Středoasijský Kazachstán má obrovské zásoby nerostných suroviny. Z těžby v posledních letech výrazně bohatne. Nyní se ale největší vnitrozemská země světa rozhodla investovat víc do modernizace výroby či zemědělství, protože už nechce být závislá jen na vrtkavých příjmech z těžby.
Foto: ČTK
Na modernizaci Kazachstánu se mohou podílet s úspěchem i české firmy. Tím spíš, že tam má Česko z dřívějška vynikající renomé. Kazachstán tak v současnosti figuruje mezi 12 prioritními zeměmi českého zahraničního obchodu.
Středoasijský Kazachstán je typickou zemí, jejíž hospodářství stojí na těžbě nerostných surovin. Má hodně peněz, ale sám produkuje jen velmi málo výrobků. Naprostou většinu spotřebního zboží či strojního vybavení dováží z ciziny.
Pro zahraničního exportéra tudíž patří mezi ideální cílové země. Kazachstánská vláda se ovšem rozhodla situaci změnit. Letos přijala Strategický plán, podle nějž chce do roku 2020 výrazně modernizovat ekonomiku a snížit závislost země na příjmech z těžby.
I to lze ale vnímat jako šanci pro české vývozce. Ve hře je obnova zastaralého průmyslového vybavení, zemědělských strojů, výstavba nových budov či silnic, dodávky pro nemocnice. To všechno umějí české firmy nabídnout. A v Kazachstánu si navíc ještě z dob Sovětského svazu české výrobky pamatují jako synonymum kvality
Nejen ropa, také pětina světové zásoby uranu
Kazachstánská ekonomika i přes globální krizi vykazuje úctyhodný růst. Jen za první pololetí letošního roku zaznamenala růst HDP o osm procent, nezaměstnanost je v zemi naopak jen necelých šest procent.
Motorem ekonomiky je jednoznačně zmíněná těžba surovin, jichž má Kazachstán širokou paletu. V oblasti při Kaspickém moři jsou velké zdroje ropy a plynu, v severovýchodní části země zase leží obrovské zásoby uhlí. Budoucnost by mohla patřit také stále více poptávanému uranu. Kazachstán drží celou pětinu veškerých světových zásob této suroviny.
Čtyřicet let staré stroje
Důležité je, že země peníze z těžby celkem velkoryse vkládá do rozvoje infrastruktury. Nejnázornější, až okázalou ukázkou je už samo nové hlavní město Astana, do kterého byly klíčové úřady přeneseny z dřívější metropole Almaty v roce 1997. V Astaně bleskově vyrostly moderní mrakodrapy, honosné bulváry, luxusní rezidenční čtvrti. Podobnou proměnu by vláda ráda viděla i jinde v Kazachstánu. Ambicí je dostat zemi mezi 50 nejkonkurenceschopnějších států světa.
K tomu ovšem musí Kazachstán modernizovat průmysl a zemědělství. „Strojní vybavení kazachstánských továren je někdy 30 i 40 let staré. Teď ho stát chce obnovovat. Bude dobré, když čeští dodavatelé přijdou dřív než světová konkurence a vybavení nabídnou,“ říká Antonín Marčík, vedoucí nové kanceláře proexportní agentury CzechTrade v Almaty.
Zemědělství je další oblast, kde má Kazachstán velký potenciál. V 50. a 60. letech se totiž vládci Sovětského svazu rozhodli, že promění v ornou půdu rozsáhlé, do té doby neobdělávané pastviny, takzvané celiny. Tento megalomanský plán ovšem narazil v suchém regionu na problémy se zavlažováním i s malou úrodností půdy. Přesto je Kazachstán i přes relativně nízkou produktivitu zemědělství vnímán jako obilnice Střední Asie.
