BLAŽENA KŘÍŽOVÁ, ŘEDITELKA ODBORU CESTOVNÍHO RUCHU MINISTERSTVA PRO MÍSTNÍ ROZVOJ - Kvůli rostoucí konkurenci i stále vyšším požadavkům turistů na kvalitu služeb v cestovním ruchu připravuje ministerstvo pro místní rozvoj nový systém kvalifikace poskytovaných služeb. Manuál, podle nějž budou například kempy rozděleny a získají příslušný počet hvězdiček, má platit od příštího roku.
Kvůli rostoucí konkurenci i stále vyšším požadavkům turistů na kvalitu služeb v cestovním ruchu připravuje ministerstvo pro místní rozvoj nový systém kvalifikace poskytovaných služeb. Manuál, podle nějž budou například kempy rozděleny a získají příslušný počet hvězdiček, má platit od příštího roku.
Kempy hlásí poslední tři roky úbytek klientů. Především je méně vyhledávají zahraniční turisté. Je to kvůli nedostatečné úrovni těchto zařízení?
Kempování je životní styl. Lidé, kteří mu propadli, mají i drahá speciální auta – obytné vozy a přívěsy. Takže do kempů nejezdí ze zahraničí chudá klientela, které by stačila louka u vody. Ale i Češi už v kempech požadují kvalitnější ubytování a služby na vyšší úrovni, včetně nabídky zajímavých zážitků. A u nás není dost kempů na úrovni, na kterou jsou třeba zahraniční návštěvníci zvyklí. Takže to je opravdu jeden z hlavních důvodů jejich nižší návštěvnosti. Víme to také z toho, že vycházejí prestižní průvodce po kempech, a v nich málokdy najdeme český kemp. Bývají tam tak dva až tři.
V čem je tedy především rozdíl mezi kempy v Česku a v západní Evropě?
Hlavně se to týká vybavenosti, sociálního zázemí, možnosti vaření, vyprání, společenské místnosti a zábavy, restaurace a podobně. Je to vidět i na tom, že obecně lidé vyhledávají čím dál tím dražší a atraktivnější dovolenou. Její délka se sice zkracuje, všichni mají málo času, ale za tu krátkou dobu si chtějí co nejvíce užít. Bydlet a mít k dispozici služby na vysoké úrovni. To je obecný trend, který panuje v České republice i v cizině. Takže úbytek zahraničních návštěvníků v kempech je jednak způsoben tímto trendem, jednak úrovní tábořišť, která nesplňují očekávání.
Ovšem rozdíl v cenách, které platíme v kempech, se v těch domácích příliš neliší od zahraničních.
Zvlášť asi v Praze a okolí, určitě to neplatí pro kempy někde u rybníka. Cenová hladina v Česku se přibližuje i kvůli stoupajícímu kurzu koruny. Takže mnohem zajímavější, když už někdo chce kempovat, je jet do zahraničí, kde najde kompletní služby. Neříkám, že například v Praze jsou špatné kempy, jsou tu takové, které vyhledává náročná zahraniční klientela. Ale myslím, že v Česku je takových jenom malá část.
Tábořila jste v posledních pěti letech v České republice?
Musím se přiznat, že ne. Ale občas se jezdím vykoupat na Rabyni, kde v rámci koupaliště působí kemp, takže to pozoruji jenom z dálky. Ale nepocítila jsem potřebu kempovat v Česku.
A jak dobře znáte kempy v zahraničí?
Sama jsem si je vyzkoušela v Itálii, Německu a Francii, když jsme se v nich stavěli cestou na dovolenou. Nebyli jsme tam na delší pobyt, ale využili je k přespání a nabídli nám vše, co jsme potřebovali. Byla jsem velice spokojená – všude se snažili, aby klienti, kteří nepřijeli s vlastním vybavením, měli co největší pohodlí. Byl to podstatný rozdíl mezi kempy u nás. Vím, že mnoho tuzemských kempů nesplňuje standard. Kvalita kempu by měla mít normy, které jsou obvyklé v Evropě. Mají sice v Česku jakousi klasifikaci, ale ta by měla být podrobena nějaké renovaci, aby se standard přiblížil více evropskému.
Narážíte na zajímavou novinku, kterou rozjíždíte letos. Kempy mají přiděleny hvězdičky stejně jako hotely, ale někdy se stává, že jejich vybavení a služby jim neodpovídají. Kdo vlastně kempy roztřiďoval nebo škatulkoval?
Klasifikace ubytování v kempech se dělala už před několika lety a nedělali jsme ji my, ale příslušné profesní sdružení kempů a chatových osad. Vznikla na základě určité libovůle. Proto bude ministerstvo pro místní rozvoj novelizovat současné standardy. Nyní mapujeme situaci a po analýze bude připraven projekt, který bude k dispozici, jak věřím, v příštím roce. Zvolená kritéria pak bude možné využít i pro hodnocení kempů takzvané evropské kytky, to jsou ekologická kritéria pro udělení ekoznačky Evropského společenství službám v kempech.
