Po LTO je tu nový pochybný podnikatelský hit - LPG Mobilní čerpací stanice jsou pro jejich majitele výhodným byznysem. Už hůř jsou na tom motoristé a stát. K rychlému zbohatnutí potřebujete: cisternu na plyn, trochu odhodlání riskovat, sílu na ignoraci státních úřadů, které po vás chtějí nejrůznější razítka, ale když je nemáte, tak se zase tak moc nestane.
Po LTO je tu nový pochybný podnikatelský hit - LPG
Mobilní čerpací stanice jsou pro jejich majitele výhodným byznysem. Už hůř jsou na tom motoristé a stát.
K rychlému zbohatnutí potřebujete: cisternu na plyn, trochu odhodlání riskovat, sílu na ignoraci státních úřadů, které po vás chtějí nejrůznější razítka, ale když je nemáte, tak se zase tak moc nestane. Když se ještě obrníte trpělivostí s nespokojenými motoristy, kterým váš plyn zničil motor, tak se dá rozjet kšeft s LPG, o kterém se ani nesnilo.
Pumpa nepumpa, mobilní nemobilní
Tomáš Chytráček z Asociace propan-butanu říká, že s relativně nízkou investicí v řádu stovek tisíc korun do nákupu podvozků a cisteren se dají udělat obchody v obrovských hodnotách. „Dával jsem podněty na podezření z daňových úniků, obecného ohrožení, nedovoleného podnikání, žádali jsme o nápravu také inspektoráty bezpečnosti práce, ani jednou však nedošlo ke změně, nikdo s tím prostě nic neudělal,“ uvedl Chytráček. Nesplnění základních bezpečnostních norem a ošizování státu na daních vytýkají velcí distributoři propan-butanu těm podnikatelům, kteří si pořídili takzvané mobilní čerpací stanice. Tyto stanice jsou mobilní jen do určité míry - stojí sice na nejrůznějších přívěsech s koly, ale nikam se s nimi nejezdí. T o má pro provozovatele především tu výhodu, že nepotřebují například stavební povolení jako majitelé jiných čerpacích stanic, kterým trvá měsíce vyřizování nutných formalit k zahájení prodeje LPG. Zaměstnanec jedné z velkých firem, které pravděpodobně bezpečnostní normy a normy na kvalitu prodávaného propan-butanu dodržují, uvádí jako příklad vyřizování stavebního povolení pro čerpací stanici jeho firmy v Brně. „Trvalo nám rok a půl, než jsme tam oběhali a získali veškerá potřebná povolení. No a najednou na stejné místo přijede nějaký chlápek a začne prodávat plyn rovnou z cisterny. Vás by to nenaštvalo?“ říká člověk, který kvůli obavám o svoje zdraví nechce zveřejnit své jméno.
Hradec Králové ještě stojí
Už více než před rokem se v médiích psalo o tom, jak nepovolená čerpací stanice na Moravském Předměstí v Hradci Králové ohrožuje tamní občany. Prý už se tím zabýval královéhradecký magistrát a i pražští státní úředníci zkoumali legálnost této stanice. Co se stalo? Hádáte správně. Nic. Čerpací stanice a plnírna firmy Jakuma v Hradci Králové stojí jen pár metrů od hlavního tahu přes východočeskou metropoli a kousek od prvních paneláků sídliště na královehradeckém Moravském Předměstí. Obyvatelé okolních domů si na čerpací stanici hned před okny stěžují, napsali i petici. Jejich strach může být oprávněný. Propan-butan je totiž těžší než vzduch, a proto se může například dostat do kanalizace nebo sklepů domů a tam explodovat. Na dvorku u menšího domku stojí jedna mobilní cisterna a stavební buňka - to tvoří celý systém. Na dvoře sypaném kamením se přijíždějící auta otáčejí podle improvizovaných směrovek tak, aby se maximálně urychlil čas plnění a netvořily se fronty přímo na ulici. Zaměstnanec firmy Jakuma v postarším mercedesu a se zlatými přívěsky na krku při našich obhlídkách stanice nejdříve vyrukoval s vyhrožováním v případě, že máme u sebe skryté nahrávací zařízení, pak ale začal dokazovat, že všechna povolení