V tuto chvíli vlastně ani nejde o to, jestli jsou dané zákony správné, nebo nejsou.
Jde o to, jak se hnutí ANO navenek prezentuje. Vždyť už své předchozí menšinové vládě bez důvěry dalo marketingový přídomek „protikorupční“. Z údajného boje proti korupci si ANO dělá motto, a přitom potápí zákony s paragrafy, které dříve samo prosazovalo.
Registr smluv
Druhého února se na facebookovém profilu Andreje Babiše objevilo premiérovo úlevné povzdechnutí, které začínalo slovy: „ČEZ a Budvar by měly konečně začít podléhat registru smluv. Určitě víte, že to chci už dlouho.“ Babiš tím podpořil návrh Pirátů, kteří novelu zákona připravili. Premiér měl jen výhradu k tomu, aby se nezveřejňovaly obchodní smlouvy obou podniků. Jen pro upřesnění: Registr smluv je volně přístupná platforma se smlouvami státních podniků a úřadů, která dává přehled o tom, s kým obchodují, za kolik a od koho pořizují zboží a služby.
Pochválený pirátský návrh zákona o svobodném přístupu k informacím ale při hlasování 26. června neprošel. Proti hlasoval i Andrej Babiš a 40 poslanců jeho klubu. Spolu s dalšími, kteří se zdrželi, se dá vyčíst, že ho potopili ještě SPD, KSČM, ČSSD a ODS. Tehdy šlo o to, jestli ho zařadit na jednání pléna, protože byl původně vyřazen při jednání organizačního výboru.
Ve výborech se vůbec ukázala řada problémů: bezpečnostní výbor například přerušil projednávání předlohy Pirátů, protože chtěl počkat na verdikt Ústavního soudu, na nějž se už dřív obrátila skupina senátorů. V hospodářském výboru pak hlasovali proti tvrdším podmínkám pro ČEZ všichni poslanci ANO, i když jak víme, jejich předseda údajně chtěl opak.
Tato snaha jako náhodou kopíruje přání šéfa komunistů Vojtěcha Filipa, který prohlásil, že konkurence ČEZ si bude ve smlouvách číst, co bude chtít. Jaksi pozapomněl na to, že zákon dává možnost citlivé informace ve smlouvách začernit.
A tak i v programovém prohlášení vlády ANO a ČSSD s podporou komunistů zmínka o konkrétních podnicích, které by měly být do povinnosti zařazeny, chybí.
Prebendy pro komunisty
Především kvůli hlasům ANO, SPD a komunistů padl v posledních dnech pod stůl další zákon, který Babiš kdysi prosazoval. Jde o nominační zákon, který určuje pravidla pro obsazování křesel v podnicích se státní účastí. Právě tyto posty mají být pro komunisty dostupné výměnou za podporu kabinetu. Pod zákon se podepsali kromě autorů od Pirátů také poslanci za KDU-ČSL, TOP 09, STAN a ČSSD.
Zákon zamítnutý 27. června hned v prvním čtení byl, co se týká obsazování postů, poměrně nekompromisní. Vláda poté přišla s vlastním návrhem, který už vrátka do vedení státních firem otevírá poměrně šířeji. Oč jde? Dozorčí rady sice návrh také postihuje a nominanty musí posuzovat zvláštní výbor, ale v jejich případě se nemusí konat výběrové řízení na ministerstvu, jak předpokládal přísnější návrh. Ministerstva tedy mohou navrhnout nominačnímu výboru bez výběru jakéhokoliv uchazeče, což umožňuje snadnou realizaci politických dohod mezi stranami, které vysloví důvěru vládě.
Další slabinou pak je, že stanoviska výboru pro personální nominace nemají být závazná - za této situace by se vláda, která nominanty schvaluje, mohla od stanoviska odchýlit, čímž by se významně oslabil smysl celého mechanismu.
I tady lze vystopovat ústupek hnutí ANO. Předchozí návrhy poslanců hnutí ANO a ministerstva financí z minulého volebního období povinnost výběrových řízení i pro dozorčí orgány obsahovaly.
Důkazem je návrh nominačního zákona z letošního března, který byl ovšem stažen a poslanci ho ani nezačali projednávat.
A to opět vyhovuje KSČM, jejíž předseda Vojtěch Filip volá po přímé účasti politických stran ve vedení podniků. „Buď platí princip svobodné soutěže politických stran, a potom politické strany mají právo na to, aby byly zastoupeny ve správních a dozorčích radách těch podniků, nebo to právo nemají, ale potom nemůžeme nést tu odpovědnost, kterou po nás lidé vyžadují,“ prohlásil ve sněmovně.
Babišův kabinet tedy protikorupční boj ohýbá podle vlastních potřeb a zákony schvaluje jen jako bezzubé normy. Není to překvapení. Ale je potřeba si to připomínat.
Z údajného boje proti korupci si ANO dělá motto, a přitom potápí zákony s paragrafy, které dříve samo prosazovalo.
O autorovi| Petr Weikert, weikert@mf.cz