Proklepneme státní kasu

Budou úředníci za své chyby chodit do vězení?

Nejvyššímu kontrolnímu úřadu (NKÚ) došla trpělivost. Už několik let upozorňuje na katastrofální zacházení se státním majetkem a bezhlavé utrácení veřejných peněz. Nyní ale hodlá přitvrdit a proklepnout celý státní rozpočet. „Chceme udělat finanční audit zdrcující části státního rozpočtu,“ prohlásil prezident NKÚ František Dohnal. „Cílem je, abychom mohli říct, že to, co se předkládá jako státní závěrečný účet do sněmovny nebo občanům, je pravda. V této chvíli to říct nemůžeme. Čísla, která jsou předložena na konci roku a kterými vláda říká, jak hospodařila, v této chvíli prostě nejsou pravdivá,“ zdůraznil.
NKÚ už kvůli svým plánům začal nabírat nové kontrolory. „Musíme je nejprve vychovat, protože finanční audit je velice specializovaná činnost,“ poznamenal Dohnal. Letos by mělo na úřad přijít podle něj padesát až šedesát nových zaměstnanců. Ty vybírá NKÚ především mezi absolventy, ale loví také mezi profesionály z praxe. „ Půjde o speciální typ kontroly. Aby se prověřilo tisíc miliard ve státním rozpočtu. To znamená zkontrolovat jednotlivé kapitoly, protože každý ze správců těchto kapitol je samostatnou účetní jednotkou,“ vysvětluje Dohnal.

Průvan ve státním účetnictví

Kromě rozpočtu ovšem hodlá úřad prověřit i všechny státní instituce. Těch je v současnosti zhruba 600. „Účetnictví ve státních úřadech je na tom dost špatně, vůbec nic nevypovídá o skutečném stavu,“ stěžuje si Dohnal. Problém je totiž v tom, že zatímco soukromé firmy účtují detailně a podle mezinárodních standardů, na úřadech se od devadesátých let nezměnilo nic. Stále se účtuje na základě porovnání celkových příjmů a výdajů. Tedy nezohledňuje se, zda bylo příjmů dosaženo třeba prodejem státního majetku anebo půjčkou.
Jenže právě to je podle ministra financí Miroslava Kalouska mnohem větší problém než obří finanční audit. Kalousek totiž tvrdí, že bez novely zákona o účetnictví se systém správy veřejných financí rozhodně nezlepší, a to ani díky zmiňovanému auditu. „Dokud nebude tento zákon novelizován, budou veškeré informace o státním závěrečném účtu jen velmi velmi relativní,“přiznal Kalousek, který návrh zákona už předložil sněmovně. Nejdřív by měl začít platit v roce 2010, tvrdí ministr. Dohnal chce rovněž prosadit, aby v případě zacházení s veřejnými penězi byl zaveden nedbalostní trestný čin. Změnu už navrhl vládě. „Zatím nevidím odezvu, bude to běh na dlouhou trať,“ konstatoval.
NKÚ se rozhodl přitvrdit poté, co některá jeho zjištění ukázala na opravdu zásadní chyby státních úředníků. Mezi perličky patří například to, že ministerstvo obrany v účetní evidenci mělo majetek v hodnotě téměř o devět miliard korun vyšší, než byla skutečná hodnota (viz EURO 15/2008). Nedávno zase NKÚ upozornil, že Česká pošta o sto milionů korun prodražila stavbu přepravního uzlu v Ústí nad Labem a neumí vysvětlit, na co tyto prostředky použila (viz EURO 29/2008).
Dalším problémem jsou podle Dohnala likvidátoři státních firem, kteří si dělají, co chtějí, a z likvidování státních podniků mají výnosný byznys.
„Nejvíc peněz utíká ve státní správě tím, že nevíme, co chceme. Realizují se stavby, nakupují se stroje, které ve skutečnosti nejsou potřeba. A ve finále by projekt šel pořídit mnohem levněji,“ říká Dohnal a pokračuje: „Proč je jeden rok potřeba dvě stě transportérů a druhý rok se ukazuje, že už jich potřebujeme jenom sto. Stejně tak jsme podle schválených vládních dokumentů potřebovali 24 nadzvukových stíhaček a vzápětí se jich koupilo čtrnáct, bez jakéhokoli zdůvodnění. Nakonec se ukázalo, že k ochraně vzdušného prostoru podle požadavků NATO by stačily stíhačky jen dvě.“

