OBCHODNÍ ŘETĚZCE Šokující výsledky kontrol uskladnění a nakládání s potravinami v supermarketech nespadly z čistého nebe. K prodeji prošlého zboží a manipulacím s dobou trvanlivosti dospěl personál těchto prodejen postupně: v důsledku tlaku vyvolaného cenovou válkou obchodních řetězců.
OBCHODNÍ ŘETĚZCE Šokující výsledky kontrol uskladnění a nakládání s potravinami v supermarketech nespadly z čistého nebe. K prodeji prošlého zboží a manipulacím s dobou trvanlivosti dospěl personál těchto prodejen postupně: v důsledku tlaku vyvolaného cenovou válkou obchodních řetězců.
Prodej prošlých masných výrobků, nebo dokonce jejich „znovuoživování“ v octové lázni, skladování potravin v prostorách plných myší, to jsou šokující výsledky kontrol, které v poslední době provedla Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) v supermarketech velkých obchodních sítí. Intenzita kontrol a dříve nevídaná aktivita kontrolních orgánů může vyvolat dojem, že jde o pomstu státu za předchozí aroganci řetězců (jejich zástupci se například loni nedostavili na jednání se třemi ministry české vlády) a populistický tah před blížícími se volbami. Vše ale nasvědčuje tomu, že podvody a rozličné metody klamání spotřebitele jsou důsledkem cenové války mezi obchodníky.
Obchodníci tvrdí, že být levný a ještě levnější má v praxi určitou hranici. Za ní následuje pokles kvality a minimalizace možných ztrát například nezákonným prodlužováním doby trvanlivosti výrobků.
POLITICKÁ OBJEDNÁVKA? Ze statistik vyplývá, že kontroly SZPI v obchodních sítích probíhají kontinuálně, v některých předchozích letech byly dokonce četnější než letos. Mluvčí SZPI Daniela Kolejková také jakékoli zadání typu „kampaň proti řetězcům“ odmítá, stejně tak se vyjádřil i ministr zemědělství Petr Zgarba a nemyslí si to ani prezident Potravinářské komory ČR (PK) Jaroslav Camplík. Výsledky posledních kontrol jsou nicméně signálem pro spotřebitele. Podle Camplíka je možná největším přínosem zveřejněných informací skutečnost, že kupující mohou konečně pochopit, že potravina může být znehodnocena často i špatným skladováním. „Obvykle totiž vina za kvalitu padá na výrobce,“ konstatuje prezident potravinářů. „Musím se také ohradit proti tomu, jak se některé řetězce hájí (Hypernova), totiž že od dodavatelů dostaly výrobky těsně před koncem data spotřeby. To není v praxi možné, dodávané potraviny se kontrolují při příjmu, a kdyby taková situace nastala, ani by dodané zboží nepřevzaly,“ tvrdí Camplík. Sám však podporuje zveřejňování prohřešků. Drtivá většina kontrol v obchodních sítích podle Kolejkové v minulosti odhalila sice mnohá, ne ale závažná provinění. „Nedošlo tím k ohrožení bezpečnosti spotřebitele a bylo možné je rychle napravit. Šlo například o nesprávné označení čerstvého ovoce a zeleniny třídou jakosti, nedodržení předepsaných skladovacích teplot nebo porušení předpisů o výšce uložení nebalených pekařských výrobků,“ uvádí Kolejková. ŠOKUJÍCÍ ZÁVĚRY Potraviny také bývají nesprávně označené, což už je závažnější provinění, protože jde o klamání spotřebitele. „S tak zásadními nedostatky, o jakých jsme v uplynulých dnech informovali veřejnost, jsme se dosud nesetkali. Ve všech zveřejněných případech již bylo zahájeno nebo se připravuje správní řízení,“ konstatuje SZPI. Situace v každé z prodejen je podle zkušeností inspektorů obvykle obrazem toho, jak je řízena. „I v rámci jednoho obchodního řetězce nacházíme u jednotlivých provozoven dokonce ve stejném městě někdy značné rozdíly. Domnívám se proto, že je to problém řízení a nastavení vnitřních kontrol,“ předpokládá Kolejková. Obchodníci samozřejmě systémy vnitřních kontrol mají, protože musí, například jako výraz splnění norem kontroly řízení HACCP. Jde tedy o to, jak se v praxi dodržují. TŘIČTVRTĚTUČNÉ MÁSLO „Cenová válka je nepochybně na úkor kvality, každý obchodník se snaží vytěžit maximum ze svých dodavatelů a naopak minimalizovat své ztráty při prodeji, i když to většinou přehazují na dodavatele a zboží s prošlou zárukou jim vracejí,“ říká prezident PK. Výsledky některých kontrol SZPI mu ostatně dávají za pravdu - jejich společným jmenovatelem je v zásadě snaha prodat spotřebiteli za vyšší cenu to, co takovou hodnotu nemá. Sem patří například dřívější výsledky kontrol SZPI v případě takzvané špekáčkové vyhlášky, kdy inspektoři SZPI zjistili nesprávné označení výrobku, který neobsahoval závazný podíl masné suroviny, případ firmy Oleopet prodávající levnější sojový olej jako dražší řepkový nebo nedávno zjištěné polské „třičtvrtětučné máslo“, které neobsahovalo podíl tuku takový, jak bylo na etiketě napsáno. Spotřebitel tak platil za surovinu, která ve výrobku nebyla. Všechna tato zjištění jsou přitom projevem metod cenové války na úkor kvality - a klamání spotřebitele. PROHŘEŠKY SUPERMARKETŮ**
V provozovně Hypernova v Čestlicích našli inspektoři SZPI čtyři typy balených masných výrobků, které byly označeny na originálním obalu prošlým datem a na nové samolepce jiným údajem, kterým byla původní trvanlivost prodloužena o 2-4 měsíce. Podobný prohřešek objevili u celé řady dalších balených masných výrobků. Majitel supermarketu, firma Ahold, navíc ignoroval výzvy inspekce o vyjádření a ztížil tím výkon státního dozoru. Opakovaná kontrola provozovny Hypernova-Nové Butovice zase odhalila dva druhy paštik s nepřesným údajem o době použitelnosti. Kvůli stejnému nedostatku přitom inspekce už jednou provozovně uložila opatření k nápravě, které však zůstalo bez odezvy.
Počátkem roku našli kontroloři v Hypernově na Budějovické ulici v Praze potraviny, které zaměstnanci prodejny sami nakrájeli a zabalili a následně opatřili nepravdivými údaji o datu balení.
