Slovenský vicepremiér věří, že jeho reformy jsou nezvratné
EURO: Jak hodnotíte první dopady daňové reformy na vývoj státního rozpočtu a na cenovou hladinu? MIKLOŠ: Zatím se nedají dělat závěry podle vývoje státního rozpočtu. Je příliš brzy. Pokud jde o vývoj cen, je zhruba takový, jaký jsme očekávali. Lednová inflace se pohybuje kolem čtyř procent, což je méně, než pokud bychom změny DPH a zvýšení spotřebních daní mechanicky převedli do cen. Takže nemyslím, že by reformy přinesly nějaké dramatické zvýšení cen.
EURO: Jak vysoký schodek veřejných financí letos očekáváte? MIKLOŠ: Měl by být na úrovni 3,9 procenta hrubého domácího produktu. V roce 2002 jsme měli 7,2 procenta, loni méně než pět procent.
EURO: Původně jste počítali s rovnou daní na úrovni dvaceti procent a potom jste sazbu snížili na devatenáct. Jak to ovlivnilo vývoj deficitů. MIKLOŠ: Tehdy jsme počítali s razantnějším snížení deficitu v letošním roce. Předpokládali jsme, že se nám podaří jít na 3,4 procenta. Ta změna je ale akceptovatelná, protože stále lze dosáhnout tříprocentního deficitu v roce 2006.
EURO: Prognózujete rychlý růst ekonomiky, letos ve výši 4,1 procenta. Čím bude při tak silné fiskální restrikci a poklesu reálných příjmů obyvatelstva hospodářský růst tažen.
MIKLOŠ: Loni jsme dosáhli zhruba čtyřprocentního růstu při větším poklesu reálných mezd, než očekáváme letos. Z hlediska struktury růstu by letošek měl být podobný jako minulý rok. Růst by měl být tažen zejména zahraniční poptávkou a pokles domácí spotřebitelské poptávky by měl být menší než loni. Počítáme, že reálné hrubé mzdy letos ještě poklesnou o 0,3 procenta. Jenže snížili jsme daňové zatížení, a tak čisté mzdy by měly narůst o jeden až jeden a půl procenta. Loni mzdy reálně klesly o 2,5 až 3 procenta.
Pro další léta proto počítáme s dalším zrychlením růstu, protože díky zvýšení reálných mezd vzroste spotřebitelská poptávka.
EURO: Spolu s daňovou reformou jste také změnili účetnictví, máme na mysli například rušení jednoduchého účetnictví. MIKLOŠ: To ovlivnilo snížení limitu pro placení DPH z 2,5 na 1,5 milionu korun. Plátci DPH musí vést podvojné účetnictví. Pro malé podnikatele jsme měli dosud takzvanou paušální daň. Do jednoho a půl milionu korun obratu bylo možné u vybraných živností platit daň, která se pohybovala od 1,5 do 2,5 procenta obratu. Živnostníci nemuseli vést účetnictví, pouze evidovali tržby. Bylo to nesystémové, některé profese na to měly nárok, jiné ne. Zejména novináři pracovali jako živnostníci a platili jen dvě a půl procenta z celkových příjmů, zatímco jejich kolegové, kteří byli zaměstnaní, platili 38 procent. Zavedli jsme proto systém paušálních výdajů. Každý podnikatel s příjmem do jednoho a půl milionu korun se může rozhodnout, že bude uplatňovat paušální výdaje stanovené na 25 procent z tržeb, a nemusí potom vést účetnictví. Zvláštní režim mají řemeslníci, kteří si mohou paušálně odečítat šedesát procent.
EURO: Vaše vláda ztratila většinu v parlamentu. Jak se vám v těchto podmínkách řídí reforma? Jsou již všechny potřebné zákony schváleny?
MIKLOŠ: Ještě nejsou dokončeny dvě reformy. Hotovy jsou daňová reforma, reformy penzí a sociálního systému i trhu práce. Jen reformy školství a zdravotnictví jsou teprve v polovině. Chceme zavést školné doprovázené půjčkami a stipendii. Ve zdravotnictví se podařilo prvními kroky omezit zbytečnou poptávku po službách a systém zatím funguje dobře. Druhá část, která by měla do systému financování zdravotnictví vnést tvrdá rozpočtová omezení, zamezit tvorbu nových dluhů a motivovat zdravotníky k efektivnímu využívání finančních zdrojů, nás teprve čeká. Zákony jsou ale připraveny a musí projít parlamentem.
Dnes nelze odhadnout, zda skutečně všechny změny projdou. Vláda je nyní menšinová. Ale poslanci, kteří odešli z vládních stran, do jednoho deklarovali, že chtějí dále podporovat vládní program. Dá se tedy říci, že stále disponujeme programovou většinou. Hlasování ukáží, zda je to pravda, zatím to tak funguje a všechny zákony nám procházejí. Testem byly penzijní zákony vrácené prezidentem. Jeho veto se podařilo přehlasovat. Zda to bude tak i nadále, nevím, ale budeme se s těmito poslanci snažit jednat a přesvědčovat je.
Dalším důležitým faktem je, že ve Slovenské národní radě neexistuje jiná programová majorita, a troufám si tvrdit, že neexistuje ani reálná hrozba, že by taková alternativní většina mohla vzniknout. Opozice je programově velmi různorodá a rozhádaná.
EURO: Nebude na vznik opoziční alternativy působit tlak veřejnosti, která je nespokojená s dopady reforem? Vždyť stojíte před referendem o předčasných volbách.
MIKLOŠ: Ten tlak působí už rok a zatím k ničemu nedošlo. Samozřejmě i naši partneři jsou nervózní a někdy dokonce používají i podpásové metody politického boje. Na druhé straně všichni tvrdí, že program reforem je dobrý.
Předpokládali jsme, že první dva roky reforem budou těžké, ale od druhého pololetí letoška a v příštím roce by se situace měla zlepšovat, zejména pokud jde o růst reálných mezd a důchodů.
EURO: Jsou změny, které jste udělali, tak hluboké, že se je příští vláda nepokusí zvrátit?
MIKLOŠ: To nemohu vědět. Každý zákon se dá nahradit jiným. Myslím ale, že nejdůležitější reformy jsou nezvratné. Věřím ve zdravý rozum, že nikdo nebude měnit něco, co funguje. A naše reforma fungovat bude.
Navíc na Slovensku budeme na dlouho odkázáni na koaliční vlády. Nemyslím, že by mohla vzniknout vláda, v níž by nebyla jedna nebo dvě ze současných koaličních stran, a nepředpokládám, že tyto strany by byly ochotné souhlasit s dramatickým popřením reformy, kterou prosazovali s velkými politickými náklady.
