ODS se zatím nechce vyjadřovat k tomu, koho navhne jako nástupce na post premiéra poté, co Petr Nečas oznámil svou rezignaci. Jména pravděpodobných lídrů z řad ODS se ale přesto rýsují, šanci stát se hlavou přístí české vlády mají ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba, ministr dopravy Zbyněk Stanjura, ministr životního prostředí Tomáš Chalupa či bývalý nebo současný šéf rezortu spravedlnosti Jiří Pospíšil a Pavel Blažek.
„Jsme si vědomi toho, že jednání v téhleté chvíli začínají. My jsme ještě neslyšeli názor pana prezidenta a našich koaličních partnerů,“ uvedl Kuba, který se po Nečasově odchodu stal úřadujícím šéfem ODS. Podle Nečase, který dnes s Milošem Zemanem jednal v Lánech, prezident nepreferuje předčasné volby.
Prohlédněte si: Kdo jsou kandidáti na premiéra z řad ODS?
Zatímco například Kuba si o premiérskou funkci otevřeně řekl, Pospíšil dal naopak najevo, že o ní nestojí. Exministr spravedlnosti dodal, že premiérem by se měl stát právě Kuba. Ten má také podporu většiny krajských sdružení ODS.
Kdo by podle vás byl nejlepším premiérem z řad ODS?
Koaliční TOP 09 sice uznává právo ODS na premiérské křeslo, podle ministra financí Miroslava Kalouska ale za současné situace není ochotná kývnout na jakékoli jméno. Opoziční ČSSD odmítá jakékoli jiné řešení kromě vypsání předčasných voleb.
Nečas se rozhodl odejít s premiérského křesla i funkce předsedy ODS po skandálu s odposlechy a korupcí, které spojuje osoba ředitelky jeho kabinetu Jany Nagyové. Nečas slíbil, že do konce volebního období se bude věnovat svému poslaneckému mandátu a poté z politiky odejde.
Přehled možných kroků po demisi premiéra Petra Nečase a pádu jeho kabinetu, jak vyplývají z ústavy a zvyklostí:
Prezident Miloš Zeman by měl po přijetí Nečasovy demise pověřit kabinet vykonáváním jeho funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády
| Varianta A - jmenování jakékoli nové vlády |
|---|
| 1) Prezident pověří budoucího premiéra sestavením nové vlády, případně konkrétního člověka hned jmenuje |
| 2) Prezident jmenuje na návrh pověřeného/jmenovaného premiéra vládu (ministry) |
| 3) Vláda předstoupí do jednoho měsíce před Sněmovnu s žádostí o vyslovení důvěry |
| 4) K vyslovení důvěry kabinet potřebuje hlasy nadpoloviční většiny přítomných poslanců |
| 5) Pokud vláda nezíská důvěru, procedura se může podle ústavy jedenkrát opakovat |
| 6) Pokud ani druhá vláda nezíská důvěru, podle ústavy jmenuje prezident premiéra na návrh předsedy Sněmovny |
| VARIATA B - předčasné volby |
|---|
| 1) Sněmovna se usnese ústavní většinou, tedy nejméně 120 hlasy na svém rozpuštění |
| 2) Do 60 dnů od rozpuštění Sněmovny by se musely konat nové volby |
| 3) Nečasův kabinet v demisi by de facto vládl do jmenování nového kabinetu |
Koalice ODS, TOP 09 a LIDEM má 98 poslanců, přičemž další dva bývalí poslanci VV jsou k nejmenší vládní straně LIDEM neoficiálně řazeni, ovšem nejsou jejími členy. K opozici patří 54 poslanců ČSSD, 26 KSČM, 11 Věcí veřejných a dva národní socialisté. Dohromady jde o 93 lidí. Zcela nezařazených poslanců je sedm.
Nejdéle vládl v demisi první Topolánkův kabinet, plných 90 dnů:
| Přehled doby, která uplynula mezi demisí vlády samostatné ČR a jmenováním nového kabinetu: | |
|---|---|
| 1992 | nový kabinet jmenován v den demise předchozí vlády |
| Vláda Petra Pitharta (tehdy OH) podala demisi 2. července, předsednictvo tehdejší České národní rady ve stejný den jmenovalo nového premiéra Václava Klause (ODS) i všechny členy jeho kabinetu. | |
| 1996 | 2 dny |
| Vláda premiéra Václava Klause podala demisi 2. července, ve stejný den jmenoval prezident Václav Havel Klause opět předsedou vlády. Členy nového kabinetu Havel uvedl do funkcí 4. července. | |
| 1997 | 33 dnů |
| Druhá Klausova vláda podala demisi 30. listopadu, nový premiér Josef Tošovský (nestraník) byl jmenován 17. prosince. Do jmenování celé vlády ale uplynulo ještě dalších 16 dnů, stalo se tak 2. ledna 1998. | |
| 1998 | 5 dnů |
| Tošovského vláda podala demisi 17. července, ve stejný den se předsedou vlády stal Miloš Zeman (ČSSD). Kabinet byl jmenován o pět dnů později, 22. července. | |
| 2002 | 3 dny |
| Zemanova vláda podala demisi 12. července a ve stejný den se novým premiérem stal Vladimír Špidla (ČSSD). Jeho vládu prezident jmenoval 15. července. | |
| 2004 | 34 dnů |
| Špidla podal demisi své vlády 1. července a 26. července byl novým premiérem jmenován Stanislav Gross (ČSSD). Do jmenování celé vlády ale uplynulo ještě dalších devět dní, stalo se tak 4. srpna. | |
| 2005 | nový kabinet jmenován v den demise předchozí vlády |
| Předseda vlády Gross podal demisi 25. dubna, ve stejný den prezident Václav Klaus jmenoval premiéra Jiřího Paroubka (ČSSD) i jeho kabinet. | |
| 2006 (první vláda) | 19 dnů |
| Paroubkova vláda podala demisi 16. srpna, ve stejný den byl premiérem jmenován Mirek Topolánek (ODS). Jeho vláda byla jmenována 4. září. | |
| 2006 (druhá vláda) | 90 dnů |
| Topolánkova vláda podala demisi 11. října poté, co 3. října nedostala důvěru Sněmovny. Mirek Topolánek byl znovu jmenován premiérem 8. listopadu. Jeho druhý kabinet byl jmenován 9. ledna 2007. | |
| 2009 | 43 dnů |
| Druhá Topolánkova vláda podala demisi 26. března, 9. dubna byl novým premiérem jmenován Jan Fischer (nestraník); vláda byla jmenována 8. května 2009. | |
| 2010 | 18 dnů |
| Kabinet Jana Fischera podal demisi 25. června 2010. O tři dny později byl novým premiérem jmenován Petr Nečas (ODS). Jeho koaliční vláda byla jmenována 13. července 2010. | |
čtk
Hledání nového premiéra sledujte online na E15.cz
