(EURO 34/2007)
V článku jste narazili na fenomén, který se jako červená nit táhne celou problematikou klientského kmene penzijních fondů. Od počátku platnosti zákona o penzijním připojištění je totiž umožněno, aby klienti přecházeli i se svými prostředky na účtě mezi penzijními fondy, a to prakticky bez omezení. To je pochopitelně voda na mlýn zprostředkovatelů, kteří si za dobu své existence vytvořili dostatečně široké portfolio svých oveček, o které náležitě pečují. Převádí je jako správný pastýř vždy k tomu penzijnímu fondu, který s nimi právě uzavřel zprostředkovatelskou smlouvu. Speciálně zmíněná společnost ZFP akademie již vytvořila významný kmen ve Všeobecném penzijním fondu, dále pracovala pro Winterthur, a nyní tedy pro Aegon.
Co to znamená pro penzijní připojištění? Ze systému se tímto způsobem vyvádějí nemalé peníze na nové provize (řádově jde o desítky až stovky milionů korun), ovšem za klienty, kteří již jsou v systému zavedeni, tedy za něž již provize byla vyplacena. To je naprosto unikátní tunelování v systému penzijního připojištění, které při srovnání s jinými produkty, jako je životní pojištění, podílové fondy nebo stavební spoření, neexistuje. Za současného stavu jsou bez skrupulí okrádáni ostatní klienti, kteří v penzijních fondech zůstávají. Po odchodu přestupujících klientů totiž ve fondu zůstanou náklady na vyplacené provize, o které se snižují výnosy těch zbylých. Pokud by se konečně přijala praxe, že za převod se zaplatí neumořené náklady z vyplacené provize, nechť klient přechází mezi fondy libovolně. Takhle na to doplácejí ti, co nebyli získáni zprostředkovatelskou sítí, která organizuje houfné přechody k jinému fondu a ještě se tím chlubí.
Snad právě kvůli detailní znalosti věci se Aegon rozhodl přepustit podíl v penzijním fondu Poliakovcům, alespoň je bude mít přivázané (!) a nebude mu za pár let hrozit opětný přesun oveček do jiného penzijního fondu!
J. Frei,
jfrei@afa-sr.com