pro umístnění stanice právě na tomto místě jsou v pořádku. „Máme veškeré papíry, které mít musíme. Tady je certifikát od brněnského Strojírenského zkušebního ústavu, který prokazuje bezpečnost cisterny. T o vás určitě posílá konkurence, viďte,“ ptá se a ani zřejmě nechce slyšet odpověď. Tento zaměstnanec nám sice neposkytl kopie certifikátů od Strojírenského zkušebního ústavu, ale ten se k certifikátům, které vydává, vyjádřil celkem jednoznačně. Ředitel ústavu Josef Bartl uvedl, že součástí certifikace pro mobilní čerpací stanice LPG nebyl podvozek a navíc, že cisterna může být dopravována po veřejných komunikacích pouze prázdná. Tomáš Chytráček z Asociace propan-butanu proti dokumentům Jakumy, které mají dokládat legálnost mobilní čerpací stanice, také protestuje: „Ty papíry, co mají, je opravňují leda tak k tomu, že se to může jmenovat mobilní čerpací stanice, ale zásobníky nejsou ani schválené pro jízdu na silnici. Je to velmi profesionální manipulace s polopravdami.“
Pokuty beze smyslu
Zaměstnanec Jakumy také tvrdí, že na královéhradeckém magistrátu, který proti této stanici na Brněnské ulici trvale bojuje, jsou všichni kompetentní úředníci zkorumpovaní velkými firmami, které podnikají s autoplynem, a že se to prý brzy také prokáže. „Proč po nás chtějí nějaké stavební nebo územní povolení? Vy, když jste tady zaparkoval auto, tak jste také žádné nepotřeboval, nebo snad ano?“ argumentuje zaměstnanec Jakumy. Přemysl Volek z Odboru hlavního architekta Magistrátu Hradce Králové říká, že Jakumě udělil odbor pokutu půl milionu korun, firma proti ní protestovala, odvolací orgán ji však potvrdil. „Zákon neumožňoval nic jiného než právě udělení pokuty. Řízení o zrušení stavby jaksi nebylo možné, protože tam nebyla a - pokud vím - ani teď není žádná stavba. Stavební zákon však ukládá povinnost mít potvrzení o územním rozhodnutí, i když se nejedná o stavbu. Pokutu dostali tedy právě za to, že nedodali toto územní povolení. Je to jako, kdybyste si na zahradě udělali třeba autobazar, také se jedná o změnu v užívání pozemku, a na to musíte mít prostě povolení,“ vysvětluje Volek. Na královéhradeckém úřadě míní, že Jakuma je nesolidní firma, jejíž hospodaření šetřila i policie, avšak úřady nejsou se současnou legislativou schopny proti ní a podobným firmám, které provozují mobilní čerpací stanice, nic udělat, a ony toho využívají. „Jsme přesvědčeni, že jsme udělali vše, co jsme udělat mohli, dali jsme nejvyšší možné pokuty, kdyby tam bylo něco postaveného načerno, pak jim to můžeme i zbourat. Za této situace nám zbývá jen roky čekat, jak dopadnou soudní jednání,“ dodává Volek. Mobilní stanicí na Brněnské ulici se kvůli stížnostem občanů věnovali i odborníci z Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje. Ředitel odboru prevence HZS Zdeněk Semerád v dokumentu z loňského ledna uvedl: „Provozovatel nepředložil okresnímu požárnímu radovi, jako orgánu vykonávajícímu státní požární dozor, projektovou dokumentaci, dokládající prostorové umístění čerpací stanice na stanovišti vzhledem k pevným, nepřemístitelným bodům, aby bylo možno posoudit stanice ve smyslu platných předpisů požární ochrany. Současné umístění mobilní čerpací stanice LPG nesplňuje požadavek technických pravidel, podle nichž je pro nadzemní zásobníky LPG s objemem větším než 5 m3 požadováno ochranné pásmo 40 metrů od obytných a veřejných budov.“ V dokumentu hasičů se sice uvádí také to, že inspektorát bezpečnosti práce vydal zákaz provozu stanice dnem 21. 12. 2000, od 15 hodin. Jak se ale můžeme každý den přesvědčit, tento zákaz se minul účinkem.
