Úvěry na TOZ
Se zbývajícími téměř čtyřiceti miliardami starých úvěrů na TOZ se podle původního rozhodnutí vlády měla Konsolidační banka vypořádat do konce letošního roku. Podle předběžné koncepce dohodnuté mezi bankou a ministerstvem financí ale zůstanou v bance a budou se dále vymáhat, restrukturalizovat a kapitalizovat. Jejich jednorázové odepsání by totiž nebylo fér vůči těm, co již zaplatili.
Z původních 110 miliard úvěrů na trvale se obracející zásoby (TOZ), nedořešené pozůstalosti po naší socialistické minulosti, které tvoří hlavní část takzvaného starého bloku úvěrů, jich po devíti letech spravování stále zůstává v Konsolidační bance (KoB) za zhruba 38 miliard korun.
Socialismus podnikům odebral většinu obratových fondů v rámci „prohloubení kontroly korunou a pak jim potřebné peníze plánovitě půjčoval v podobě úvěrů na TOZ. Nebyla přesně sjednána doba návratnosti, jejich úrok byl nejdříve 1,5 procent a, v roce 1989 bylo maximální hranicí šest procent.
S příchodem kapitalismu se však z nich staly normální úvěry spravované Konsolidační bankou. Velká část byla již splacena. S tím, jak se propadá naše ekonomika, však klesá i platební morálka dlužníků, takže z celého objemu je nyní sta ndardních pouze 1,5 miliardy korun.
Zmírněný přístup
V rámci celého bloku starých úvěrů, kam patří ještě úvěry odkoupené v roce 1992 od Komerční banky a Investiční banky, jich je téměř 90 procent ztrátových, tedy více než rok nesplácených. Do konce roku 1994 uplatňovala KoB ke správě TOZ „jednotn ý přístup . Platíš - v pořádku, neplatíš - do konkursu. Některé z těchto konkursů však nejsou dosud dořešeny. Tehdy poslala KoB do konkursu i bývalé ČKD - Tatra (dnes ČKD Dopravní systémy), a až na osobní zásah ministra financí Ivana Kočárníka se na poslední chvíli návrh stáhnul. To ovšem zlomilo vaz tehdejšímu generálnímu řediteli Plašilovi, který takový krok odmítl, a tak v této funkci skončil. Po jeho odchodu se změnila filozofie přístupu banky k úvěrům na TOZ na po někud šetrnější, začalo se s jejich restrukturalizací, poté i s celkovým přefinancováním a odprodejem pohledávek.
Pravdou je, že podniky si nebraly tyto úvěry dobrovolně. Ovšem druhou půlkou pravdy je i to, že při jejich následné privatizaci nastávající majitelé věděli o tom, že je bude nutné splatit, což se samozřejmě odrazilo i v nižší kupní ceně.
Dál, dál tou vodou
Podle původního plánu vlády měly být tyto úvěry splaceny, restrukturalizovány či kapitalizovány do konce letošního roku. To se ovšem především kvůli jejich velmi vysoké míře klasifikace nepodařilo. „Lze říci, že jsme se s ministerstvem financí dohod li na předběžné koncepci, na základě které bychom TOZ nadále spravovali. To znamená, že část z nich by klienti dále spláceli, část bychom restrukturalizovali a část kapitalizovali, prohlásil na dotaz týdeníku EURO generální ředitel KoB Kamil Z iegler.
„Podle mého velmi hrubého odhadu lze říci, že pohledávky za podniky, které jsme dali do konkursu, bude soud řešit ještě tak pět let, pokud samozřejmě nedojde k výrazné změně v práci soudů. Část úvěrů TOZ bude restrukturalizována a vyřešen a do roku 2003 až 2004, u kapitalizace jsme toho názoru, že by se mělo prodávat rychle, takže do roka by tyto úvěry měly být pryč, uvedl ředitel odboru KoB Vladimír Franc. Jak restrukturalizací, tak kapitalizací pohledávek by mohla banka podle Fran cova odhadu dosáhnout zhruba padesáti až šedesátiprocentní návratnosti úvěrů.
„Nelze zvýhodnit ty, kteří neplatí, na úkor těch, kteří platí, prohlásil Franc. „Řada podniků je právě kvůli TOZům v konkursu. Řešení odepsáním zbytků těchto úvěrů nám proto připadá jako nepřijatelné, dodal.
Co již nedodal - ale je to pravděpodobné - je fakt, že pokud by nyní banka ohlásila, že pracuje na koncepci, na základě které tyto úvěry koncem roku odepíše, tak od dlužníků TOZ již asi nedostane na splátkách ani korunu. Dalším argumentem, na který nelze zapomenout, jsou firmy typu ČEZ, Telecom či Siemens, které již TOZ zcela splatily a zřejmě by požadovaly adekvátní procentní částku zpět. Vývoj úvěrů na TOZ
Svítání kapitalizace?
Konsolidační bance se zatím s kapitalizací pohledávek příliš nedařilo. „Jednak pro nevstřícný postoj vlastníků, kteří neměli zájem, a když už by měli, tak šlo o mizivá dvě tři procenta podílu, tvrdí Franc. Pozitivně se rýsovala snad jen d ohoda o kapitalizaci dluhu s Transportou Chrudim, která ovšem nato realizovala ztrátu přesahující polovinu základního jmění a musela jít do konkursu.
Kapitalizace by se nyní měla týkat především úvěrů, které již jsou restrukturalizované - úvěry na TOZ jsou stále ve Škodě, ČKD či Tatře. U nich je zřejmě tato cesta nasnadě. KoB totiž může ve spolupráci s velkými věřitelskými bankami dát dohro mady větší balíky akcií, a ty již má smysl nabízet k prodeji. „Nešli bychom určitě pod blokační minoritu, v některých případech bude zapotřebí získat i přes čtyřicet devět procent, tvrdí Franc.
Od České spořitelny již KoB na konci minulého roku převzala část jejích špatných úvěrů (Chemapol, ZPS, Škoda), obdobný postup nelze vyloučit ani u Komerční banky. Tím se samozřejmě potenciální balík akcií, které by bylo možné získat kapitalizací, zvětšuje.
Včetně úvěrů podniků navržených do konkursu, což je za necelých třicet miliard korun, nyní spravuje zhruba šedesát pracovníků KoB za téměř sedmdesát miliard úvěrů na TOZ. Asi ještě budou mít delší dobu co dělat.
