Česko se těší jedné z nejnižších měr nezaměstnanosti v rámci celé Evropské unie. Ta prosincová dosáhla dle Úřadu práce ČR hodnoty 3,7 procenta. Eurostat je v tomto ohledu ještě optimističtější, neboť podle jeho metrik se zmíněný ukazatel dostal po očištění o sezónní vlivy dokonce na úroveň 2,3 procenta, přičemž celounijní průměr byl o 3,8 procentního bodu vyšší.
S nadcházejícími měsíci by se nicméně tato na první pohled povzbudivá statistika mohla změnit. Myslí si to jak někteří ekonomové, tak i spoluzakladatel digitální personální platformy Sloneek Milan Rataj. Firmy k tomu přinutí pochmurné vyhlídky ohledně vývoje tuzemského hospodářství, které s největší pravděpodobností čeká přinejlepším mírná recese.
„Propouštět se bude, o tom není pochyb,“ zdůrazňuje 44letý podnikatel. Kterého odvětví se to bude týkat především, si každopádně odhadnout netroufá. „Nelze to nijak paušalizovat, řada firem totiž toto těžké období přečká – i těch výrobních,“ míní Rataj.
Obáváte se letos v důsledku potenciální ekonomické recesi ztráty svého zaměstnání?
Také jeho kolega Filip Lukáč je přesvědčen, že avizovaná vlna propouštění je takřka hotovou záležitostí. Ostatně, k podobným scénářům se v uplynulých týdnech odhodlala celá řada zahraničních společností, jež podnikají v oblasti technologií. Zbavováním se svých zaměstnanců řeší vedení těchto podniků chyby, jichž se dopouštělo na začátku období koronavirové pandemie.
„V minulých letech se kvůli covidu pracovní trh deformoval. Firmy najímaly nové lidi, neboť si myslely, že budou potřeba. Po čase se ale ukázalo, že tomu tak není, a proto je nyní propouštějí po tisících. A platí to jak pro Amazon, tak pro Google, Metu i český Pipedrive. Nejde přitom o to, že by uvedené firmy neměly cash, pouze zjistily, že je potřeba některé věci optimalizovat a že zbavení se lidí, kteří jsou zbytní, je tou nejsnazší cestou,“ objasňuje další ze spoluzakladatelů Sloneeka pro Euro.cz.
Jednou taková míra nezaměstnanosti? Proč ne!
Kam až avizovaná vlna propouštění dospěje? „Něco takového se predikuje jen těžko. Uměl bych si ale představit, a možná bych si to vlastně i tak trochu přál, abychom se dostali aspoň na dvojnásobek dnešní hodnoty. A to z toho důvodu, že se tak pracovní trh vyčistí. To, co na něm aktuálně probíhá, je naprosto šílené – v tom smyslu, že není odváděna adekvátní práce za to, co firmy lidem platí. Což pochopitelně souvisí s jejich chováním během covidu,“ říká Rataj na rovinu.
Firmám vyčítá, že v průběhu uplynulých tří let jednaly bez rozmyslu a nabíraly zaměstnance, jak se jim zlíbilo, aniž by si za tímto účelem nechaly zpracovat nějakou hlubší analýzu a naslouchaly personálním manažerům. Argument, že nestíhají uspokojovat poptávku zákazníků, a tudíž potřebují nabrat více lidí, byl prý ve většině případů dostatečný. Proč dané oddělení nestíhá, potažmo jak lze jednotlivé procesy ve firmě urychlit, už dle Rataje zajímalo jen málokoho. Jinými slovy, celý nábor byl neefektivní, jelikož se přijímali zaměstnanci, kteří se ve výsledku ani nabírat nemuseli. A právě ti teď o svůj job nejspíš zase přijdou.
Personalisté vidí problém ze širšího úhlu
Ačkoliv je propouštění zaměstnanců za účelem uvolnění části finančních prostředků řešením snadným a rychlým, jedná se spíše jen o zmírňování následků předchozích chyb než o hledání pravých příčin těchto problémů. Navíc je potřeba zohlednit i další faktory, které s takovým krokem souvisejí – třeba jako pokažené renomé mezi potenciálními zájemci o práci (zejména pokud se jedná o hromadné propouštění) a odliv části firemních znalostí, jež jsou do jisté míry nepřenositelné.
„Jen vaše účetní nejlépe ví, jak je celé účetnictví ve společnosti nastaveno, jak s danými fakturami zacházet a na koho se v případě potřeby obrátit. A než pak za takového člověka najde management adekvátní náhradu a než ji řádně zaškolí, tak to stojí spoustu času, energie a nakonec i peněz. Propouštění zkrátka určitě není žádný všelék, firmy se musejí naučit pracovat se svými zaměstnanci komplexně,“ podotýká Rataj.
