Pulsující megalopole, které neznají dopravní zácpy. Věčně svítící město, jehož energetické sítě nepoztrácejí ani watt elektřiny. Miliony zdravých obyvatel, kteří navštěvují lékaře včas, jejich diagnóza je přesně stanovena a choroby správně léčeny. Vzdělaní lidé, jež mají dokonalý přístup k informacím a finančním operacím. A k tomu všemu ještě čistší životní prostředí… Takové jsou vize korporací, které se chtějí výrazně napřít k modernizaci velkoměst.
Loni se lidstvo poprvé přehouplo přes hranici, kdy více než polovina obyvatel Země žije ve městech. Do roku 2050 má tento poměr vzrůst na více než sedmdesát procent světové populace – odhadem 6,4 miliardy lidí. Není proto divu, že se z toho velké firmy snaží těžit. Mantrou dneška je však též společenská odpovědnost a „zelenání“. Jak to skloubit? Města se točí kolem šesti základních témat: obyvatelé, obchod, doprava, komunikace, voda a energie. Podle společnosti IBM, největší IT firmy světa s 388 tisíci zaměstnanci, můžeme využít existujících miliard čipů a provázaných systémů, které vytvářejí svébytnou inteligenci, díky níž lze řadu věcí dělat „chytřeji“. Je možné odstranit administrativní zátěže, které brzdí podnikání. Obchody jsou lépe zásobeny. Elektrospotřebiče se přizpůsobují stavu sítě. Díky senzorům a nastaveným mýtným systémům nemusí docházet k dopravním kolapsům. K tomu všemu má nakročeno Plzeň, která bude dle informací týdeníku EURO naplňovat vizi chytrého města spolu s IBM.
Berlín jako renovační vzor?
První fórum s tématikou Smarter Cities se konalo minulé úterý v Berlíně. IBM jej pro evropské lídry byznysu i municipální politiky neuspořádalo v německé metropoli náhodou. „Pád berlínské zdi odstartoval před dvaceti lety pozoruhodný proud inovací. Dnes má Berlín klokotající služby a průmysl, přední univerzity i výzkumná centra, mladou a zdatnou mezinárodní pracovní sílu, veřejné bezpečnostní systémy a infrastrukturu, která patří k nejlepším v Německu. Tato historická metropole slouží jako příklad, jak mohou města sama sebe znovuobjevit, znovuvynalézt v měnícím se světě,“ řekl v úvodním projevu Samuel J. Palmisano, prezident IBM, jenž vyzval ke společnému úsilí za chytřejší města.
V hotelu Hyatt, nedaleko Postdamer Platz, které je moderní přestavěnou pýchou Berlína, jej poslouchalo na tři sta manažerů z třiceti zemí a 130 měst. Nechyběli šéfové firem jako Veolia Wasser, ABB, BASF Future Business, Börse Berlin, Frauhofer Institut, IDS Scheer, Nokia-Siemens, Robert Bosch, RWE či Vodafone ani vrcholní zástupci sítě Eurocities, ministerstev, škol a měst, jež mají se zaváděním „chytrých řešení“ zkušenosti (od Madridu přes maltskou metropoli až po Stockholm či Krakov). „Berlín se skutečně změnil a témata, která IBM na fóru otevírá, nás pochopitelně zajímají,“ řekla týdeníku EURO berlínská rodačka Kristina Sendziková, nyní analytička mezinárodních příležitostí u GDF Suez. Další dvě „futuristická“ fóra se mají konat letos v říjnu (New York) a příští rok v červnu (Šanghaj).
