Antimonopolní úřad radí ČNB v kauze IPB
Už tak složitá kauza zkrachovalé Investiční a Poštovní banky (IPB) se dále komplikuje. Do miliardového sporu mezi ministerstvem financí (MF) a ČSOB se nečekaně vložila Česká národní banka (ČNB). Před několika týdny se guvernér centrální banky Zdeněk Tůma dopisem zeptal Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), zda by se ČNB dopustila nedovolené veřejné podpory, kdyby proplatila některé nároky ČSOB vyplývající z převzetí IPB. ČSOB se přitom netají tím, že jí jde o proplacení pohledávky za zkrachovalou společností J.Ring ve výši 1,7 miliardy korun. Na aktivitě centrální banky by nebylo nic divného, jenže ČSOB nechce proplatit pohledávku po ČNB, ale od resortu financí a kvůli této kauze také banka loni zažalovala MF u arbitrážního soudu v Paříži. Šéf antimonopolního úřadu Martin Pecina Tůmovi těsně před Vánocemi odpověděl, že „nelze odškodnit nárok ČSOB podle jiného článku Smlouvy a slibu odškodnění, než který byl uveden v List of Claims“. Jinými slovy: proplacení pohledávky za J.Ringem je nedovolená veřejná podpora.
Nejasná role ČNB.
Proč se ČNB takto angažuje, není jasné. Centrální banka odmítá kauzu komentovat. MF zase tvrdí, že ČNB je nezávislý regulátor a může se dotazovat kohokoli na cokoli. ČSOB je ale sdílnější. „Nechci spekulovat, zda ČNB nejedná v souladu s ministerstvem financí. Primárně má pohledávku uhradit ministerstvo financí, ale nevylučujeme, že to nakonec bude muset uhradit ČNB,“ konstatoval šéf právního odboru ČSOB Ján Lučan.
Bojí se tedy ČNB, že bude muset platit? Další variantou je, že centrální banka si vyšlápla na ČSOB kvůli miliardové arbitráži, ve které se vzájemně zažalovaly stát a ČSOB. Zjišťuje, jaké má banka šance na výhru, a zda by náhodou neměla po ČSOB požadovat vytvoření zvýšených rezerv pro případ prohry. Miliardové opravné položky by totiž rovněž bance snížily zisk.
Ve stejnou dobu jako Tůma ale posílá na ÚOHS dopis také ministerstvo financí, které se ptá v podstatě na totéž. Náměstek ministerstva financí Ivan Fuksa zjišťuje, jaký je názor úřadu na to, kdyby MF proplatilo ČSOB pohledávku za J.Ringem. Odpověď dostává od místopředsedy ÚOHS Kamila Rudoleckého a verdikt je opět jasný - šlo by o nedovolenou veřejnou podporu.
Příprava na arbitráž.
Na rozdíl od ČNB je však dotaz MF logický. Ministerstvo čelí arbitráži, v níž ČSOB chce pohledávku proplatit, a proto může jít o přípravu na arbitrážní řízení, ve kterém bude obhajovat, proč nechce pohledávku proplatit. To nepřímo potvrzuje i šéf mezinárodněprávního výboru MF Radek Šnábl. „Onu pohledávku proplatit nelze a důvodů je šest. To, že by šlo o nedovolenou veřejnou podporu, je jeden z nich,“ tvrdí Šnábl.
Vzájemné žaloby.
ČSOB převzala zkrachovalou IPB v červnu 2000 s velkorysými státními zárukami, díky kterým mohla veškeré problematické úvěry hodit na stát, a ten je poslušně proplatil. Účet se vyhoupl na více než 150 miliard korun. Loni v červnu však státu došla trpělivost. Tehdy totiž ČSOB zažalovala MF u arbitrážního soudu v Paříži, že chce proplatit už zmiňovanou pohledávku za firmou J.Ring v hodnotě 1,7 miliardy korun. V křesle ministra financí už tehdy neseděl Bohuslav Sobotka, který nenašel k proplacení pohledávky odvahu. Stát odhodil poslední zbytky vstřícnosti a podal protižalobu na ČSOB o 27 miliard korun. Právě o tolik prý podle úředníků zaplatil stát na zárukách za ČSOB více, než musel.
Mnoho povyku pro J.Ring.
Proč tolik povyku okolo J.Ringu? Zdá se, že jde o poslední šanci ČSOB, jak vyždímat z kauzy IPB ještě nějaké peníze. ČSOB se už přitom jednou podařilo zbavit pohledávky. Později však musela inkasované peníze vrátit kvůli vadám této pohledávky. J.Ring proto opět skončil u ČSOB na základě arbitráže s Českou konsolidační agenturou, kam byly převedeny všechny problematické pohledávky po převzetí IPB. Klíčovými dokumenty pro rozhodnutí, kdo za J.Ring zaplatí, jsou smlouvy mezi ČSOB a státem. Když banka převzala v červnu 2000 IPB, uzavřel stát s bankou dvě dohody. Za prvé Smlouvu a slib odškodnění (SSO) mezi MF a ČSOB, která ČSOB zaručovala „odškodnění za případný schodek čistých aktiv“. Druhý kontrakt - Smlouva a slib odškodnění - upravuje vztah ČNB s ČSOB a týká se „odškodnění za ztráty a škody z nepředvídaných výdajů a závazků souvisejících s koupí IPB“. Jinak řečeno, ztráty z doby převzetí IPB platí MF. A kdyby se objevily závazky či nějaké nepředvídatelné výdaje, o kterých se v době převzetí nevědělo, platí ČNB. Otázkou je, co je vlastně J.Ring. „Tahle pohledávka je nezpůsobilá k proplacení podle jedné i druhé smlouvy,“ domnívá se Šnábl.
Kam patří J.Ring?
Jasno nemá ani ČSOB. Ta tvrdí, že má v ruce dokumenty, ve kterých ÚOHS i Evropská komise potvrzují, že pohledávku za J.Ringem lze proplatit. Pravdou však je, že ani jedna instituce neříká, co kdo má konkrétně proplatit. Oba úřady pouze jasně vymezily parametry pohledávek způsobilých k proplacení. ČSOB se domnívá, že J.Ring tyto parametry splňuje. MF tvrdí, že nesplňuje, protože banka pohledávku zřejmě špatně spravovala. J.Ring je totiž směnka. A ta má zákonem přesně určené náležitosti včetně toho, jak s ní lze nakládat. A právě to prý ČSOB nesplnila, tudíž stát za ni nemůže ručit. „My jsme se ČSOB zaručili za osobní vůz. ČSOB jej předělala na nákladní auto a nyní si stěžuje, že nefunguje,“ řekl Šnábl.
