CO SI MYSLÍ ODBORNÍCI Komunisté na jedné straně hlásají podporu malým a středním podnikatelům, zároveň však pevně stojí na straně agresivních odborářů. Zdaleka ne každý přesně ví, co by jednotlivé body komunistického programu znamenaly v praxi.
CO SI MYSLÍ ODBORNÍCI Komunisté na jedné straně hlásají podporu malým a středním podnikatelům, zároveň však pevně stojí na straně agresivních odborářů. Zdaleka ne každý přesně ví, co by jednotlivé body komunistického programu znamenaly v praxi. Nejdiskutovanějšími body programů levicových stran patří posilování role odborů a podnikových rad zaměstnanců. Prý je to nezbytné pro ochranu zájmů pracovníků a bezpečnosti při práci. Tento bod programu KSČM však neobsahuje přesné vymezení toho, co si komunisté pod pojmem „ochrana zájmů pracovníků“ představují. „Pokud by silné odbory spolupracovaly s managementem a motivovaly zaměstnance k vyšším výkonům pro firmu, může se zvýšit efektivita práce, ale pokud by kladly požadavky poškozující celkový profit firmy, je to rizikový faktor. Obecně je program KSČM zaměřen především na zaměstnance a nezaměstnané, takže zájmy podnikatelů zohledňuje až subsidiárně,“ upozorňuje politolog Miroslav Mareš z Masarykovy Univerzity v Brně. ÚSPĚŠNÍ DOTUJÍ NEÚSPĚŠNÉ Dalším sporným záměrem je podpora podnikání v oblastech s vysokou nezaměstnaností. „Tento bod může zaujmout podnikatele z postižených regionů, nicméně opět jde o jistou formu přerozdělování peněz zaplacených na daních těmi úspěšnějšími podnikateli,“ domnívá se Mareš. Stanovisko komunistů je v tomto ohledu jednoznačné: „Socialistická verze podnikání je méně o sobectví a více o solidaritě,“ tvrdí shodně Profitem oslovení podnikatelé-straníci. Hospodářská komora považuje za nejrizikovější body programu poškozování soukromého vlastnictví, zásahy státu do řízení firem a porušování standardních tržních principů. V Česku pozvolna stoupá počet živnostníků a drobných podnikatelů, kteří využívají všech výhod volného trhu a zároveň koketují s myšlenkou komunismu. „Je to důsledek krátkodobé paměti a nepoučitelnosti z historie. Pokud kterákoli politická strana zpochybňuje osobní vlastnictví, znamená pro volný trh velké nebezpečí. Právě volný trh může jediný zajistit normální fungování ekonomiky. Státem řízenou ekonomiku jsme si vyzkoušeli a rozhodně to nebylo něco, k čemu bychom se měli vracet,“ říká šéf Hospodářské komory Jaromír Drábek. Podnikatelé, kteří jsou zároveň členy komunistické strany, nejsou žádnou výjimkou ani v okolních státech. Bývalých komunistických lídrů, kteří po revoluci zázračně zbohatli, je však v České republice zřejmě nejvíc. „Zvláště lidé ze středních a vyšších složek komunistických státostran, které působily v Československu, Maďarsku či v Polsku v různých státních podnicích a v ekonomických státních orgánech, měli alespoň určité ekonomické znalosti a informace, aby byli schopni působit v ekonomických vztazích,“ tvrdí Mareš. NA ZÁPADĚ RUDÁ PŠENKA NEKVETE Zatímco ve střední Evropě komunisté mají svá místa v parlamentech, v západních zemích se komunismu dařit nezačalo. Politické spojenectví s komunistickou stranou se vymstilo například francouzským socialistům. „V letech 1998 až 2002 vládli s komunisty a tato spolupráce socialistickou stranu zdiskreditovala před řadou voličů. Jinak komunistické strany nejsou většinou ve vládě, ale například v Portugalsku, Řecku a Itálii jsou v parlamentech. Naopak ve Velké Británii komunisté téměř nejsou,“ tvrdí politolog. ESTÉBÁCI VE VÝHODĚ
Zatímco dnes je komunismus ideologií spíše lidí z nižších příjmových skupin, v minulosti bylo členství v KSČ či spolupráce s StB nejjistější cestou k úspěchu. „Důstojníci a spolupracovníci komunistické StB dělali vždy to, co bylo pro uspokojení jejich nejnižších potřeb výhodné. Když bylo výhodné sloužit zločinu, sloužit diktatuře, sloužit okupaci, likvidovat lidi, tak to dělali. Dnes je mnohem výhodnější využít všech svých konexí a zahraničních zkušeností, které kromě nich nemohl nikdo jiný získat,“ tvrdí Petr Cibulka, autor populárních seznamů spolupracovníků StB.
Politolog Mareš rovněž upozorňuje na případ velmi horlivého komunisty a bývalého pracovníka StB, který dnes podniká. „Zajímavý je osud Ludvíka Zifčáka. Hrál mrtvého studenta na Národní třídě 17. listopadu 1989 a dnes má, myslím v Bruntále, zastavárnu. Není sice mocný a vlivný, ale je zajímavé, že takto dogmatický komunista podniká,“ říká Mareš. Dle jeho názoru ti nejúspěšnější bývalí komunisté za své miliardy vděčí přístupu k informacím v počátečních fázích transformace a vlastním výjimečným schopnostem. „Ostatně již občasné nomenklaturní boje byly jistou průpravou na tvrdý boj při privatizaci či při přidělování státních zakázek,“ uzavírá politolog.