Jeho doporučení šéfům českých podniků zní následovně: „Firmy by se měly naučit pracovat s takzvaným kompetenčním modelem, kdy u každé pracovní pozice jsou jasně vymezeny její kompetence a pravomoci, a je tedy zřejmé, proč daný člověk ve firmě pracuje. Když vedení ví, co má od každého pracovníka očekávat, tak nejenže může daleko snáze hodnotit jeho pracovní výkon a identifikovat případné mezery, ale zároveň je pak i schopno se snáze přizpůsobit ekonomické situaci a učinit efektivní změny, díky nimž takové období přečká. A je jedno, jestli se zde bavíme o drahých energiích, obecně vysoké inflaci, či problémech s dodávkami materiálů.“
Současně s výše uvedenými radami by mělo dle Rataje firemní vedení daleko více naslouchat svým personálním ředitelům – nakonec jsou to právě oni, kdo dané problematice rozumějí, respektive by měli rozumět ze všech nejlépe. V mnoha případech však tito odborníci na lidské zdroje zastávají v podnicích roli jakýchsi dalších asistentek a sekretářek a řeší záležitosti, které mají s jejich zaměřením jen pramálo společného.
Vychovat vlastního zaměstnance je daleko levnější
K zahlcení personálních oddělení všemožnými firemními agendami dochází v době, kdy na trhu již několik let existují digitální nástroje, které by jim naopak měly jejich práci ulehčit. A česko-slovenský startup Sloneek jedním takovým disponuje.
Sofistikovaná platforma dokáže pokrýt de facto celý zaměstnanecký cyklus, tedy od náboru až po ,vyhazov‘. „Řečeno jinak, v rámci Sloneeka mají firmy k dispozici náborový portál i onboarding v jednom. Kromě toho ale mohou díky němu sledovat i takzvaná KPI, respektive klíčové výkonnostní ukazatele daného pracovníka, a dokážou vyčíslit a evaluovat jeho dovednosti. Tedy například, jak je zdatný v komunikaci či práci s konkrétním programem, a porovnat jeho aktuální výsledky s dřívějšími a zjistit tak, zda se zlepšil, případně co všechno ke zlepšení potřebuje. Také je tam k dispozici časová agenda, tedy docházka, výkazy práce či plánování dovolené,“ popisuje zmiňovaný systém Lukáč.
„Celá platforma je postavená na velice jednoduché myšlence. A sice, že vychovat si vlastního zaměstnance je daleko levnější než přijmout člověka zvenčí, neboť je zde velká pravděpodobnost toho, že vám ve firmě vydrží delší dobu,“ přidává se Rataj.
Za dva měsíce bylo hotovo
Sloneek je na trhu od roku 2020 a dá se říct, že vznikl tak trochu náhodou. Filip s Milanem se seznámili poté, co druhý jmenovaný hledal pro svoji dřívější firmu AgentBalance kolegu – vývojáře, respektive vývojovou agenturu. A Lukáč shodou okolností jednu takovou zrovna zakládal. Brzy na to Rataj s Martinem svůj předchozí projekt ukončili a otevřela se tak cesta ke společnému byznysu s Lukáčem.
„Protože jsme si profesně i lidsky sedli, hledali jsme způsob, jak v naší spolupráci pokračovat i nadále. No a pak mě napadlo, že bychom mohli zkusit předělat jejich další projekt, a sice iDovolenku, jejímž cílem zprvu bylo vymýtit z firem papírové žádanky o volno na zotavenou a kterou provozoval ještě s kolegou Václavem Martinem. Uvědomil jsem si, že bychom mohli iDovolenku přepracovat tak, aby se v ní neřešily jenom dovolené, ale aby fungovala jako komplexní nástroj pro personalisty. A tak vznikl Sloneek,“ loví v paměti Lukáč. Jeho navržení mu přitom zabralo jen zhruba dva měsíce. „Vlastně se dá říct, že to, co jsme my dělali celé dva roky, dokázal Filip stihnout za prázdniny,“ prozrazuje Rataj.
Následně doplnil zmíněnou trojici ještě Peter Hložný a začali přibývat první zákazníci. Těch má dnes Sloneek jen v rámci Česka a Slovenka více než tři sta, přičemž jsou mezi nimi i tací, jako například Balíkobot, Carvago či Technologická agentura ČR. A další rychle přibývají. „Naším nejlepším prodejním kanálem jsou samotní personalisté, kteří si Sloneeka ,berou s sebou‘ z firmy do firmy. Ale jinak se nám samozřejmě zákazníci ozývají sami, za což jsme velmi rádi,“ chlubí se Lukáč a dodává, že konečná cena platformy se odvíjí od počtu firemních uživatelů. Čím více kmenových zaměstnanců daný podnik má, tím je vyšší, nicméně platí, že v rámci základního balíčku jde o čtyři eura na uživatele za měsíc a v případě toho rozšířeného, jenž disponuje všemi funkcemi, které systém ovládá, je to eur šest.
Že je o řešení od Sloneeka zájem, dokládají nejen kontinuálně rostoucí tržby, ale i nabrané investice. Jen vloni firmě se sídlem v Praze a Košicích poslali jeden milion eur čeští Presto Ventures a jejich slovenští kolegové z Vision Ventures, další investiční kolo pak je v plánu na letošní září. „V jeho rámci bychom chtěli od zahraničních investorů získat nižší jednotky milionů, které použijeme na další růst. Současně bychom do té doby chtěli dosáhnout milionového obratu,“ uzavírá Lukáč.
