Hnutí ANO a ČSSD se začaly přetahovat o středové voliče. V zákulisí to vře, sociální demokracie je připravena i na menšinovou vládu
Vzrušená debata dvou klíčových koaličních poslanců v kuloárech Poslanecké sněmovny před několika dny naznačovala, že něco není v pořádku. Předsedové poslaneckých klubů ANO a ČSSD Jaroslav Faltýnek a Roman Sklenák stáli před dveřmi sněmovního sálu a hlasitě se přeli. To není úplně běžné. Obyčejně spolu oba vtipkují nebo si maximálně něco vysvětlují. Tentokrát v tom ale byly silné emoce. A to zejména z Faltýnkovy strany.
Jde totiž o hodně. Nové zákony týkající se střetu zájmů by mohly oddělit politickou a ekonomickou moc v Česku. Jedná se o nejvážnější zásah do kumulace obou mocí od roku 1989 a sociální demokraté s lidovci se na něm dohodli s opozicí, aniž by věc předem konzultovali v koalici. Hnutí ANO se tak cítí podvedené a zrazené. Novely z pera opozičního poslance TOP 09 Martina Plíška jsou přitom namířeny výhradně proti Andreji Babišovi. Týdeníku Euro to potvrdila řada poslanců ČSSD i KDU-ČSL. Oficiálně to ale obě strany odmítají a tvrdí, že zákony mají zabránit prorůstání byznysu s politikou. Ovšem zrovna v době, kdy je „všemocný“ Andrej Babiš nejpopulárnějším českým politikem. Stačí, aby prošel jeden z navrhovaných zákonů. Vyloučení Agrofertu z veřejných zakázek padlo, protože socialisté na poslední chvíli vycouvali. Podporují však stále zákon o střetu zájmů. „Člen vlády by neměl být ovládající osobou jakékoli firmy. Vyřešíme to v navrhované novele zákona o střetu zájmů,“ slíbil v pátek Bohuslav Sobotka. Babiš pak bude nucen si vybrat: buď byznysmen, nebo politik.
Šéf hnutí ANO nejdřív vyhrožoval koncem koalice, poté na návrh svých poradců zvolil strategii ublíženého miliardáře, kterému ostatní jen házejí klacky pod nohy a šikanují ho. Na veřejnosti tvrdí, že je mu všechno jedno a majetek klidně přepíše na partnerku Moniku, kterou si prý kvůli tomu vezme za manželku. Geniální tah, jak se dostat především do titulků bulvárních deníků.
Ovšem Babišův hlavní zákulisní vyjednávač, šéf poslaneckého klubu ANO a zároveň člen představenstva Agrofertu Jaroslav Faltýnek v těchto dnech usilovně lobbuje u koaličních partnerů, aby výsledná podoba nové legislativy byla pro Agrofert i pro Andreje Babiše pokud možno co nejmírnější. Zda se to podaří, zůstává otevřené. Účinnost navrhovaných úprav je přitom sporná.
I kdyby Andrej Babiš vlastnictví Agrofertu dočasně přepsal na někoho z rodiny nebo ho vložil do svěřenského fondu, dlouhodobě kontrolu nad svým holdingem stejně neztratí. Ještě bych přitvrdil
Účelem celého procesu „koaliční zrady“ je alespoň opticky zastavit rozjeté hnutí ANO a především vyprovokovat Andreje Babiše a jeho spolupracovníky k emotivním reakcím, jimiž by si mohli ublížit u voličů. To Babiš záhy pochopil, proto se stáhl a je z něj najednou flegmatik. Vše přitom ukazuje na to, že se celá „zrada“ připravovala delší dobu, a to v plné součinnosti ČSSD a KDU-ČSL s opozicí. Lidovci například – podle lidí blízkých straně – strávili během února několik dní posuzováním navrhované legislativy a jejího souladu s evropským právem či ústavou. Přestože se podpora protibabišovským zákonům domlouvala napříč politickým spektrem řadu týdnů a pro jeden ze zákonů už v polovině ledna hlasovali v ústavně-právním výboru zástupci ČSSD a lidovců, ANO takový postup nečekalo. Babišovy lidi především překvapilo, že ČSSD a lidovci se pokoušejí uzákonit novely bez předchozího projednání v koalici a jsou ochotni ve sněmovně vytvořit úplně nový hlasovací blok, aniž by hledali s Babišem kompromis.