Slatiňanské obavy
Firma IMPG, která má téměř shodné vlastníky jako Jakuma v Hradci Králové, vlastní svoji čerpací stanici a plnírnu ve Slatiňanech u Chrudimi, v areálu tamního ZZN. Tam rovněž stojí velké mobilní zásobníky, které děsí slatiňanské obyvatele a dráždí slatiňanské úředníky. Kvůli levnějšímu plynu je tato stanice Jakumy hojně navštěvovaná. Tamní obsluha stanice je vůči nám přátelštější než personál v Hradci Králové, nechce se sice nechat vyfotografovat
a vykazuje nás za hranice pronajatého pozemku, ale dál se o nás nestarají. Člen dozorčí rady IMPG, akciové společnosti se dvěma miliony základního jmění, František Kopřiva, se s námi o firmě odmítl bavit. „Ne, ne, děkuji, nemám zájem,“ uvedl a položil telefon. Na obecním úřadě ve Slatiňanech se už s existencí mobilní čerpací stanice téměř smířili, i když s ní nesouhlasí. Antonín Odvárka, vedoucí odboru životního prostředí říká: „My to hodnotíme jako problém, společně s dalšími státními úřady, jako je Inspektorát bezpečnosti práce nebo hasiči, se už roky snažíme tyto mobilní čerpací stanice když ne zrušit, tak aspoň nějak regulovat. Stále se nám to však nedaří, provozovatelé stanic se chovají jako piráti silnic, bez jakékoli snahy něco vyřešit. Myslím, že se nám vyloženě smějou do obličeje. Stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj je známé, územní povolení musí být.“ Situace ve Slatiňanech se údajně dostala tak daleko, že sice se tamní úřady snaží IMPG omezovat, ale zároveň mají strach, aby se kvůli restrikcím nedostali před soud kvůli omezování podnikání. „Dokud nebude potřebná legislativa, tak se prostě nic nestane, těch slibů na jedné straně a urgencí na straně druhé už bylo moc,“ uzavírá Antonín Odvárka.
Jako tank
Kromě prodejny plynu jsou ve Slatiňanech dokonce i mobilní sklady propan-butanu. T y stojí v těsné blízkosti tamního nádraží a podle Tomáše Chytráčka z Asociace propan-butanu narušují jeho ochrannou zónu. „Zcela beztrestně tam na bývalých podvozkách pro převoz vojenských tanků mají uskladněno asi 200 tun plynu. Kdyby se tam stala nějaká nehoda, tak Slatiňany už na mapě nikdy nenalezneme,“ varuje Chytráček. „Nerad bych někoho obviňoval bez důkazů, ale někteří lidé dělají tenhle byznys opravdu velmi zvláštně. Za tu dobu, co jsem v tomto oboru, jsem si uvědomil, že jsem ještě nikde a nikdy neviděl tolik lumpáren, podvodů a špatných zákonů,“ říká muž, který nechce zveřejnit své jméno. S LPG podniká čtyři roky a situaci přirovnává k džungli. Názor Ministerstva pro místní rozvoj je, jak uvedl Antonín Odvárka ze slatiňanského Městského úřadu, opravdu jednoznačný. Ředitelka odboru stavebního řádu ministerstva v oficiálním dokumentu, který má PROFIT k dispozici, uvedla toto: „Umísťování čerpacích stanic LPG vyžaduje vždy vydání územního rozhodnutí, a to buď o využití území, pokud mobilní čerpací stanice LPG nebude považována za stavbu, nebo rozhodnutí o umístění stavby, pokud se bude v konkrétním případě o stavbu jednat, v tomto druhém případě se pro realizaci stavby vyžaduje též stavební povolení.“
Na státní úřady kašlu
Dokumentů, které potvrzují snahu státních úřadů o nápravu nebezpečného nakládání s LPG je celá řada. Tak například v dokumentu referátu životního prostředí, oddělení ekologie prostředí Okresního úřadu v Chrudimi z 12. prosince 2001, který hovoří o firmách Jakuma a Diosa (obě firmy zastupuje Petr Kopřiva), se píše: „Ohlášená kontrola provozu, kterou chtěly provést pracovnice RŽP Okresního úřadu Chrudim, nebyla uskutečněna pro dlouhodobou pracovní neschopnost jednatele a majitele firmy (pan Petr Kopřiva). Písemná komunikace je problematická pro neodebírání doporučené pošty ze strany statutárního zástupce firmy, telefonické spojení nebylo možno zjistit. Vlastní areál je oplocen, nemá stálou obsluhu, a proto není možné provést neohlášenou kontrolu.