Největší distributor zdravotnických prostředků na otevřeném trhu oznamuje vstup na Slovensko. Cesta k téměř dvoumiliardovému obratu může vést různými cestami. Šéf firmy Promedica Praha Pavel Hanuš začínal v roce 1991 tak, jak bylo tehdy typické - z garáže vyrážel ve staré dodávce zásobovat zdravotnickým materiálem první nemocnice.
Dnes má firma vlastní logistické centrum, nákladní a dodávková auta a zastupuje desítky značek, některé v Česku dokonce exkluzivně. A ve svém oboru je po 26 letech podnikání největší.
Na příbězích, jejichž kořeny sahají do devadesátých let, je jedinečné, že už se je nepodaří replikovat. Zároveň vypovídají o nadšení a době, kdy bylo možné téměř vše. Promedica Praha měla například první sklad zdravotnických potřeb v garáži a bez mrknutí oka to schválil Státní ústav pro kontrolu léčiv. První dodávka značky Mercedes, kterou si firma otce a syna Hanušových dovezla z Německa, měla také trochu punkový příběh. Byla za opravdu levné peníze. Důvodem bylo, že v ní stavební firmy převážely beton a řidič, který to měl na starost, v opilosti usnul, načež se beton vylil a ztvrdl. „Museli jsme auto vyčistit a ten beton vysekat. Ale byli jsme šikovní, povedlo se to celkem dobře,“ popisuje Pavel Hanuš.
Zdravotnictví se rychle měnilo a Promedica s ním. Otec Pavla Hanuše, významný urolog, věděl, co v jeho nemocnici nefunguje, a své poznatky přenesl do podnikání. A tak z prvního klepání na dveře se zdravotnickým materiálem v krabici se firma brzy stala v oboru etablovanou společností. Přesto si nesla a stále nese něco dál. „Od začátku jsme fungovali na osobní bázi. Znali jsme naše klienty a věděli, jak je důležité mít k nim osobní přístup. Co se slíbí, musí se splnit. Nedáváme nereálné sliby,“ popisuje Pavel Hanuš.
Lékařské konopí bude znovu dodávat Elkoplast. Cenu zdvojnásobil
V roce 1996 si firma pořídila nový osm tisíc metrů čtverečních velký sklad. O rok později získává povolení k distribuci léčiv a její byznys už dostává dnešní podobu, kdy zásobuje nemocnice kromě léků či infuzních roztoků také zdravotnickým materiálem, jako jsou injekční stříkačky či rukavice, technikou, jako jsou rentgeny a další přístroje, a samozřejmě také softwarem. „Rok 1997 byl pro nás klíčovým. Stali jsme se také akciovou společností a získali první zahraniční zkušenosti, když jsme začali dovážet infuzní roztoky z Itálie,“ popisuje Hanuš. O tři roky později firma otevírá 14 tisíc metrů čtverečních velký skladový areál.
Distribuci si zařizuje pochopitelně sama. I když to není levná záležitost, pramení to z jejího přesvědčení o osobním přístupu a při velikosti firmy jí to dává výhodu před konkurencí. „Když máte externí dopravu a přijede pán, co veze lednici, vedle ní krabici s injekcemi a nemá dobrou náladu, udělá špatný dojem na vašeho klienta. Přitom veze vaši fakturu a vaše zboží. Navíc externí firmy ne vždy stíhají dovézt zboží do 48 hodin jako my,“ popisuje šéf firmy.
Velký kupující
Firma dál rostla. Dosáhla počtu 150 zaměstnanců a v roce 2007 vyhrála tendr na distribuci rentgenů a diagnostických zařízení v Česku. Tím její portfolio definitivně dosáhlo dnešní podoby. Promedica už zaměstnává 200 lidí a obrat se po 25 letech jejího fungování vloni dostal na 1,8 miliardy korun.
Pavel Hanuš čas od času dostával nabídky na odprodej firmy. Posílala mu je konkurence. Dnes už je ale firma největší a nabídek už tolik nechodí. Promedica se naopak sama odhodlává k akvizicím. Tou poslední a zatím největší je nákup firmy na Slovensku a s tím spojený vstup na tamní specifický trh. „Jde o deset let zavedenou firmu, která distribuuje zdravotnické technologie. My bychom rádi pokračovali v jejím rozjezdu a časem rozšířili její portfolio,“ plánuje ředitel Hanuš. Promedica bude také letos spouštět nákupní web pro soukromé lékaře a ambulance, které mají řádově menší odběry než velká zdravotnická zařízení.
Souvisí to se snahou firmy zabrat ještě větší podíl trhu, dostat se v nemocnicích na nová oddělení, uspět v nových tendrech. Míst svůj byznys do značné míry závislý na nákupech za veřejné prostředky mimochodem není jednoduché. Nemocnice se snaží šetřit, centralizují nákupy, vypisují různě složitá výběrová řízení.
„Zvyšuje se tlak na služby, na kvalitu dodávky a snížení ceny. Přitom když jsme začínali, skoro se nesoutěžilo. Pak se začalo nesmyslně soutěžit na nejnižší cenu. Teď se situace vrací do normálu a díky novele zákona o veřejných zakázkách si mohou zdravotníci přidat kvalitativní požadavky,“ popisuje Pavel Hanuš. Jako spásu nevidí ale centrální nákupy. Zdravotnictví je prý tak specifické, každému se lépe pracuje s jiným typem matriálu, že se centrálním nákupem nelze trefit do požadavku všech nemocnic a oddělení.
