutelný, budil pozornost, zato spolehlivý úředník Infantino byl vedle něho neviditelný. To se jistě hodilo, když zastával post generálního sekretáře UEFA, evropské organizace fotbalu.
Ovšem když Platiniho, jasného kandidáta starého kontinentu na místo světového prezidenta, spláchla úplatkářská aféra (dostal zákaz šest let působit v kopané), bylo třeba rychle nalézt vhodného kandidáta. A nenápadný Infantino, který ovládá šest jazyků, se stal překvapivě prvním náhradníkem.
Bez skrupulí
FIFA a peníze jedno jsou. V tom špatném slova smyslu to potvrdil v letech minulých její dlouholetý šéf Švýcar Sepp Blatter. Za jeho panování bylo od roku 1998 možné všechno. Fotbaloví baroni si užívali sladký život. A možná se měli ještě lépe než ti drogoví. Vše se provalilo před několika měsíci. Tušil něco vystudovaný právník Infantino? Musel, zastával až příliš vysoký post. Nikdy se však neozval, vždy se choval jako loajální úředník. Kryl záda Platinimu (a tím samozřejmě i sobě).
V minulých týdnech však předvedl skvělé představení. Když bylo jasné, že éra Blattera a Platiniho končí, rychle se loni na podzim odpoutal od všech kolem sebe. A jeho manévr ocenili všichni protřelí fotbaloví funkcionáři. Zahrál to totiž jako hvězda největší Ronaldo. Ve vlastní prospěch.
Penězi neurazíš
Infantino ukázal, že byl učenlivým žákem nejen Blattera (byť s ním ho nic nesvazovalo) a Platiniho, ale i skvělým odchovancem systému nabízejícího ve Švýcarsku zázemí a servis mnoha mezinárodním sportovním organizacím.
Nikdy se nechoval jako funkcionář šplhající lopotně na vrchol. Ne, vždy byl administrátor, pan čistý v pozadí. Ale když se naskytla příležitost, vystartoval po ní. Před volbou obletěl jako lídr evropské kandidatury několikrát celý svět, setkal se s těmi nejdůležitějšími lidmi kopané.
Jeho profesionálně zpracovaný manifest neopomněl jediné správné téma: absolutní transparentnost, dobré řízení, podporu reformám. A samozřejmě peníze získané za prodej televizních práv světového šampionátu. Ty byly v centru všech jeho úvah a jednání.
Dobře věděl, že na to jediné fotbaloví baroni slyší. Každé fotbalové asociaci ve 209 zemích bylo přislíbeno pět milionů dolarů, zatímco každému ze šesti kontinentálních uskupení 40 milionů dolarů; další čtyři miliony dolarů pro regionální mládežnické turnaje.
A nesmělo se samozřejmě zapomenout ani na delegáty, kteří přiletěli do Curychu volit – jeden milion dolarů na cestovní výlohy. Mazaný Infantino přišel také s myšlenkou, na kterou slyšely hlavně menší fotbalové asociace. Rozšířit počet účastníků mistrovství světa z 32 na 40. S tímhle převálcoval všechny včetně favorizovaného šajcha Salmána bin Inbrahíma Chalifa.
A teď už zbývá jen maličkost – sliby splnit. „Jestliže chce naplnit svůj manifest, očistit kopanou a přitom nakrmit fotbalové magnáty, tak ho čeká ohromný úkol,“ napsal deník The Guardian.
Lísavý hlas ze Strahova
Infantina volil i nejmocnější muž českého fotbalu Miroslav Pelta sedící na dvou židlích – předsedy tuzemské asociace, jež má sídlo na pražském Strahově, a šéfa prvoligového klubu FC Jablonec. Kdysi po znovuzvolení kontroverzního Blattera pro deník Sport řekl ne bez nádechu obdivu: „Viděl jsem demonstraci jeho síly. Kdo umí, ten umí.“
A pro Radiožurnál teď komentoval volbu dosavadního outsidera Infantina takto: „Teď přijde nová doba, kdy bude transparentní absolutně všechno, protože nikdo se nebude chtít vrátit k tomu, kdy byl fotbal podezřívaný. Myslím, že začíná nová éra světového fotbalu, je to krok správným směrem a fotbal si to zaslouží.“
| Gianni Infantino (45) |
|---|
| • Narodil se 23. března 1970 v malém švýcarském městě Brig. Má švýcarské a italské občanství. |
| • Vystudoval práva na Freiburské univerzitě. |
| • Od roku 2000 působil v Unii evropských fotbalových asociací (UEFA), jejím generálním sekretářem se stal v roce 2009. |
| • Na mimořádném volebním kongresu Mezinárodní federace fotbalových asociací (FIFA) konaném 26. února 2016 v Curychu se stal devátým prezidentem této organizace. |
| • Mluví plynně italsky, francouzsky, německy, dorozumí se anglicky, španělsky a arabsky. |
| • Je ženatý, jeho manželka Leena Al Ashqar pochází z Libanonu. Mají spolu čtyři děti. |
Autor je spolupracovníkem redakce
Čtěte také:
FIFA povede Infantino, chce světovému fotbalu vrátit věrohodnost
Italský fotbal řeší další aféru, tentokrát kvůli daňovým únikům