“ Městský úřad ve Slatiňanech zase ve svém dokumentu uvádí: „Na základě zjištěných skutečností vydal náš odbor rozhodnutí o předběžném opatření. Toto rozhodnutí není respektováno, proto se v současné době zabývají celou věcí orgány činné v trestním řízení,“ uvádí se v dopise s datem 25. května 2001. V názoru na stáčírnu IMPG ve Slatiňanech ale došlo na referátu životního prostředí Okresního úřadu v Chrudimi ke změně, dnes říkají: „Před čtrnácti dny tam byla Inspekce životního prostředí z Hradce Králové, která zjistila, že všechno je v pořádku.“ Nejen ve Slatiňanech či v Hradci Králové však provozovatelé mobilních čerpacích stanic ignorují pravidla hry. Například v Olomouci se postavila LPG stanice tak, že bez souhlasu nebo rozhodnutí příslušného stavebního úřadu si kdosi oplotil plochu 15 x 10 metrů a na ní umístil výdejnu propan-butanových lahví a čerpací stanici. Magistrát se o stavbě dověděl až poté, co byl zahájen provoz. Český úřad bezpečnosti práce ale větší problémy s mobilními čerpacími stanicemi nemá. Ladislav Hamáček z odboru inspekce říká, že úřad kontroluje jen úzce vymezenou oblast. „Co se týká vzdálenosti stanice od okolních objektů, tak to je spíš záležitost hasičů než naše. Jestliže je zařízení odsouhlaseno státní zkušebnou, což většinou je, tak je to v pořádku. Je pravdou, že certifikát od Strojírenského zkušebního ústavu je spíše potvrzením k tomu, že se dané zařízení může pojmenovávat jako mobilní čerpací stanice. Ministerstvo pro místní rozvoj sice vydalo rozhodnutí o tom, že každá mobilní stanice musí mít územní rozhodnutí, ale myslím, že je to na každém jednotlivém místně příslušném úřadu, jak se rozhodne. Tudíž se domnívám, že mobilní stanice mohou existovat, nic tomu nebrání. Zároveň říkám, že to jejich provozovatelé vymysleli šikovně, což ale samozřejmě neznamená, že jejich postup schvaluji,“ vysvětluje Ladislav Hamáček.
Podobnost s LTO čistě náhodná
Obrovské podvody se zřejmě dělají se spotřební daní na propan-butan. Umožňuje to, jak už tradičně, nedokonalost systému. U čerpacích stanic si můžete samozřejmě koupit plyn jak do auta, tak i do bomby a tu odvést třeba na chalupu, kde slouží jako zdroj energie, například pro sporák. Jenže když kupujete plyn do bomby, je levnější o 1,60 Kč, neplatí se z něj spotřební daň. Pak je tedy pro provozovatele stanic velmi snadné vykazovat prodaný plyn jako náplně do lahví, i když ho prodávají motoristům s vozidly upravenými na LPG. Muž, který má zkušenosti s různými metodami prodeje LPG, ale nechce zveřejnit své jméno, uvádí, že právě rozdíl ve spotřební dani je důvodem, proč se objevují plnírny do nádob vedle stojanů pro odběr plynu do automobilů. Podle našich informací je jen minimum mobilních čerpacích stanic, které jsou zároveň plnírnami, nahlášeno na finančních úřadech jako plátci spotřební daně. Odhaduje se, že každoročně majitelé plníren a čerpacích stanic ošidí stát na rozdílu ve spotřební dani o 300 milionů korun, někteří lidé mluví o ještě vyšších číslech. Ministerstvo financí si rozdílu ve spotřební dani na propan-butan všimlo, ale ztrátu stovek milionů korun ročně zřejmě hned tak rychle nenapraví. Připravuje se sice návrh zákona, který by zakázal mobilní čerpací stanice, ale ten, jestliže ho vláda a parlament posvětí, by měl vstoupit v platnost až v tom okamžiku, kdy se Česká republika stane členem Evropské unie. Ke stejnému datu by mělo být zabráněno machinacím s plynem do lahví a do aut. Podle Jaroslava Dědiče, tiskového mluvčího Ministerstva financí, by mělo být v budoucnu jasně specifikováno, která konkrétní cisterna veze plyn pro láhve, a která pro auta. Tak by se prý zamezilo jeho zaměňování.