Sociální demokraté i lidovci se při dotazu na zdůvodnění tohoto postupu většinou usmívají. První místopředseda ČSSD a ministr vnitra Milan Chovanec dokonce nešetřil ani vulgárními výrazy. „Proč jsme to s nimi nejprve nekonzultovali? Protože nás serou,“ vysvětlil bez dalšího upřesnění a dodal, že by oba protibabišovské návrhy oproti opozičnímu znění ještě přitvrdil. Už před několika měsíci Chovanec pro týdeník Euro uvedl, že zákony omezující Babišovu koncentraci moci bude chtít ČSSD schválit i za cenu ukončení koalice. ČSSD v případě ukončení koalice počítá s tím, že by dovládla do konce volebního období v menšinové vládě s lidovci tolerované opozicí. To vysvětluje, proč není konec koalice pro Babiše momentálně příliš přitažlivý.
Prostudujte si to
Představitelé hnutí ANO nebyli ani několik dní po zjištění „koaliční zrady“ schopni smysluplně argumentovat proti přijetí zákonných novinek. Šéf poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek například minulý týden stále tvrdil, že opatření proti koncentraci moci jsou v rozporu s evropským právem a českou ústavou. „Prostudujte si to, pane redaktore,“ odvětil Faltýnek na dotaz, v čem je novela zákona o střetu zájmů v rozporu s ústavními pravidly. Podle Faltýnka konkrétně odporuje zakotvené svobodě vlastnit majetek. Ta by byla podle jeho názoru Babišovi upřena, pokud by chtěl zůstat ve vládě.
Právní experti přitom výslovný rozpor obou vznikajících pravidel s nadřízenými normami nepotvrdili. „Jde o to, co poslanci stavějí do protikladu ke svobodě vlastnictví majetku a zda to může nad touto svobodou převážit. Pokud by šlo o zabránění střetu zájmů a oddělení politické a ekonomické moci, pak by to mohl být důvod pro omezení této svobody,“ konstatoval uznávaný ústavní právník z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jan Kysela. Toto pravidlo je součástí právních řádů několika evropských států.
Slabý je také další Faltýnkův argument o nesouladu s evropským právem, pokud jde o omezení toho, aby se společnosti ministrů účastnily na veřejných zakázkách. Z judikatury Soudního dvora EU vyplývá, že členské státy mohou stanovit opatření směřující k vyloučení účastníka veřejné zakázky, pokud je účelem takového opatření záruka rovného zacházení s uchazeči a zásada transparentnosti.
Právě o to přitom jde v případě zabránění střetu zájmů. Přesto se podle Kysely navrhované úpravy nevyhnou přezkumu Ústavním soudem, pokud úspěšně projdou legislativním procesem. Možné komplikace jejich schválení už naznačil prezident Miloš Zeman, kterému se nelíbí, že jsou namířeny vůči Babišovi, jeho blízkému politickému spojenci.
Chci tvého voliče
Koaličním sporem o novou podobu protibabišovských zákonů o zadávání veřejných zakázek a o střetu zájmů prakticky začala volební kampaň k podzimním krajským a senátním volbám.
Obě největší koaliční strany ANO a ČSSD budou v těchto volbách zároveň největšími soupeři. Mají nejen nejvyšší preference, ale podle zjištění týdeníku Euro navíc v poslední době oslovují podobné voliče. „Zatímco na začátku tohoto volebního období bylo pro ANO i ČSSD ochotno hlasovat deset procent voličů, dnes je to až 17 procent,“ uvedl sociolog Daniel Prokop z agentury Median. Podle jeho výzkumů se překryv týká zejména středových voličů.
