Prohlubující se propast mezi chudými a bohatými a podfinancované veřejné služby posilují hněv veřejnosti a mohou za nárůst nacionalismu. Ve své zprávě o nerovnosti, zveřejněné před začátkem Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu, to napsala britská nevládní organizace Oxfam.
Zatímco majetek miliardářů se loni každý den v průměru zvýšil o 2,5 miliardy dolarů (56 miliard korun), což je meziročně o 12 procent, tratila chudší polovina světové populace 11 procent, tedy půl miliardy dolarů denně. „Chudí trpí dvojnásobně - nemají přístup k základním službám a zároveň platí vyšší daně,“ řekla výkonná ředitelka Oxfamu Winnie Byanyimová. Podle její organizace se v uplynulých desetiletích snižovaly daně bohatým a korporacím. A když vlády nevybírají daně od bohatých, převedou daňové břemeno na chudé, například prostřednictvím daně z přidané hodnoty, vysvětlila Byanyimová. Oxfam proto volá po větších investicích do veřejného zdravotnictví a po silnějším a efektivnějším zdanění velkých firem a bohatých.
Celosvětově jsou sociální nerovností obzvláště ohroženy ženy. V globálním průměru loni vlastnili muži o 50 procent více než ženy. Ty mají často také kvůli zastávaným neplaceným činnostem typu péče o děti a starší lidi méně času se politicky angažovat, což pomáhá stávající hospodářský systém vytvořený muži a pro muže udržovat, vyvozuje Oxfam. V příjmové nerovnosti podle pohlaví je na tom Česko společně s Estonskem nejhůře v Evropské unii.
| Bezos a Etiopie |
|---|
| Nejbohatší muž světa, zakladatel Amazonu Jeff Bezos, vlastní 112 miliard dolarů. Studie Oxfamu uvádí, že jedno procento jeho majetku odpovídá veškerým státním výdajům Etiopie na zdravotnictví. V africké zemi přitom žije více než 100 milionů lidí. |
Potěšující nicméně je, že se mezi lety 1990 a 2010 podařilo snížit na polovinu počet lidí žijících v extrémní chudobě. Na světě jich s 1,90 dolaru (43 korun) na den nyní žije 736 milionů.
Analytik Oxfamu Tobias Hauschild, který se zaměřuje na daně, také připomněl další pozitiva jako plány Evropské unie na zdanění velkých koncernů nebo zrušení bankovního tajemství ve Švýcarsku. „To jsou věci, o jakých se před deseti lety nemluvilo,“ řekl Hauschild agentuře DPA. Důležitost důsledné sociální politiky připomnělo ekonomům a politikům i zvolení Donalda Trumpa, brexit nebo nárůst popularity extremistických stran, dodal zástupce Oxfamu.
Ilona Švihlíková: Maďarský otrokářský zákon je zvrácenou reakcí na problém, který řeší i Česko
Čtěte také:
