Její byznys je ze sta procent navázaný na
cestovní ruch, který kvůli omezování svobody pohybu v posledních týdnech
celosvětově utichl. Zakázky běžně přijímá od hotelů a dalších ubytovacích
zařízení, která teď zejí prázdnotou. Prezidentka Asociace prádelen a čistíren
ČR a zároveň jednatelka společnosti Textile
Washing Company Jana Puškáčová přitom převzala řízení této prádelny teprve
na začátku března. A už musí propouštět.
„Bohužel nemůžeme jinak. Naši zaměstnanci už
několik týdnů nemají žádnou práci a jinou jim nabídnout nemůžeme,“ říká
jednatelka. Rozloučit se v posledních březnových dnech musela s 35 agenturními
pracovníky a dalšími 15 kmenovými zaměstnanci, tedy s více než polovinou z
devadesáti pracovníků, kteří za běžného stavu obstarávali provoz firmy.
„Mám stoprocentní propad odbytu. Správně bych
měla zrušit všechna pracovní místa. Snažím se i přesto zachovat alespoň
nějaká,“ říká Puškáčová. Z kroků vlády je zklamaná. „Uvítala bych
spíš jasnou řeč než každý den plejádu nových opatření. Už se v tom nevyznáme.
Vládní pomoc navíc přichází pozdě,“ stěžuje si jednatelka. Ani neočekává,
že se v cestovním ruchu situace po uvolnění pravidel nějak zlepší. Celý letošní
rok bude podle ní vysoce ztrátový. „Nedělejme si iluze, že v polovině roku
budeme mít zpět 90 pracovníků. Rychlé oživení nečekám,“ předvídá
Puškáčová.
Obáváte se ztráty zaměstnání v důsledku epidemie koronaviru?
Hromadné propouštění zvažuje podle odborů hned několik velkých hotelových řetězců. Na nedostatek turistů doplácejí především hotely v centru Prahy. Propustit několik zaměstnanců musel například luxusní hotel Alchymist stejně jako řada správců bytů přes Airbnb, jelikož trh s krátkodobým ubytováním v Praze prakticky ze dne na den zanikl. Podobně jako průvodcovský byznys. Propouštět proto musela například i přední pražská průvodcovská firma Premiant City Tour. Špatně jsou na tom také cestovní kanceláře a agentury.
Kdo přežije a kdo ne
Vedle cestovního ruchu zasáhla koronavirová
krize hned zpočátku také gastrobyznys. Všechny restaurace, hospody a kavárny
jsou zavřené, možný je jen prodej s sebou takzvaně z okénka. Náhlý propad
poptávky se dotkl také minipivovarů, které v posledních letech vznikaly v Česku
po stovkách. „Stát nás hodil přes palubu. Vykašlali se na nás,“ zlobí
se prezident Českomoravského svazu minipivovarů a majitel pražského Pivovarského
domu Jan Šuráň. Na konci března oznámil všem svým dvaceti zaměstnancům, že
je bude muset propustit.
Kritizuje i program Antivirus předložený ministerstvem práce a sociálních věcí. První peníze na alespoň částečné výplaty pro své zaměstnance by mohl získat nejdříve měsíc poté, co musel svou provozovnu zavřít. Nejdřív musí své zaměstnance vyplatit sám, až pak získá refundaci. Česká verze kurzarbeitu je navíc zastropovaná zhruba na 29 tisících hrubého, míří tedy především na nejhůře placené zaměstnance. Propad tržeb pak stát podle vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové nebude hradit vůbec.
„Já si troufnu tvrdit, že stát nechce sanovat
vůbec nic. Jen čeká, kdo to přežije a kdo ne. Díky EET přitom přesně ví, jak
moc naše tržby spadly, ale naše náklady nemá zájem hradit ani zčásti,“ stěžuje
si Šuráň. Pro menší pivovary může být dlouhotrvající celostátní karanténa i
likvidační a koronavirová krize může negativně poznamenat celý slibně rozjetý
segment trhu.
