Pět tisíc hektarů sem, pět tisíc hektarů tam. I tak se vyměřovaly církevní restituce. Číslům v projednávaném zákonu o vypořádání státu s církvemi nevěří nejen parlamentní opozice. Překvapivě i Pozemkový fond ČR (PF) zpochybňuje důležitý údaj, o který se chystané církevní restituce opírají. A miliardy přitom jen létají.
Přímo v zákoně předloženém ministerstvem kultury (MK), nad nímž se nyní handrkují poslanci, je uvedeno číslo 48 412. Tolik hektarů zemědělské půdy blokované pro církev má spravovat Pozemkový fond. „Tento rozsah rozhodně není konečný. Je možné, že se najde dalších pět tisíc hektarů,“ tvrdí nyní první náměstek ředitele PF Petr Šťovíček. Původní majetek církve v podobě polí, luk a zahrad představoval dle vládní předlohy 72 202 hektarů. Dnes není vůbec jasné, kolik z toho se nakonec fyzicky navrátí a co nebude možné vydat. Finanční náhrada za nevydaný majetek je přitom už pevně stanovená.
„Od celkového rozsahu původního církevního majetku byl odečten majetek, který blokují Pozemkový fond a Lesy České republiky. Tento rozdíl bude církvím a náboženským společnostem finančně kompenzován,“ popisuje způsob vyrovnání mluvčí ministerstva Eva Tichá. Stát se zákonem zavazuje k tomu, že církvím vrátí majetek za 75 miliard korun a k tomu jim během třiceti let vyplatí 59 miliard korun. S inflačním navýšením může tato suma dosáhnout bezmála sto miliard.
Pozemkový ping-pong
Nepřesnosti kolem zemědělských pozemků a jejich ocenění mohou být ukázkou, jak ledabyle se přistupovalo k církevním restitucím. Kde se vlastně vzalo oněch 48 412 hektarů?
„Zdrojem tohoto údaje je Pozemkový fond,“ uvádí za MK coby předkladatele návrhu zákona jeho mluvčí Eva Tichá. Potvrzuje to i Ivan Fuksa (ODS), který byl jako tehdejší ministr zemědělství členem vládní komise pro narovnání vztahu mezi státem a církvemi. „Fond zpracoval podklady na moji výzvu. Kdo jiný by o tomto majetku měl mít přehled. Že dnes PF mluví jinak, tomu se jen usmívám,“ komentuje zpochybňované číslo Fuksa.
Pozemkový fond se k autorství údaje přiznává, tvrdí ovšem, že šlo pouze o hrubý odhad. Dodat definitivní číslo ani nebylo v jeho silách. „Naše databáze není k tomu, aby poskytla celkový soupis církevního majetku. Máme přehled jen o pozemcích, které jsme chtěli prodat. Díky tomu se v katastru při takzvaných lustracích zjistilo, že podléhají blokačnímu paragrafu,“ vysvětluje náměstek Šťovíček. Fond za uplynulé desetiletí zprivatizoval přes půl milionu hektarů. Nyní má ve správě ještě asi dvě stě tisíc hektarů zemědělské půdy. „Když jsme loni hlásili zmiňovaných 48 tisíc hektarů pro církev, připomínali jsme, že číslo není konečné a bude se měnit,“ poznamenává Šťovíček.
Předseda Českého úřadu zeměměřického a katastrálního Karel Večeře vysvětlení PF chápe. Dokáže si také představit, že se objeví dalších pět tisíc hektarů pro církev. „Za dvanáct let, co fond půdu prodává, má u většiny pozemků vyznačeno, zda jsou dotčeny blokačním paragrafem. Jejich přesnou výměru ale nedokáže říct. Na PF totiž nevědí, zda je k vydání určen celý pozemek nebo jen část,“ poukazuje šéf katastru. Po spuštění církevních restitucí čeká pracovníky katastrálních úřadů několikaletá mimořádná porce práce. Večeře odhaduje, že významnější objem při vydávání pozemků se zvládne během pěti let. „To je optimistická varianta. Celý proces se možná protáhne,“ nevylučuje.