Není PB jako PB
Propan butan se získává při rafinaci ropy. T o, co je odpadem, výrazně levnější butan-butenovou frakcí, je takzvaný rafinát II., který někteří distributoři míchají s propan-butanem. Výsledkem je daleko levněji připravený produkt, než kdyby prodávali čistý propan-butan. Sice se rafinát musí použít pouze pro vytáp
ění, je jedovatý, velmi nebezpečný, kvůli vysokému obsahu síry poškozuje pryžová těsnění a motory aut, ale koho to zajímá. Rafinát je o 60 % levnější než propan-butan a navíc se u něj platí pouze pětiprocentní daň z přidané hodnoty, na rozdíl od dvaadvacetiprocentní daně u propan-butanu. Jestliže tedy vám někdo prodá rafinát čistý nebo jen namíchaný s propan-butanem, může na jednom litru vydělat i o pětikorunu navíc. Tomáš Chytráček z Asociace propan-butanu říká: „Používání rafinátu se tady velmi rozmohlo. Jeho cena, kdy se během léta prodává za 5,50 za kilogram a dá se prodat asi za deset korun, je samozřejmě velmi výhodná. T o, že má rafinát velmi špatný vliv na ovzduší a ničí motory aut, ještě nikomu nestálo za to, aby si na obchod s ním posvítil. Vůbec nejhorší ale je, když si někdo koupí láhev naplněnou rafinátem a třebas na zahradním grilu si na něm připraví nějakou klobásu. T o už bych opravdu nazval hazardováním se životy.“ Také se dá ušetřit při míchání dvou hlavních složek - propanu a butanu. Kralupská rafinérie už před několika lety na objednávku strakonické firmy Autogascentrum kontrolovala jejich podíl a zjistila, že zimní směs, kterou dodával jeden nejmenovaný distributor, obsahovala jen 12 % propanu. T o ale mělo za následek, že auta prakticky nešla nastartovat. Také se podstatně zhoršil dopad zplodin na životní prostředí. Vysoká škola technologická v Praze, Ústav technologie ropy a petrochemie, udělala loni v létě analýzu některých vzorků, které za přítomnosti notáře odebrali u některých mobilních čerpacích stanic jejich konkurenti, kterým vadily podezřele nízké ceny a nebezpečnost prodeje propan-butanu. Ze šesti vzorků odebraných po celé republice tři z nich nesplňovaly požadavky na obsah určitého typu uhlovodíků. V některých vzorcích byl zcela překročen limit pro velmi jedovaté látky. Česká obchodní inspekce se sice rozhodla sledovat kvalitu prodávaného propan-butanu, stejně jako už sleduje kvalitu benzinů a nafty, ale zatím se kýžený efekt nedostavil. Zřejmě kontrolory brzdí i to, že technologie pro odběr a vyhodnocování zkušebních vzorků je poměrně drahá. ČOI začne dělat pravidelné kontroly prodávaného propan-butanu za měsíc, od 1. lednu 2003. Podle směrnice Evropské unie je dána kvóta, kolik vzorků je třeba ročně zkontrolovat. U benzinů a nafty je to 1400 vzorků a u propan-butanu by to mělo být 200 vzorků za rok. Letos ČOI udělala podle mluvčí Miloslavy Fléglové analýzu jen tří vzorků. Dva byly v pořádku, třetí obsahoval mechanické nečistoty, ale veškeré normy splnil. 60 stanic v Republice V současnosti je v celé České republice asi 650 stanic, kde lze LPG natankovat. Z tohoto počtu je přibližně 60 mobilních. Řada dalších, napevno umístěných stanic je považována za nebezpečné. „Tyto neprofesionální a nebezpečné čerpací stanice mají dohromady asi 25 procent trhu,“ soudí Tomáš Chytráček z Asociace propan-butanu. Pravdou je, že mezi prodejci propan-butanu zuří cenová válka. T u vyvolaly už před několika lety především dvě události - vstup společnosti První brdská s mobilními čerpacími stanicemi na trh a uvalení vysokých cel na plyn z Ruska. Lubomír Podlipný z První brdské se už dříve vyjádřil v rozhovoru pro Hospodářské noviny takto: „Stále máme kontroly z finančního úřadu, i obchodní inspekce je u nás často. Někteří prodávají LPG výrazně levněji proto, že využívají možností velkoobchodu. Nadnárodním firmám jen vadí, že čeští podnikatelé dokáží levně postavit a levně sehnat.