Většinu lidí s pracovním poměrem založeným
dohodou a všechny agenturní pracovníky musela propustit pražská gastroskupina
Together, která provozuje například restauraci Vinohradský parlament. Skupina
nevylučuje ani další snižování stavů. „Vše bude záležet na výši restrikcí,
které vláda dál bude držet, a míře obav zákazníků chodit do společnosti. První
týdny po rozjezdu nám ukážou možnosti, za jakých podmínek a kolik zaměstnanců z
našich deseti firem udržíme,“ sdělil týdeníku Euro spolumajitel skupiny
David Petřík.
Na vládní program Antivirus se příliš nespoléhá
ani největší český prodejce ojetých vozů AAA Auto,
který už během března musel kvůli uzavření svých prodejen propustit desítky
lidí. „Pomoc státu se budeme snažit využít v maximální možné míře.
Ale je třeba říci, že stropy na státní pomoc v rámci kurzarbeitu jsou
nastaveny velmi nízko a nemohou nám pomoci zachovat tolik pracovních míst,
kolik bychom potřebovali,“ tvrdí generální ředitelka AAA Auto Kateřina
Topolová.
Denní prodeje vozů spadly u „áček“ na zhruba
pětinu a firma prodává pouze online nebo pro firemní klientelu. „Nemáme
práci pro značnou část zaměstnanců. Vzhledem k tomu, že se v současné
době stále hovoří o tom, že karanténní opatření budou trvat řadu týdnů, nelze
se spolehnout ani na rychlé nahrazení výpadku v prodejích. Následná
ekonomická situace lidí bude po nějakou dobu horší než před pandemií, a nelze
tedy očekávat, že se prodeje i po zrušení vládních omezení bezprostředně vrátí na stejnou
úroveň,“ doplňuje Topolová.
Šestina restaurací propouští
Podle bleskového průzkumu Hospodářské komory uskutečněného na konci března mezi
1387 podniky už začalo propouštět sedm procent zaměstnavatelů, a to
především v restauračních službách (17 procent firem) a v cestovním
ruchu (14 procent). Nejvíce zaměstnanců ale u nás působí ve výrobě ve
zpracovatelském průmyslu, kde už místa začalo škrtat devět procent podniků.
Alarmující však je, že v
současnosti zvažuje propustit zaměstnance více než čtvrtina všech
zaměstnavatelů, přičemž ve zpracovatelském průmyslu to je více než každá třetí
firma, v cestovním ruchu až 39 procent firem, a v restauračních službách dokonce 40 procent zaměstnavatelů.
Až na výjimky se zatím o místo nemusejí strachovat lidé ve stavebnictví, naopak
nabírat hodlá až 12 procent zaměstnavatelů v tomto oboru. Mezi zmíněné
výjimky patří například divize Weber nadnárodní skupiny Saint-Gobain, která se
zabývá především zateplováním fasád.
Zaměstnavatelé už často nemají na mzdy svých
pracovníků z čeho brát. Celkem třetina firem již rozpustila svoje rezervy.
Nejčastěji se to týká právě oborů, které jsou postiženy nařízením vlády přímo,
tedy cestovního ruchu a restauračních služeb. V tomto segmentu se rezerv
zbavila až polovina firem. Každá pátá firma z oboru cestovního ruchu také
přistoupila ke snížení mezd. Bez ohledu na obory firmy také omezily či snížily
benefity svých zaměstnanců.
Napětí na trhu už potvrzují i úřady práce. „O
zprostředkování zaměstnání a zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání žádají
v současné době především lidé, kteří pracují v pohostinství, ve službách a v
cestovním ruchu. Obdobná situace nastává v oblasti automobilového průmyslu
a u subdodavatelů firem působících v této oblasti,“ říká tisková mluvčí
Úřadu práce ČR Kateřina Beránková. Podle čerstvých dat úřadů práce se hlásí i ti,
kteří pracovali ve výše uvedených oborech v zahraničí, především v Rakousku či
Itálii. A o práci se nově hlásí i živnostníci. „Je mezi nimi také řada
těch, kteří kvůli omezením dočasně přerušují svou činnost, jedná se například o
drobné podnikatele a řemeslníky,“ dodává Beránková.
Podle dat společnosti Bisnode přerušilo
v březnu více než deset tisíc živnostníků svou živnost, což je o 47 procent
více než ve stejném období roku 2019. „A to právě kvůli tomu, aby se mohli
přihlásit na úřad práce jako nezaměstnaní a čerpat podporu
v nezaměstnanosti a případně další sociální dávky,“ říká analytička
Bisnode Petra Štěpánová. Podle analýzy Bisnode je nejvíc přerušených živností
v oboru stravování a kadeřnických služeb.