Tedy až za rok budeme vědět, co všechno musí nabízet třeba čtyřhvězdičkový kemp, což je maximální ohodnocení. Co vše se bude hodnotit?
Namátkově mohu jmenovat například přístup do ubytovacího zařízení, vnitřní prostory recepce, společenské a stravovací místnosti i služby, vybavení kempu, minimální obytná plocha, hygienické zázemí, pronajímané ubytovací zařízení. Kritéria pro tyto standardy už dnes existují a my budeme vytvářet se živnostenským společenstvem Kempy a chatové osady nová. Konkrétnější ještě být nemohu. V tuto chvíli je důležité, že vzhledem ke stále rostoucím požadavkům na kvalitu služeb ze strany návštěvníků i díky větší konkurenci na trhu cestovního ruchu tak vznikne systém, který povede k zajištění standardů kvality poskytovaných služeb. Z národní úrovně garantované státem budeme postupně cíleně zavádět klasifikace a certifikace, které obstojí při mezinárodním srovnání.
Mezi podnikateli v cestovním ruchu vládne přesvědčení, že celostátní i regionální politici jen minimálně a výjimečně podporují aktivity v cestovním ruchu. Neuvědomují si, jak mnoho to může pro region znamenat, když se jim bude dařit.
Je pravda, že politická reprezentace se v devadesátých letech domnívala, že všechno půjde svou cestou, že vývoj bude přirozený bez zásahu do podnikatelského prostředí. Ukázalo se, že bez podpory, hlavně od veřejné správy, to nejde.
Na konci 90. let se projevilo, že chybí kapitál, protože do cestovního ruchu vstupovali lidé úplně bez peněz a prostředky obtížně získávali i od bank, pro které nebyli důvěryhodnými. Proto vznikl v roce 2001 státní program na podporu cestovního ruchu, který podnikatelům i obcím velice pomohl. Mělo to velký vliv třeba na rozvoj lázeňství v malých městech.
Vy tvrdíte, že se to zlepšilo, ale podnikatelé si to nemyslí.
Možná proto, že cestovní ruch nebyl nikdy brán jako průmyslové odvětví, i když to tak je. Podílí se téměř pěti procenty na zaměstnanosti, v cestovním ruchu se uplatní i málo kvalifikované pracovní síly, mezi nimiž je nejvíc nezaměstnaných. I přínos přes 130 miliard korun v roce 2007 je pěkná částka. Nemyslím, že bychom měli investovat víc. Do tohoto odvětví se věnovalo více než 1,2 miliardy korun za roky 2001 až 2007 na sedm set projektů. Část z nich byla směrována na rozšíření doprovodné infrastruktury cestovního ruchu. Chápu, že někteří si na tyto peníze nemohli sáhnout, ale nemohli jsme dát víc. Přesto si díky této pomoci některé kempy postavily sportoviště, golf a podobně.
Teď v období 2007 až 2013 jde do cestovního ruchu prostřednictvím fondů Evropské unie asi 25 miliard korun, což je slušná částka. Ovšem zůstane spousta věcí z cestovního ruchu, na které se nedostane. Ale to není cílem. Jde o to pomoci kde je to nejvíc potřeba a ostatní si má dofinancovat stát.
Ovšem v tuto chvíli je jasné, že stát už nic nedá, protože program na podporu cestovního ruchu skončil loni.
Stát dá pouze na kofinancování. To neznamená, že veřejné zdroje nic nedávají. Kraje mají dotační tituly na podporu podnikání, i když jsou to spíš motivační peníze, než aby řešily celkový stav cestovního ruchu. Takže, kdo z podnikatelů z cestovního ruchu by chtěl finančně pomoc, má šanci z evropských peněz, které spravují regionální rady NUTS, nebo existují-li dotační tituly v kraji. Bohužel peněz tam není mnoho, takže přednost před malými dostávají velké projekty, které řeší zásadní věci ve vztahu k cestovnímu ruchu.
Vyplatí se vůbec podnikat v kempech, nebo se může stát, že postupně zaniknou?
Určitě nezaniknou. Šanci mají ti, kteří dokážou službu nabídnout na evropské úrovni. Také by neměli zapomínat na dobrou propagaci, se kterou jim může pomoct CzechTourism. Samozřejmě kempy jsou nejkřehčí část podnikání v cestovním ruchu. Nejenom proto, že jejich zisk hodně ovlivňuje počasí, délka sezony, lokalita, kde je kemp umístěn, ale svoji roli hrají i takové vnější vlivy jako výskyt komárů či blízkost dálnice.
