Zemřel Jan Paukert, podle mnoha sdělovacích prostředků legendární pražský lahůdkář a vynálezce „českého chlebíčku“. Tento Jan Paukert ale jistě nyní nezemřel, neboť je mrtev již hodně dlouho.
V půlce ledna zemřel syn onoho legendárního lahůdkáře a inovátora, ale ještě spíše potomek člověka, který z namazané veky se salámem udělal logickou a propracovanou kombinaci chutí. Což se ukázalo jako dílo přetrvávající doslova věky.
Šupej k soustruhu
Jan Paukert junior se nikdy neměl šanci účastnit vedení rodinného podniku – narozen roku 1919 se od píky propracovával ke zkušenostem a znalostem, které by ho opravňovaly účastnit se řízení jednoho z nejslavnějších lahůdkářských domů v Evropě. Jenže komunisté zametli s Paukerty i s ostatními jim podobnými. Pokračovatel rodu se tedy místo gastronomie musel postavit v pražském ČKD k soustruhu. K tomu mu postup od pikolíka v rodinném podniku přes vyučení v hotelu Pupp v Karlových Varech a cesty na zkušenou do Hamburku byly málo platné.
Proč tedy vlastně připomínat někoho, kdo sice po převratu převzal zpět rodinný majetek, ale ani po rekonstrukci prostor na Národní třídě v roce 2008 se běhu „lahůdkářského“ podniku nijak neúčastnil? Několik důvodů by se našlo. Jan Paukert junior se narodil tři roky po založení onoho slavného velkolahůdkářství, do něhož chodila špička pražské společnosti. I když mu již věk nedovolil vést firmu a zasadit se o pokračování dobrého jména rodiny přímo, neupřednostnil žádnou z možností, které by byly hodně výnosné a umožnily by umístit do lukrativních prostor rodinného majetku něco jiného než to, co Paukert považoval za správné, totiž lahůdkářství.
Důraz na rodinnou kvalitu
Na Jana Paukerta bychom tedy měli vzpomínat jako na muže, který přes fakt, že mu nepřízeň osudu znemožnila přímočaře pokračovat v rodinné tradici, dokázal tuto tradici alespoň obnovit a najít partnery, kteří se ukázali jako vhodní pro tento úkol. Rod Paukertů podnikal vždy se svými penězi a na svoje riziko, byl to rodinný podnik v nejlepším smyslu slova.
A Paukert junior ukázal, že rodinnou kvalitu a spolehlivost je možné udržet i v naší moderní nerodinné a nespolehlivé době, že to je hodnota, kterou lze uchovat. Proto je jedno, že nebyl ani legendárním lahůdkářem, ani vynálezcem „českého chlebíčku“.
