Je vám osmnáct a více let, nejste odsouzený zločinec a doposud vás nikdo nezbavil svéprávnosti? Pak splňujete vše potřebné k tomu, abyste vedli realitní kancelář. Alespoň to říká současný zákon, který už zhruba dvě desetiletí kritizuje Jan Borůvka, generální sekretář Asociace realitních kanceláří České republiky (ARK ČR).
Zprostředkování prodeje nemovitostí je totiž v Česku takzvanou volnou živností. V praxi to znamená, že obchody za miliony korun mohou zprostředkovávat lidé, kteří o realitním trhu vědí jen málo nebo vůbec nic. Tito makléři pak svou nekompetentností způsobují klientům velké potíže, například uzavřou kupní smlouvu s někým, kdo není vlastníkem nemovitosti, což je samozřejmě neplatné. Tuzemské soudy také často řeší spory o náhradu škody způsobené neodbornou technickou prohlídkou budovy. A občas se stává i to, že si klient pořídí nemovitost, na kterou se chystá exekuce, protože zprostředkovatel neumí tuto skutečnost zjistit. „Oficiální statistiky způsobených škod sice nejsou k dispozici, ale jen na naši asociaci se téměř denně obracejí lidé s žádostí o radu a pomoc při řešení problémů s realitními kancelářemi. Aby se situace zlepšila, je nutná změna zákona, který pravidla pro vstup do profese značně zpřísní,“ upozorňuje stále dokola Borůvka.
Regulace podnikání neprojde
Po letech, kdy v této problematice nedošlo k žádnému posunu, vznikl návrh nového zákona o realitním podnikání. „Jedná se jen o částečný úspěch. Návrh totiž počítá s tím, že realitní kanceláře zůstanou i nadále volnou živností. Živnostenský list tedy zájemci dostanou stejně snadno jako doposud,“ přibližuje Borůvka a dodává, že změna bude v povinnosti splnit zvláštní podmínky pro faktický výkon realitní činnosti (viz dále). Osobně by přitom preferoval, aby byla práce realitních makléřů vázanou živností. Podnikatelé by tak museli před získáním živnostenského listu doložit například odpovídající vzdělání. „Něco takového ale zjevně v současné době nemůže projít. Vzhledem k rostoucí nezaměstnanosti si politici nevezmou na triko, že by zkomplikovali vstup zájemců do nějakého oboru. Změny nemají vyznít jako regulace podnikání,“ konstatuje Borůvka.
Ne tak úplně volná
Přesto návrh zákona vítá. „Hodně bude záležet na tom, v jaké podobě se nakonec dostane k poslancům, o čemž v současné době jednáme s ministerstvem pro místní rozvoj,“ říká Borůvka. Důležité podle něho je, že návrh počítá se vznikem registru podnikatelů působících v realitním oboru, do něhož se bude muset každý, kdo bude chtít zprostředkovávat prodej nemovitostí, zapsat. A při této registraci už bude zájemce povinen doložit například potřebné vzdělání a praxi, čímž vlastně registr trochu paradoxně nahradí pravidla, která by přinesla Borůvkou preferovaná změna volné živnosti v živnost vázanou.
Pojištění a sankce
Vedle jakéhosi síta v podobě registru, který už nepustí do oboru úplně každého, řeší návrh zákona o realitním podnikání také otázky zákonného pojištění realitek a jejich odpovědnosti za způsobené škody. A počítá rovněž s jasným nastavením toho, jak má probíhat úschova peněz, když kupující skládá u realitky zálohu. „Pravděpodobně bude uzákoněna povinnost evidovat tyto finance klientů na zvláštních účtech bez možnosti někam je nekontrolovaně přelévat. To už jsou části návrhu, které se netýkají kompetentnosti k výkonu povolání, ale mají předcházet různým nekalým praktikám, ke kterým také občas dochází,“ říká Borůvka. Připravovaný zákon by měl podle něho přinést také určitou formu dohledu nad dodržováním daných podmínek a stanovit sankce při jejich porušování.
Jan Borůvka Narodil se v roce 1959. Absolvoval České vysoké učení technické, fakultu architektury, a v letech 1994 až 2001 absolvoval 11 zahraničních specializačních kurzů zaměřených na obor nemovitosti. Generálním sekretářem Asociace realitních kanceláří ČR je od roku 1992, asociace dnes sdružuje okolo 200 podnikatelských subjektů. Borůvka je také viceprezidentem CEPI (sdružení realitních asociací zemí Evropské unie). Byl jedním ze zakladatelů společnosti Czech Development Invest. Je ženatý a má dvě děti.