Brno zkouší pozoruhodný sociální experiment, který má vymýtit bezdomovectví
Loni v květnu zavítala na jih Moravy zajímavá návštěva z Kalifornie. Bývalá vedoucí meziresortní komise americké federální vlády pro bezdomovectví Katharine Galeová přivezla do Brna nápady, jak pomoci lidem bez domova. A hnutí Žít Brno, které ve městě významně ovlivňuje nejen kulturu, ale i sociální věci, přijalo recepty americké poradkyně za své. Katharine Galeová na příkladu texaského Houstonu dokázala, jak si lze v relativně krátkém čase poradit s bezdomovectvím, a to v českém prostředí zcela novátorským, avšak výstižným způsobem. „Prostě dejte lidem bez domova byty,“ poradila Galeová Brňanům koncept známý jako Housing First (bydlení především).
Většina houstonských bezdomovců si přitom poskytnutou střechu nad hlavou dokázala udržet. Nejenže zvládli pravidelně platit nájem, ale po přidělení bytu si našli dokonce práci a začlenili se do normálního života. Ve většině případů.
Přelomový princip
„Ukazuje se, že tento přístup je daleko efektivnější a levnější než všechny formy ubytoven a přechodného bydlení. Že to reálně šetří peníze a skutečně dokáže pomoci lidem,“ tvrdí lídr hnutí Žít Brno a náměstek primátora Matěj Hollan. Jeho lidé začali připravovat projekty, jejichž výsledkem má být více než sto bytů obsazených lidmi, kteří dnes žijí na ulici. Hollan věří tomu, že stát i město díky tomu dokáže ušetřit na zvyšujících se nákladech na sociální péči, a navíc vrátí bezdomovce včetně jejich dětí do normálního života. Na zdánlivě kontroverzním nápadu se s ním shodnou i lidé z ostatních politických stran. Projekt má podporu místopředsedy hnutí ANO a brněnského primátora Petra Vokřála. „Pro každého, kdo se dostal do svízelné životní situace a chce se vrátit do normálního života, je velice důležité, aby měl k tomuto návratu zázemí. Tyto projekty sociálního bydlení jsou pro lidi, kteří ztratili domov, prvním krokem k návratu,“ uvedl pro týdeník Euro Vokřál. Brněnský koncept Housing First schvaluje také ministryně práce a sociálních věcí za ČSSD Michaela Marksová Tominová.
„Považuji to v mnohých ohledech pro Českou republiku za přelomové,“ hodnotí to Marksová. Letos v červnu by se mohlo pronajmout prvních 50 městských bytů rodinám s dětmi, které nemají kde bydlet. V listopadu pak bude následovat dalších 65 bytů pro jednotlivce, z nichž část by měli tvořit i velmi mladí lidé mezi 18 a 25 lety. Ti často pocházejí z dětských domovů a mají za sebou i epizodu bezdomovectví. Všichni budou muset splnit tři podmínky. Zaprvé každý týden strpět návštěvu sociálního pracovníka, který bude kontrolovat jejich finanční zázemí či školní docházku dětí. Zadruhé budou povinni pravidelně platit nájem. Většinu z něho zaplatí svými příspěvky stát, přičemž poputují na účet města pomocí institutu náhradního příjemce. Bývalí bezdomovci tak nebudou mít možnost utrácet státní peníze například za alkohol. Zbytek v řádu stokorun doplatí sami nájemníci. Budou muset také splnit třetí podmínku, a to nerušit své sousedy. Právě lidé v sousedství se nových, sociálně slabých nájemníků nejvíce obávají. Brno totiž plánuje, že noví nájemníci nebudou nastěhováni jen do několika domů, což by znamenalo městem podpořený vznik sociálního ghetta. Byty by jim měly být přiděleny v různých částech města.
„Byty, které vlastní magistrát, jsou teď mnohdy ve vyloučených lokalitách. Snažíme se proto získat byty i z jiných lokalit, které jsou svěřeny městským částem,“ říká jeden z tvůrců projektu a předseda sociální komise brněnského zastupitelstva Martin Freund (Žít Brno). Jenže právě to by mohl být problém.