Sociální demokraté už si to uvědomují a vůbec poprvé přímo zaútočili v billboardové a inzertní kampani na Andreje Babiše.
S heslem Stát není firma míří na hlavní politickou ideologii hnutí ANO. Zároveň si v kampani přivlastňují úspěchy současné vlády, což představitele hnutí ANO rozzlobilo. Sociální demokraté se oproti očekávání nebojí ani tématu uprchlické krize.
ČSSD dlouho řešila, jak a zda vůbec v kampani toto téma použít. Ve hře byla i možnost, že strana bude migraci přehlížet, aby se na veřejnosti neprojevily vnitřní neshody mezi umírněným proudem reprezentovaným premiérem Bohuslavem Sobotkou a radikálnějšími socialisty typu Michala Haška nebo Milana Chovance. Nakonec ale převládl názor, že tématu se není možné jen tak snadno vyhnout. I kvůli tomu, že konkurenční hnutí ANO s kartou uprchlíků podle očekávání chce hrát. ČSSD proto zvolila kompromisní tah: téma v kampani využije, ale bude ho prezentovat jako úspěch. Právě sociální demokracie se prý zasloužila o to, že Česko odmítlo povinné kvóty. Tím socialisté vzbuzují u voličů požadovaný dojem, že zabránili přílivu uprchlíků. Nikdo z ČSSD však už nebude dodávat, že premiér je zároveň připraven přijmout ještě větší množství migrantů, než chtěla Česku nadiktovat Evropská komise.
Naopak příliš se zatím nepovedla protikampaň Babišova a Faltýnkova domovského Agrofertu, který reaguje na informace, že v posledních letech se výrazně zvýšila částka evropských i státních dotací, které inkasuje do svého soukromého podnikání. Kampaň s názvem Máme to spočítané zní v souvislosti s připravovaným vynuceným omezením Babišova vlastnictví poněkud dvojznačně. Zda to bude mít Agrofert a Andrej Babiš opravdu spočítané, by mohlo být jasné už brzy. Nové regule by mohly projít legislativním procesem během jara. Protibabišovský blok vkládá naděje především do novely zákona o střetu zájmů zakazující Babišovi vlastnit Agrofert.
Vše přitom ukazuje na to, že se celá „zrada“ připravovala delší dobu, a to v plné součinnosti ČSSD a KDU-ČSL s opozicí. Střet zájmů v Evropě Vzdání se všech funkcí v soukromých společnostech a všech obchodních podílů je samozřejmostí v zemích západní Evropy. Proto tato pravidla nemusejí být výslovně uzákoněna. Zvláště samozřejmá jsou ve Velké Británii, v zemi s nepsanou ústavou. Striktní zákonná pravidla v těchto vyspělých státech často nahrazují rozšířené povinnosti zveřejňování údajů o členech vlády. Naopak v zemích střední a východní Evropy je uzákonění specifických norem bránících střetu zájmů častější. Jejich dobrovolné dodržování totiž není samozřejmostí zejména kvůli nedostatečné právní kultuře. Návrh zákona o zadávání veřejných zakázek Veřejných zakázek by se nesměly účastnit obchodní společnosti, v nichž člen vlády nakládá s podílem na hlasovacích právech představujícím alespoň deset procent všech hlasů. Tím by byl z veřejných zakázek vyloučen i Agrofert ministra financí Andreje Babiše, který se státem často podniká. l
Návrh zákona o střetu zájmů Členem vlády by nemohl být někdo, kdo je ovládající osobou v obchodních společnostech. Podle judikatury to znamená, že tato osoba by nesměla mít vyšší než 40procentní kontrolu. Andrej Babiš je přitom majoritním vlastníkem holdingu Agrofert, a po přijetí návrhu by se tak musel vzdát pozice ve vládě nebo vlastnictví své společnosti. l
O autorovi| Jan Novotný • novotnyj@mf.cz