Národní knihovnu nekontrolujeme

Veřejné peníze byly, jsou a budou. To je podle Dohnala typický přístup úředníků ke státnímu rozpočtu. A při kontrolách na ministerstvech se pak kontroloři nestačí divit, čím experti ve službách státu ospravedlňují svá pochybení. A ministři jdou příkladem. Dohnal popsal týdeníku EURO několik reakcí nejmenovaných ministrů, kteří obhajovali své „průšvihy“. Například jeden ze členů vlády prý řekl, že jako ministr buď může poskytovat služby anebo dodržovat zákon. A že si vybral poskytování služeb. „Kdyby takto vystoupil majitel nevěstince, tak bych to pochopil, ale jestliže takto vystupuje vysoký státní úředník, tak to je podle mě na pováženou,“ míní Dohnal. Další ministr prý zase obhajoval přímo ve vládě nečinnost svého resortu následujícími slovy: usnesení vlády od roku 2004 skutečně neplníme, ale je to tím, že jsme s ním od začátku nesouhlasili.
Někdy se rovněž politici snaží, aby NKÚ prověřil konkrétní úřad. To ale Dohnal odmítá a tvrdí, že úřad si sám uváží, co bude kontrolovat. Jeden z takových podnětů prý přišel na Národní knihovnu. „Odmítli jsme. To jsme považovali za věc, která má politickou motivaci. Nakonec jsme ji ale odmítli i z ryze praktických důvodů,“ říká Dohnal. Na knihovnu totiž byly uvolněny zatím jen malé prostředky, něco přes deset milionů korun, a ty byly využity na organizování architektonické soutěže.
Dohnal slibuje, že obří audit skončí nejpozději v závěru jeho funkčního období, tedy v roce 2014, a státní finance budou v tu dobu ve výborné kondici. Problém je ale v tom, že jediný bič, který NKÚ na státní úředníky má, je trestní oznámení, které obvykle „vyšumí“. Nebo mohou kontroloři „žalovat“ u vlády. To ale obvykle končí konstatováním či slibem nápravy. Jedinou pravomocí tak zůstává upozornit na problém, bez možnosti jakýchkoli sankcí. „NKÚ nikdy nebude tím klasickým auditorem,“ utrousil na adresu kontrolorů Kalousek.
Pokud tak chce NKÚ opravdu vymýtit nedbalost, lenost či amatérismus při zacházení se státními penězi, musí volit mnohem tvrdší zbraně. Třeba zavedení už zmiňované nedbalosti jako jednoho z trestných činů při zacházení s veřejným majetkem. To by pak věznice praskaly ve švech.

BOX
Největší průšvihy Pochybení, která NKÚ zjistil na úřadech
Ministerstvo obrany V evidenci mělo majetek téměř o devět miliard korun vyšší, než byla skutečná hodnota
Česká pošta O sto milionů korun prodražila stavbu přepravního uzlu v Ústí nad Labem a neumí vysvětlit, na co tyto peníze použila.
Ministerstvo financí Dotace za stovky milionů korun několikrát schvaloval místo ministra nebo náměstka jen řadový úředník. U některých dotací, jež měl příjemce vrátit, dokonce pracovníci ministerstva nenašli doklady, jak vznikly. Navíc ani nevěděli, na co se použily.
Ministerstvo školství Nákup 142 počítačů, třetinu z nich ale vůbec nepoužívá. Nezákonné navýšení rezervního fondu o 729 milionů korun.
Pramen: NKÚ