Někteří brněnští starostové se nového nápadu zalekli. Mají strach, že si spoluprací s magistrátem při umísťování bezdomovců pohorší u svých voličů. „Pro starosty je to ošidná záležitost. Nejsme schopni si ty byty prostě vzít, ani to tak dělat nechceme. Řada starostů se ale bojí, že za nimi budou chodit občané a stěžovat si, že jim do sousedství nastěhovali problémovou rodinu nebo rodinu pro ně etnicky nepříjemnou,“ přiznává Freund. Přesto se Brno bude snažit, aby byli noví nájemníci co nejvíce rozmístěni po celém městě.
Freund věří, že se podaří bezdomovce díky novému bydlení začlenit do společnosti tak, jako se to povedlo v zahraničí. Princip „nejdřív se přizpůsob, pak se s tebou budeme bavit“ podle něj nefunguje. „Ve chvíli, kdy člověk bydlí a je uspokojena jeho základní potřeba, tak sám spontánně začíná řešit své ostatní problémy. Nesnažíme se z nich dělat slušné, vzdělané občany. Snažíme se jim jen udržet bydlení.
A to je samo o sobě obrovský přínos,“ míní sedmadvacetiletý vystudovaný psycholog.
Podle něj se lidé budou spíše snažit udržet si něco, co mají, než získat něco, co nemají.
Hnutí Žít Brno prohlašuje, že pomocí tohoto konceptu je schopné do roku 2020 prakticky zlikvidovat bezdomovectví rodin ve městě. A připomíná, že do sociální oblasti se v Česku lijí miliardy korun, které jsou často používány na udržování problému v nějakém snesitelném stavu, ale nikoli primárně na jeho řešení.
Dostat se z chudoby
Některé studie ovšem ukazují, že koncept Housing First není žádnou definitivní spásou. Například v analýze australského výzkumného institutu pro bydlení a městskou problematiku z roku 2012, kterou si objednala tamní vláda, jsou zmíněny některé možné nedostatky tohoto konceptu. I když australská analýza přiznává, že přístup Housing First může být úspěšný v dlouhodobém ubytování bezdomovců, nijak neřeší sociální a ekonomické vyloučení těchto lidí. Analýza cituje výzkum Deborah Padgettové z Newyorské univerzity. Akademička zkoumala osudy 39 chronických bezdomovců, kteří okamžitě dostali volný nájemní byt. Padgettová zjistila, že tito lidé se nezvládli dostatečně zapojit do širší komunity a neměli žádné smysluplné cíle. Jen částečně získali naději do budoucna, jen někteří si našli práci a dokázali se sžít s okolní společností. „Tento program pomohl lidem dostat se z traumatu bezdomovectví do každodenní bídy, extrémní chudoby a nezaměstnanosti,“ píše v sedm let starém výzkumu Padgettová.
Princip „dáme vám bydlení, o zbytek se postarejte sami“ odmítá i expertka ODS na sociální věci Lenka Kohoutová. Podle ní by neměli být rodiny a jednotlivci sebráni do městských bytů rovnou z ulice. Musí se s nimi nejprve pracovat v rámci ubytování na krátkou dobu a sociální služba by je měla mít dobře zmapované. Kohoutová se rovněž přimlouvá za to, aby město tyto lidi donutilo nastoupit do zaměstnání nebo se rekvalifikovat. Pro úspěch konceptu Housing First je klíčové, aby jen nevytvářel novou závislost na sociálních dávkách „Ten člověk musí do určité doby začít pracovat. Všechny projekty tohoto typu bychom měli směřovat tak, že sociální dávky jsou na přechodnou dobu a důležité je vydělávat si svou vlastní prací nebo se snažit o prohloubení kvalifikace,“ domnívá se bývalá poslankyně.
Vláda brněnský projekt podporuje jako pilotní, protože v hrubých obrysech splňuje požadavky nové koncepce sociálního bydlení, z níž má vzejít zákon platný od příštího roku. Projekt je pro vládu důležitý tím, že přesouvá sociální bydlení ze soukromých ubytoven do městských bytů. To je právě cíl chystané reformy, která reaguje na rozbujelý byznys soukromých firem se státními příspěvky na bydlení. Státní peníze za nájem v tomto případě skončí v pokladně brněnského magistrátu či v městských částech, nikoli u neprůhledných firem vlastnících předražené ubytovny.
Řada starostů se ale bojí, že za nimi budou chodit občané a stěžovat si, že jim do sousedství nastěhovali problémovou rodinu nebo rodinu pro ně etnicky nepříjemnou.
O autorovi| Jan Novotný, novotnyj@mf.cz
