PSALI JSME PŘED 15 LETYLze prostému občanovi vysvětlit, jak je možné, že i přes padesátiprocentní inflaci u nás je kurz koruny k marce stabilní? Je i není, i když si zajdete pro rozumy přímo k předsedovi Státní banky Československé Josefu Tošovskému.
PSALI JSME PŘED 15 LETY
Lze prostému občanovi vysvětlit, jak je možné, že i přes padesátiprocentní inflaci u nás je kurz koruny k marce stabilní? Je i není, i když si zajdete pro rozumy přímo k předsedovi Státní banky Československé Josefu Tošovskému. Podle jeho slov jsme totiž devalvovali více, protože se čekal inflační skok a tlak na platební bilanci. Inflační skok byl, ale podařilo se ho dostat pod kontrolu a restriktivní politika, ať už rozpočtová či mzdová, snížila tlak na devizy. Z tohoto důvodu ti, co takzvaně utekli po prvním lednu letošního roku do deviz, spíše prodělali. Kurz banka udržela a úrokové sazby jsou u nás podstatně vyšší než v zahraničí, takže prý udělali chybu. Na druhé straně však Tošovský nesdílí obavy, že s přílišným přílivem kapitálu ze zahraničí ztratí naše federace politickou suverenitu. Odmítá totiž uvažovat v dimenzích, zda 25 procent cizího kapitálu v naší ekonomice je hodně, nebo málo. Jak sám říká, potřebujeme tolik kapitálu, aby jej ekonomika mohla absorbovat.
Nelítostné soupeření „kdo s koho“, které v současném období zavládlo mezi reformními komunisty Pražského jara 1968 a stoupenci pravicové orientace na půdě Federálního shromáždění (FS) i mimo něj, se pro nezainteresovaného občana koncentruje v požadavku Občanské demokratické strany, aby předseda FS Alexander Dubček z této funkce odstoupil. Těžko ovšem posoudit, do jaké míry je v současné složité vnitropolitické, zejména však ekonomické situaci našeho státu tento požadavek konstruktivní.
Političtí protivníci mu vyčítají váhavost v kritických situacích. Jeho stoupenci na straně druhé zase oceňují právě rozvážný přístup v těch chvílích, kdy stačí jeden nerozvážný krok a společnost se může ocitnout na okraji hluboké propasti.
Bez ohledu na tyto skutečnosti je Dubček stále osobností, kterou svět uznává a vysoce cení jako záruku, že proces politických a ekonomických změn bude u nás nadále směřovat k tržnímu hospodářství. Není totiž žádným tajemstvím, že při svých jednáních se západními politiky prosazuje zájmy vznikajícího středního podnikatelského stavu.
Profit č. 40/1991