Konec slávy Bajkonuru
Vedle zisků z těžby nerostných surovin je dalším pravidelným přilepšením kazachstánské státní pokladny také nájem za raketovou základnu Bajkonur. Tu má v pronájmu až do roku 2050 Rusko, které Kazachstánu platí ročně 115 milionů dolarů. Kosmodrom byl založen už v roce 1955 a pojí se s ním všechny slavné okamžiky sovětského vesmírného programu. V posledních dvou dekádách ale postupně upadá a mezi jeho problémy patří jak nedostatek financí na provoz, tak zastarávání technické výbavy. Rusko v současnosti buduje nový moderní kosmodrom na vlastním území na Dálném východě, Bajkonur tak zřejmě bude v budoucnu plnit jen funkci záložního kosmického střediska. Z pohledu Kazachstánu ale každopádně představuje další, relativně spolehlivý a pravidelný přísun peněz.
Česká auta i spotřebitelské půjčky
České firmy se už na středoasijský trh důsledně derou. Vzájemný obchodní obrat vzrostl raketově z 85 milionů dolarů v roce 2003 na rekordních 740 milionů dolarů v roce 2008. Kazachstán je také po Rusku a Ázerbajdžánu třetí největší dodavatel ropy do Česka.
Loni sice zaznamenal kvůli globální krizi vzájemný obchod dočasný pokles, Kazachstán přesto zůstává hlavním obchodním partnerem Česka ve Střední Asii a také vstupní branou do okolních zemí, jako je Kyrgyzstán nebo Uzbekistán.
Velkými investory byly tradičně obě Škodovky. Škoda Plzeň se podílela na společném provozu továrny na výroby trolejbusů přímo v Kazachstánu, podnik ovšem již zanikl. Také Škoda Auto rozjela montáž svých vozů přímo v Kazachstánu ve spolupráci se společností Asia-Avto. Sériová výroba Škody Octavia byla zahájena v roce 2005, už následující rok sjelo z linky na 1 500 vozů. V témže roce se v zemi začala montovat také Škoda Superb.
Mezi největší české investory v Kazachstánu patří také skupina PPF. Její společnost Home Credit poskytuje tamějším obyvatelům spotřebitelské úvěry.
České podniky se podílejí i na výstavbě v reprezentativní metropoli Astaně. Společnost VUCHZ Brno stála za projektem výstavby moderního závodu na výrobu biodieselu v tomto městě. V Almatě zase zajistila podobný projekt stavby podniku na produkci bioetanolu.
Na modernizaci těžebního průmyslu se chce podílet firma Inco engineering. „Když se řekne Kazachstán, většina lidí si vybaví uhlí. Ale my teď sázíme na těžbu uranu. Chtěli bychom kazachstánským dolům dodávat naší techniku pro svislou dopravu,“ říká generální ředitel firmy Antonín Jaroš.
Na oblast zemědělství se chce pro změnu zaměřit Strojírna Tábor. „Kazachstán je takovým obilným pásem Střední Asie. Chceme tam nabídnout mlýny na zpracování obilí či zařízení na přípravu krmných směsí,“ uvádí jednatel společnosti Richard Barda.
Česká dvířka do Kazachstánu otvíraly také některé projekty rozvojové pomoci. Drobnější pomoc šla například na modernizaci železniční tratě z Almaty do Astany či na rozvoj přírodních léčivých zdrojů ve zdravotnictví Kazachstánu.
Celá Evropská unie financovala přes 300 projektů za 140 milionů eur a na období 2011 až 2013 má pro rozvojové projekty v Kazachstánu vyčleněno dalších 13 milionů eur ročně.
Tradičním českým sklem mohou být i vodní dýmky
Kazachstán znamená v neposlední řadě i 17 milionů obyvatel, jejichž kupní síla by měla plynule stoupat. Jakkoliv se samozřejmě peníze z těžby nerozplývají do ekonomiky rovnoměrně, i běžné obyvatelstvo by mělo díky petrodolarům nepřímo pozvolna bohatnout, tak jak se to děje například v mnohých arabských zemích.
