Těžaři Jan Dienstl a Pavel Tykač bojují o zásoby uhlí v hodnotě kolem osmi set miliard korun
Osm set miliard korun. Zhruba takovou hodnotu má hnědé uhlí, které leží za územními limity. Stát rozhoduje, zda bude souhlasit s jejich prolomením, a pokud ano, tak za jakých podmínek. V případě úplného zrušení limitů se těžební firma Severní energetická, kterou většinově ovládají Jan Dienstl a Pavel Tykač, dostane k zásobám uhlí v objemu kolem 785 milionů tun. Pak by se těžba nerostu prodloužila o desítky let.
Dle odborníků se za limity jedná patrně o nejkvalitnější hnědé uhlí v Evropě, jeho průměrná výhřevnost je zhruba 17 gigajoulů na tunu, přitom třeba německá „konkurence“ těží uhlí s výhřevností kolem 11 gigajoulů na tunu. Dle spoluvlastníka Severní energetické Jana Dienstla času není nazbyt, rozhodnutí o limitech musí padnout do konce letošního roku. Tedy pokud se má těžit za limity. Argumenty jsou následující. Na pokračování těžby je nutné se připravit, mimo jiné dovykoupit potřebné pozemky a začít s odvozem skrývky, aby těžba mohla kontinuálně pokračovat.
Tři scénáře Vláda však s rozhodnutím zatím příliš nespěchá. Svůj verdikt by měla oznámit až někdy v průběhu června. Teprve poté, co ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek dodá odborářům přepracované materiály o budoucnosti těžby. S těmi původními na jednání tripartity moc neuspěl, odboráři dokonce tvrdili, že něco tak špatného už dlouho nečetli.
Mládek navrhuje tři varianty. První počítá s úplným zachováním limitů. Tenhle scénář ale ministr Mládek označuje za málo pravděpodobný. Ve variantě číslo dvě ministerstvo průmyslu a obchodu počítá s tím, že by se prolomily jen limity na dole Bílina, který prostřednictvím Severočeských dolů ovládá polostátní firma ČEZ. U Bíliny je ta výhoda, že za limity nejsou žádná lidská obydlí, takže by se kvůli rozšíření těžby nemusel nikdo stěhovat.
Severočeské doly na rozdíl od Severní energetické nemusejí tak spěchat. ČEZ totiž tvrdí, že bude stačit, když rozhodnutí o limitech padne do konce příštího roku.
Třetí varianta počítá s prolomením limitů na dole Bílina a s částečným pokračováním těžby na dole ČSA, který vlastní Severní energetická. V tomto případě by se kvůli těžbě musel zbourat jižní cíp Horního Jiřetína. Právě tuhle variantu preferuje ministr Mládek.
Hornické odbory ale prosazují ještě jednu variantu, úplné prolomení limitů, včetně zbourání Horního Jiřetína a sousedních Černic. Tahle verze je však v současné době málo pravděpodobná. Odboráři v této souvislosti argumentují očekávaným růstem nezaměstnanosti při ponechání limitů v současně podobě. S odvoláním na analýzu Hospodářské a sociální rady Ústeckého kraje je prý ohroženo dvanáct tisíc pracovních míst, což by nezaměstnanost na Mostecku zvedlo na úroveň kolem dvaceti procent.
Váhání a pomsta Dle informací týdeníku Euro další členové kabinetu s rozhodnutím váhají. „Chybí odvaha rozhodnout, tak jako v tomto případě již tolikrát.
Nikdo si to nechce rozházet u voličů,“ tvrdí zdroj z vlády. Ten současně s jistou ironií upozornil, že někteří členové kabinetu čekají na průzkum veřejného mínění. „Když se v něm ukáže, že je mezi voliči více zastánců prolomení limitů, podpoří jej, v opačném případě ne,“ dodal.
Proti prolomení limitů je i vládní ANO. „Nikdo ty limity prolomit nepotřebuje, je to jen hra, jak navýšit hodnotu hnědouhelných společností,“ prohlásil v médiích šéf strany a ministr financí Andrej Babiš. Jak ale upozorňují některé zdroje týdeníku Euro, ovlivňuje Babišův postoj k limitům i jistá nevraživost vůči Pavlu Tykačovi. Nesmlouvavý finančník ovládá těžební společnost Czech Coal a má také čtyřicetiprocentní podíl v Severní energetické. Před pár lety odkoupil od České konsolidační agentury balík pohledávek, o které měl usilovat i Babiš. Proti bourání domů v severních Čechách je rovněž premiér Bohuslav Sobotka.
Už delší čas leží na ministerstvu průmyslu a obchodu návrh Severní energetické na vytvoření společného těžebního podniku se státem. Ve firmě, která by dobývala nerost za územními limity, by měl stát majoritní, jedenapadesátiprocentní podíl. Mohl by tak rozhodovat, komu bude vytěžené uhlí dodávat, za jaké ceny a podobně. V návrhu se navíc dle informací týdeníku Euro hovoří o tom, že by byl regulován i zisk společného podniku, a to stanovením pevné marže z každé prodané tuny. l
Hornické odbory ale prosazují ještě jednu variantu, úplné prolomení limitů, včetně zbourání Horního Jiřetína a sousedních Černic.
O autorovi| Vadim Fojtík • fojtik@mf.cz