Zákon o veřejných zakázkách
Ministerstvo pro místní rozvoj pracuje na komplexním pozměňovacím návrhu k novele zákona o veřejných zakázkách, kterou samo vytvořilo. Tímto způsobem se chce v zájmu co nejrychlejšího přijetí nových pravidel zadávání veřejných zakázek dodatečně vypořádat s více než pěti sty připomínkami z meziresortních projednávání. Mezi odborníky panuje ovšem obava, aby se v rámci pozměňovacího návrhu novely zákona „nevytratila“ některá významná opatření, která by měla zamezit nebo omezit manévrovací prostor pro korupční praktiky.
Platforma pro transparentní veřejné zakázky, která se spolupodílela na tvorbě původní verze vládního zákona, kvituje, že zástupci MMR odstoupili od plánu, aby bylo Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže výslovně zakázáno přezkoumávat menší veřejné zakázky, nebo od zachování pověstného losování účastníků v oblasti obrany a bezpečnosti. Členové platformy nejsou ale úplně spokojeni s úpravou povinnosti předběžného oznamování zakázky a zveřejňování jejího ekonomického odůvodnění jen u zakázek na služby od 3,2 milionu korun a u stavebních zakázek od deseti milionů. Nevidí důvod, proč by tato povinnost nemohla platit i u všech podlimitních zakázek.
„Nemyslím si, že by to neúměrně zatížilo státní správu, ale tento návrh je lepší než v srpnu uvažovaná hranice, která byla například u staveb 125 milionů korun,“ říká právník Daniel Weinhold, předseda platformy. Jako zásadnější problém se jeví formulace o výjimce z plošné povinnosti zveřejňování smluv: „Zadavatel neuveřejní informace, u kterých to vyžaduje ochrana informací a údajů podle zvláštních právních předpisů.“ „Tato formulace je zneužitelná. Za takový předpis by mohl být vykládán i obchodní zákoník a jeho paragraf o obchodním tajemství a byli bychom tam, kde už jsme byli,“ vysvětluje Weinhold.
Pozměňovací návrh je nyní v rukou poslanců jednotlivých sněmovních výborů. A to do října, kdy by novela mohla jít do druhého čtení. Své návrhy, které by měly být zapracovány do novely, ovšem vytvořily i TOP 09 spolu se Starosty a nezávislými a Nadační fond proti korupci. Platforma považuje některé jejich ideje za přínosné, nicméně obává se zdržení zákona. „Prioritou je co nejrychlejší přijetí novely tak, aby mohla být účinná od začátku příštího roku, jinak zase poběží měsíce, kdy se mnoho zakázek zadá postaru,“ konstatuje Weinhold. Nadační fond proti korupci považuje za prioritní řešení účasti firem s anonymním vlastnictvím akcií v tendrech. Otázkou ovšem je, jak tak učinit v souladu s evropskými směrnicemi, na čemž ztroskotal už jeden loňský pokus.
Někteří odborníci proto navrhují integrovat pravidla do obchodního zákoníku, do něhož by neměla Evropská unie mluvit. Weston Stacey z Americké obchodní komory v ČR, který je jedním z iniciátorů vzniku platformy, doporučuje, aby byla legislativní úprava předem konzultována s Bruselem. Zároveň nabádá poslance, aby se stavěli skepticky ke snahám osekat původní znění novely. „Očekáváme, že ti, kteří se obávají větší transparentnosti a odpovědnosti, se začnou v následujících týdnech ozývat. Domníváme se, že se objeví návrhy na výjimky pro některé společnosti, a také aby se snížila odpovědnost úředníků prostřednictvím zvýšení hranice zakázek, na něž se bude zákon vztahovat,“ říká.
