I čeští pracovníci německého koncernu se mohou těšit na zaměstnanecké akcie
Celý podtitul:
I čeští pracovníci německého koncernu se mohou těšit na zaměstnanecké akcie, říká finanční ředitel Siemensu v ČR
Téměř 12 500 zaměstnanců a obrat 44 miliard korun v obchodním roce 2007/2008. To je stručná vizitka v Česku působících podniků ze skupiny Siemens, která je řadí k nejvýznamnějším tuzemským výrobcům. Nyní však i Siemens dostihlo zpomalení ekonomiky. „V některých výrobních závodech bylo nutné reagovat na pokles poptávky, zejména jde o výroby zaměřené na export. V prvním kroku přistupujeme ke zkracování pracovní doby. Přesto bylo v některých případech nutné sáhnout k propouštění pracovníků. Zatím se však jedná nanejvýš o jednotky procent z celkového počtu našich zaměstnanců v ČR. Přitom ale zároveň hledáme nové pracovníky do našich středisek sdílených služeb v Praze a v Ostravě, jež zajišťují účetnictví, zpracování agendy lidských zdrojů a nákup pro společnosti skupiny Siemens z řady zemí Evropy,“ říká finanční ředitel a jednatel Siemensu Radomír Šimek, jenž se v květnu stal prezidentem Česko-německé obchodní a průmyslové komory.
EURO: Kde nejvíce poklesla poptávka po zboží vyráběném Siemensem? Budete muset v Česku zavírat některé továrny? ŠIMEK: V zásadě se jedná o dvě hlavní oblasti. Největším propadem odbytu trpí oblast obráběcích strojů a řídicích systémů. V Německu poptávka po tomto zboží klesla o 40 procent a v USA o pětinu až čtvrtinu. Dále se také významně omezil prodej osvětlovací techniky. Přesto zavírání podniků není pro Siemens na pořadu dne. Nyní sice pracujeme na ukončení činnosti závodu na pražském Zličíně, ale k tomuto rozhodnutí došlo ještě před krizí. V Evropě je totiž dlouhodobý nadbytek kapacit z oblasti výroby kolejových vozidel a je stále více jasné, že produkce těchto dopravních prostředků bude směřovat na trhy jako Čína, Rusko nebo Indie.
EURO: Pro Zličín hledáte nového investora. Už se Siemensu podařilo někoho najít? ŠIMEK: Hledáme firmu, která převezme naše zaměstnance a bude pokračovat ve výrobě s vysokou přidanou hodnotou. Zdejší pracovníci jsou totiž vysoce kvalifikovaní, i proto jsme zde vyráběli například vlaky do Švýcarska a dalších zemí. Ztráta zličínského know-how by byla hloupostí. Že tento náš předpoklad je správný, potvrzuje i fakt, že se přihlásila celá řada zájemců o převzetí závodu na Zličíně, s nimiž jednáme. Zatím ale nemohu prozradit více podrobností.
EURO: Evropské země i USA se předhánějí ve způsobech, jak pomoci ekonomice. Jednu z metod představuje takzvané šrotovné. Jak toto vnímáte? ŠIMEK: Tento krok má dva zásadní nedostatky. Zaprvé na něj dosáhnou jen ti, co mají něco k sešrotování, čili obchází méně majetné sociální skupiny. Zadruhé zde chybí koordinace přinejmenším v rámci EU. Nyní tuto podporu uvolnila většina zemí unie a výrobci malých automobilů jsou zahlceni objednávkami. Až se však vyčleněné peníze vyčerpají a nedojde-li k nastartování standardní poptávky, tak nyní přetížené automobilky budou jen obtížně shánět zakázky.
EURO: Mluvíte o přijímání pracovníků do center sdílených služeb. Kolik zde budete přijímat zaměstnanců? ŠIMEK: V Praze již nyní máme 450 lidí. V Ostravě, kde jsme středisko otevřeli letos v lednu, to je 120 zaměstnanců a dalších 300 až 330 chceme ještě přijmout. Právě to, že v hlavním městě byl dlouhodobě vyčerpán trh s kvalifikovanými ekonomicky vzdělanými pracovníky, nás vedlo k vybudování nového centra v moravsko-slezské metropoli. Tato naše střediska fungují i jako místa získávání talentů: pokud se objeví zaměstnanec s mimořádným potenciálem, rádi mu zprostředkujeme i jiné místo v rámci Siemensu v Česku i v zahraničí.