Takže po běžném spotřebním zboží poroste poptávka. Kazachstán sice oficiálně zastává přístup, kdy místní prodejce musí přednostně odebírat zboží od kazachstánského výrobce. Pouze pokud zboží není z domácích zdrojů k dispozici, nebo ne v potřebné kvalitě, může přijít na řadu zahraniční dodavatel.
V praxi toto opatření ale nemá až takový význam, protože spoustu výrobků se prostě v Kazachstánu vůbec nevyrábí. Takže i čeští dodavatelé mohou směle nabízet. Letos vyvezli za první tři čtvrtletí do Kazachstánu zboží za 91 milionů eur, oproti 68 milionům za celý loňský rok. Vývozu ovšem dominovaly stroje.
Mezi dodávaným tovarem lze ale najít ledacos. Kuriózní objednávku například vyřizuje česká společnost Meduse Design. „Z převážně muslimského Kazachstánu se nám ozval klient, který chce nakoupit 40 našich luxusních vodních dýmek. Zajímavé je, že si na nás našel kontakt na internetu a ozval se sám,“ říká zástupce společnosti Jiří Starý. „Možná se o nás kazašští klienti dozvěděli v showroomu, který máme v Moskvě. V jednom tamějším luxusním hotelu si mohou hosté z našich dýmek na zkoušku zakouřit,“ vysvětluje Jiří Starý.
Republika Kazachstán
Počet obyvatel: 17 milionů
Rozloha: 2,7 milionu km2
Hlavní město: Astana
Měna: Tenge (jedno KZT je zhruba 0,12 koruny)
Do Kazachstánu povede dálnice z Evropy
Ostatně jisté propojení ruského a kazachstánského obchodního prostoru je zřejmé už z historických důvodů a obchodní expanzi do obou zemí lze spojit. Letos se navíc Rusko, Bělorusko a Kazachstán sdružily v rámci celní unie. Pro exportéra z Evropy to znamená bohužel růst celního zatížení, kazachstánská strana se na druhé straně snaží poukázat na výhodu spočívající v tom, že vzniknul jednotný trh se 170 miliony lidí.
Vedle celní bariéry je samozřejmě jistou komplikací i geografická vzdálenost země, která navíc není přímo dosažitelná po oceánu. I dopravní dosažitelnost Kazachstánu se ale zlepšuje. Jednak lze pro dopravu zboží využít relativně dobrou železniční síť, která byla rozsáhle budována již za Sovětského svazu. S Kazachstánem je také počítáno v ambiciózním projektu transkontinentální dálnice z Číny do Evropy. V Kazachstánu vznikne nebo bude v nadcházející době obnoveno v rámci tohoto projektu na 2 800 kilometrů dálnic. To výrazně podpoří i kamionovou dopravu. Pro případnou obchodní cestu je pozitivem také to, že z Česka létá do Kazachstánu přímá letecká linka.
Obchod České republiky s Kazachstánem (v milionech dolarů)
| Rok | Vývoz | Dovoz |
| 2003 | 27 | 59 |
| 2004 | 48 | 125 |
| 2005 | 94 | 169 |
| 2006 | 110 | 280 |
| 2007 | 140 | 197 |
| 2008 | 190 | 546 |
Zdroj: MPO
Kazachstán má zkrátka v hledáčku českých vývozců podobný profil jako Rusko. Je to nenasycený trh, na kterém máme dobré jméno z dob obchodu se Sovětským svazem, což je nezanedbatelný benefit proti světové konkurenci. Na středoasijskou zemi se zaměřila i naše obchodní diplomacie. Kazachstán se dostal mezi výběr 12 prioritních zemí pro český zahraniční obchod. Proexportní agentura CzechTrade také nedávno otevřela přímo v Kazachstánu novou kancelář, která může fungovat jako vhodná pomoc pro exportéra, jenž vstupuje na tamější trh poprvé. Co se týče obchodního potenciálu, jeví se tedy Kazachstán hned vedle Ruska jako jeden z nejslibnějších trhů mezi postsovětskými zeměmi.