Prosvícený vs. osvícený svět
Palmisanovu řeč ocenil bývalý německý prezident Richard von Weiszäcker i primátor Klaus Wowereit (SPD), jenž zmínil jako tři městské priority rozvod energií, zdravotní péči a dopravní systém, na který je v Berlíně obzvlášť pyšný: „Dnes už nemohou být města stavěna jen pro jednotlivá auta, ale musejí být budována systémově, s důrazem na městskou hromadnou dopravu.“ Jakým směrem se ubírat, naznačil i další z hlavních řečníků, Rudy Provoost, CEO ze společnosti Philips Lighting. „Města již v současnosti spotřebovávají sedm desetin světové energie, přičemž se plných devatenáct procent elektřiny prosvítí! Podle našich výzkumů jen jediné procento budov využívá kontrolní systémy pro šetrné osvětlení, takže vidíme, kde je šance k úsporám a zlepšení,“ řekl Provoost. Ze svých cest po Indii nebo Číně prý ví, že Asijci vyžadují nejmodernější osvětlení, nechtějí žádné anachronismy. Hlavní „osvětlovač“ Philipsu dodal: „Když se dnes hodně mluví o stimulačních balíčcích, zapomíná se, že by jich bylo možné využít pro skutečnou změnu. Ne na znovubudování něčeho přežitého… Je rovněž potřebná užší spolupráce mezi akademiky a firmami, vytváření skutečně kvalifikovaných míst.“ Dobře užité osvětlení může urbanizovaným prostorům posloužit i jinak: „Podívejte se na nový Reichstag. Města tak mohou být nejen chytřejší, ale také daleko krásnější.“
I energetici s nápady a vizí
Efektivnější rozvody energií jsou tématem i pro další firmy. Na konferenci CIRED, jež se začátkem června uskutečnila v Praze, se společnost GE Energy zaměřila na zapojení do sítě Smart Grid. Oč jde? Jejím základem je převod „edisonovské“ elektrické sítě do moderního hávu, aby odpovídala nárokům a technologiím 21. století. „Smart Grid představuje vyspělé řešení k vyrovnání kolísavé poptávky po elektrické energii a jejích cen. Přináší spokojenost konečných uživatelů, vyšší energetickou a operační efektivitu, přičemž zohledňuje i zátěž životního prostředí,“ vysvětlil týdeníku EURO Keith Redfearn, šéf divize distribuce GE Energy pro Evropu, Blízký východ, Afriku a Indii. Společnost ráda užívá jako modelový případ „chytré Miami“; na zavádění v USA spolupracuje s Obamovou administrativou. Investicím do smartgridu se dle nejnovějších prohlášení hodlá věnovat i ČEZ.
Nutno připomenout: u megakorprací nejde o žádnou charitu, ale balíky ušetřených peněz… Záleží také na osvícenosti politiků, tedy těch, kteří zacházejí s veřejnými financemi. Pomůžou všechny ty moudré investice firmám, anebo skutečně i daňovým poplatníkům? To vše jsou zatím jen plány a také silácká marketingová prohlášení. Uvidíme, nakolik bude budoucnost opravdu zářná. Palmisano svou berlínskou řeč uzavřel následovně: „Město je systém systémů. A změna je vždy těžká. Nicméně nejdůležitější je připravenost ke změnám.“
Co a jak dělat rozumněji?
* Doprava (rychlovlaky na Tchaj-wanu jezdí díky sladěnému softwaru přesněji; dynamicky stanovované mýtné snížilo v centru Stockholmu provoz o čtvrtinu a emise o čtrnáct procent, zatímco obchod narostl o šest procent).
* Obyvatelstvo (soustředění všech informací a videí na jednom místě zlepšilo v Chicagu bezpečnost; v Kodani zase lékaři díky propojenému přístupu k dokumentaci vykazují nejmenší chybovost na světě).
* Podnikání (zjednodušení administrativy zvýšilo v Dubaji produktivitu veřejného sektoru u stovek položek).
* Energetika (testovací přístup zákazníků k aktuálním cenám energií snížil v Seattlu zatížení sítě o patnáct procent, při průměrném snížení ceny odběrů o deset procent).
* Vodárenství (běžně se promrhá až polovina vody, ale monitoring úniků i průtoku v irském Galway razantně snížil zbytečné ztráty).
* Komunikace (v korejském Song-do se medicínská, finanční i občanská data obyvatel spojila v jediný systém, který jim umožňuje vlastnictví jediné smartkarty, kterou platí a jíž se všude prokazují).
Pramen: internet, města, IBM