Soumrak lázní a skláren
Tvrdá opatření proti šíření koronaviru mohou
přinést výrazné komplikace celému oboru lázeňství závislému na zahraniční
klientele a tuzemských seniorech, kteří jsou vůči nakažení koronavirem
nejnáchylnější skupinou. Výrazné snižování stavu už ohlásily jedny z nejstarších
moravských lázní, Lázně v Teplicích nad Bečvou na Přerovsku. O práci postupně
přijde 150 lidí, tedy téměř polovina všech zaměstnanců. Lázně po postupném
omezování činnosti úplně přeruší příští týden provoz. K původnímu počtu
pracovníků už se lázně nevrátí, čeká je reorganizace a zaměří se především na
rehabilitace. V lázních se specializací na léčbu kardiovaskulárních chorob
dosud pracovalo 317 zaměstnanců.
Kvůli opatřením proti šíření koronaviru nemohou
lázně přijímat nové klienty. Podle ředitelky lázní Bohdany Opočenské má
současná pandemie koronaviru a bezpečnostní opatření vlády na lázně obrovský
dopad. „Nepočítáme s tím, že se lázně v nejbližším roce vrátí do původních
kolejí. Máme hodně klientů v seniorském věku a domnívám se, že bude velká obava
o jejich zdraví, aby se účastnili takových velkých akcí, jako je léčba v
zařízení, kde se pohybuje více lidí,“ uvedla Opočenská. Podle jejího
odhadu přijdou po postupném rozvolnění bezpečnostních opatření lázně na řadu až
za několik měsíců.
Provoz už minulý týden přerušily Léčebné lázně Bohdaneč a propustily 80 zaměstnanců, což je zhruba čtvrtina plného stavu. S nedostatkem hostů se potýkají prakticky všechny české lázně. Další propouštění hrozí i v Luhačovicích či Karlových Varech.
Ilona Švihlíková: Do zbraně!
„Lázně jsou dobrým příkladem toho, že se
nepropouštějí jen nejhůře placení zaměstnanci. V lázních pracují doktoři,
sestry i další kvalifikovaný personál. I s ohledem na tyto lidi jsou limity pro
český kurzarbeit nastaveny příliš nízko – kvalifikované pozice nezachrání. A
navíc už je dost pozdě, řada zaměstnavatelů už se rozhodla propouštět ke konci
března. Nedůvěra vůči vládě je v oboru obrovská,“ říká prezident Svazu
obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.
Podobně jako lázeňství je na tom sklářství.
Například světoznámá sklárna Moser musela kvůli
dopadům krize způsobené koronavirem propustit padesátku ze svých zhruba 300
zaměstnanců. Omezená je i výroba a část zaměstnanců zůstává doma. „Tradiční
výrobní postupy, které používáme, bohužel nejdou dohromady se současnými
hygienickými opatřeními. Především při foukání skla na huti je nelze za žádných
okolností dodržet. Zkrácení pracovní doby nám v tomto nepomůže. A právě foukání
skla bohužel stojí na samotném počátku celého našeho výrobního procesu,“ sdělila
týdeníku Euro spolumajitelka Moseru Kateřina Zapletalová. Hrozí, že ze sklárny
bude muset v dubnu odejít dalších minimálně dvacet lidí.
Propouští i sklárna Františka Novosada v Harrachově, zatím desetinu z celkových devadesáti zaměstnanců. Ale to nemusí být poslední snižování pracovních míst. Kvůli opatřením v souvislosti s pandemií koronaviru je sklárna uzavřená pro turisty a přichází o miliony, neplatí ani odběratelé.
„Lidem vyplatím za březen jen základy mezd bez prémií, i tak to bude půldruhého milionu, správě sociálního zabezpečení a finančnímu úřadu jsem už oznámil, že odvody a zálohy daně za zaměstnance neodvedu, musím si nechat rezervu, jen za plyn měsíčně platím milion,“ uvedl majitel sklárny František Novosad. Podporu vlády považuje za naprosto nedostatečnou. „Úvěry rozhodně žádnou pomocí nejsou. Z čeho je asi budeme splácet?“ ptá se sklář.