EURO: Významným problémem pro výrobní společnosti není jen pokles poptávky, ale také omezené financování. Má Siemens nyní rovněž obtížnější pozici při vyjednávání s bankami? ŠIMEK: Určitě cítíme vyšší opatrnost finančních domů, zvyšuje se pečlivost zkoumání rizika a banky také vyžadují větší zajištění. Poskytování úvěrů je určitě restriktivnější, ale nebylo úplně zastaveno. Náš koncern má v tomto ohledu lepší pozici – celosvětové financování probíhá především z vnitřních zdrojů pomocí společnosti Siemens Financial Services (SFS), jež má dohodu s velkými světovými finančními ústavy, a v některých zemích dokonce vlastní bankovní licenci. SFS, jejíž bilanční suma přesahuje 320 miliard korun, navíc poskytuje prostředky i na některé projekty našich zákazníků. Takto například SFS financuje rychlodráhu mezi letištěm Heathrow a Londýnem. V Česku nyní vyjednáváme o projektech v objemu 35 až 40 miliard korun, které by SFS mohla financovat. Omezení financování má však i další důsledky – firmy hledají způsoby, jak šetřit. Jednou z možností je i to, že provoz jejich areálů převezme externí dodavatel. Tak například Siemens zabezpečuje správu a údržbu některých areálů Škody Auto. Obdobně se více dbá na efektivní využívání energií, kdy Siemens odkoupí stávající zařízení, provede energetický audit, zainvestuje do nových technologií a následně zákazník z úspor splácí náklady. V Česku tak provozujeme několik projektů, které pomohly v posledních devíti letech ušetřit přes 120 milionů korun.
EURO: Objevila se zpráva, že Siemens hodlá zaměstnancům nabídnout akcie. Bude tato nabídka platit i pro Čechy? ŠIMEK: Ano, tato nabídka bude platit pro všechny zaměstnance Siemensu včetně českých. První akcie si budou moci koupit zřejmě již letos a zvýhodnění přitom spočívá v tom, že koupí-li si tři akcie, tak po určité době dostanou ještě jednu navíc zdarma. Nahrazujeme tak opční programy, jež byly určeny pro vyšší management, a nyní chceme možnost podílet se na hospodářských výsledcích naší skupiny otevřít všem pracovníkům Siemensu.
EURO: Jste prezidentem Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK). Jak vlastně německé firmy vnímají Česko? ŠIMEK: Z nedávného průzkumu ČNOPK vyplynulo, že Česko pro německé investory zůstává nejatraktivnější zemí ve střední a východní Evropě (CEE). A toto postavení si drží již čtyři roky. Sílu česko-německých obchodních vztahů potvrzuje i fakt, že ČNOPK je jednou z největších německých bilaterálních obchodních komor v CEE, větší počet členů má jen Německo-rakouská obchodní komora.
EURO: Brání něco dalšímu rozvoji česko-německých obchodních vztahů? ŠIMEK: Obecným problémem i přes současné zpomalení ekonomiky zůstává nedostatek kvalifikovaných pracovníků v Česku. To se nejvíce projevuje u mladých lidí, kteří vycházejí ze škol. V Německu se totiž klade větší důraz na praktickou přípravu a zároveň i na praxe ve firmách. Navíc znalosti připravovaných učňů jsou v celém Německu, na rozdíl od Česka, jednotné, a tak se mladí Němci lépe integrují do pracovního procesu. Proto se ČNOPK například zasazuje o rozšiřování takzvaného duálního vzdělávání, tedy aby si žáci znalosti získané ve škole mohli ihned vyzkoušet v praxi.
*
BOX
Radomír Šimek (51)**
Absolvoval pražskou VŠE. Pracoval v ČSOB, Transaktě Praha, pro Siemens v Mnichově a také jako ekonomický vedoucí mezinárodních projektů společnosti Siemens Nixdorf Informationssysteme. Od roku 1991 působil jako jednatel a finančně-ekonomický ředitel Siemensu Nixdorf Informační systémy Praha a od roku 1996 zastává stejnou pozici ve společnosti Siemens Praha, jež koordinuje aktivity skupiny Siemens v České republice. V roce 2009 byl Klubem finančních ředitelů vyhlášen nejlepším finančním ředitelem roku 2008 v České republice.