“ První brdské se podařilo srazit různými slevami a výhodami cenu LPG pro spotřebitele až pod nákupní cenu od velkoobchodu. Představitel První brdské Podlipný také Hospodářským novinám řekl, že motorům směs propan-butanu s rafinátem neškodí, a proto ji tato firma míchá. Velkým firmám, které podnikají v oboru, vadí kromě nebezpečnosti samotných cisteren také způsob plnění lahví. Ty by totiž měly při každém plnění kontrolovat, především ventily jsou náchylné k poruchám. Podle Tomáše Chytráčka však žádné kontroly u řady stanic nejsou a dokonce existují prý i příklady, kdy plnírny neměly ukazatel stavu plynu v láhvi, a tak došlo k výraznému přetlakování láhve. Displej není měřič Jednotlivá čerpadla u pump sice mají svoje počítadla, ale ty není problém vyndat a zaměnit. Pak není problém vzít displej z čerpadla pro bomby a dát ho na čerpadlo pro LPG do aut a naopak. T o proto, že na schváleném výdejním stojanu je sice metrologickým institutem zaplombován měřič, ale ten pouze přenáší pulzy do elektrické hlavy stojanu. Jediné centrální měřidlo je v desce, která je snadno měnitelná. Tomáš Chytráček z Asociace propan-butanu o těchto případech ví. Říká, že se dělají s počítadly nejrůznější triky tak, aby ukazovaly co nejméně vytočeného plynu. A jak dál? Na LPG jezdí u nás v současnosti asi 150 000 aut. Jejich počet se však stále zvyšuje, protože autoplyn je více než o polovinu levnější než benzin. V řadě států je provoz na LPG podporován, protože spalování plynu je ekologičtější. Stát však očividně neumí zabránit podivným praktikám v obchodu s plynem. Zůstáváme jedinou evropskou zemí, jejíž legislativa umožňuje existenci mobilních čerpacích stanic. „Když sem přijedou odborníci ze zahraničí, tak se nestačí divit, že je u nás ještě možné mobilní stanice provozovat, takhle to nefunguje už ani v Africe,“ říká Tomáš Chytráček. Problémem je také podle Asociace propan-butanu to, že problematika prodeje propan-butanu spadá pod několik ministerstev najednou, a ta prý nejsou schopna spolu komunikovat. Ministerstvo průmyslu a obchodu by podle Asociace mělo urychleně přijmout nový zákon o kapalných plynech, který by stanovil bezpečnostní podmínky pro provoz čerpacích stanic a plníren. Ministerstvo financí by mělo vyřešit rozdíly ve spotřební dani na propan-butan čepovaný do lahví a do automobilových nádrží. Podle Chytráčka se však zřejmě čeká na to, až nějaká amatérsky vybudovaná plnírna nebo čerpací stanice vybuchne. T o se naposledy prý stalo v Brazílii. Výsledkem nehody bylo 70 mrtvých.
Praha Malešice - 1. brdská trhem s LPG opravdu zahýbala.
Vestec u Prahy - příklad bezpečnější stacionární stanice, která je řádně povolena.
„Mobilní“ čerpací stanice ve Slatiňanech má skutečně bezkonkurenční ceny. Úřady se s její nelegální existencí už pomalu smiřují.
Tlakové lahve mají u čerpacích stanic svůj smysl. Záměna jednotlivých druhů propan-butanu umožňuje obrovské daňové úniky.
Foto autor