Výbuch ministryně Hanákové
„Že bychom dostali víc pozemků, je absurdní. Spíše budeme biti,“ očekává šéf správy majetku Arcibiskupství pražského Karel Štícha. Své obavy odůvodňuje tím, že zákon byl neustále obohacován o další omezující podmínky pro vydání půdy. Nebude kupříkladu možné vydávat pozemky rezervované pro liniové stavby, pod hřišti, v národních parcích a chráněných oblastech. Jak Štícha zdůrazňuje, teprve v průběhu restitučního procesu se ukáže, co odpovídá zákonu a bude možné vydat. „Nyní se vychází z toho, co bylo zabráno podle původní evidence v pozemkových knihách. Jednotlivé parcely, o které se bude žádat, se pak musejí pomocí geometrických plánů promítnout na současnou mapu katastru nemovitosti. Čili teď nemůžeme mít seznam toho, co se bude vydávat,“ říká Štícha. Jak doplňuje Večeře, vytvořit soupis pozemků představuje pracnost počítanou na člověkoroky. „Finální seznam vznikne až během let, po které bude k vypořádání docházet,“ zdůrazňuje. Právě takovou nápovědu bohužel postrádala ministryně kultury Alena Hanáková (nestraník za Top 09), když měla v televizi za vládu obhajovat způsob vyřešení církevních restitucí. Počínala si přitom natolik neobratně, že větší výbuch si opoziční politici nemohli přát. Hanáková nebyla schopná vysvětlit, jak se došlo k výpočtu 134,7 miliardy korun, které má stát církvím vrátit. Tápala i při odpovědi na jednoduchý dotaz moderátora, zda existuje seznam vydávaných nemovitostí a majetků.
Hausnumera pro opozici
O to snáz se sociálním demokratům a komunistům tepe do restitučních propočtů. „Při stanovení hodnoty majetku církví byly účelově použity ceny zemědělské půdy a lesů, které neodpovídají ani současné tržní realitě. Církve jsou tak z neznámých a neobjasněných důvodů z veřejných peněz fakticky přepláceny,“ kritizoval ve sněmovně poslanec a jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD).
Ocenění má dle MK představovat skutečnou současnou hodnotu majetku, který byl církvím v minulosti protiprávně odebrán, a v důsledku toho s ním nemohly nakládat a mít z něj užitek. Tím vysvětluje, proč se pro metr čtvereční zemědělské půdy vyšlo z ceny 44,48 koruny. Za tyto peníze se totiž pole v České republice zdaleka neprodávají. Tržní cena zemědělské půdy se nejčastěji pohybuje od sedmi do patnácti korun za metr čtvereční, uvádí společnost Farmy.cz, která se specializuje na prodej zemědělských nemovitostí. V aktuální nabídce na svém webu má pozemky za sedm, deset či dvanáct korun. Výjimkou je cena dvacet korun za metr za soubor parcel, jelikož část z nich navazuje na intravilán obce nebo je přímo ve vsi.
Jak autoři vládního materiálu k vypořádání státu s církvemi přišli na cenu zhruba čtyřikrát vyšší, než je reálná tržní? „Část tehdejší zemědělské půdy církví je dnes v intravilánech velkých měst – Praze a Brně. Její cena je tedy mnohem vyšší než ve venkovských oblastech,“ vysvětluje mluvčí Tichá. Ministerstvo vycházelo ze dvou starších studií, které mapovaly ceny zemědělské půdy v Česku v letech 1993 až 2003. Nominální ceny pak přepočetlo na hodnotu koruny v roce 2008. Na základě toho uvádí, že průměrná hodnota sjednávaných cen při prodejích v období 1993 až 2003 činila 37,72 koruny za metr čtvereční. V letech 1999 až 2003 dosahovala 29,47 koruny. „Pro účel jednání s církvemi bylo stanoveno, že ve výpočtu hodnoty zemědělské půdy se bude vycházet z ceny 44,50 koruny,“ popisuje úřad způsob vzniku finálního čísla. Potvrzuje rovněž, že ocenění původního majetku provedla v roce 2007 církevní komise. Poté jej ověřilo MK a společnost Ernst & Young. „Tato společnost shledala, že použitý výpočet je oprávněný a racionální,“ poznamenává Tichá.
Nejsou restituce jako restituce
Vládní koalice chce pro církevní restituce uzákonit naprosto odlišný přístup k oceňování majetku v porovnání s tím, jak probíhaly restituce v minulých dvaceti letech u fyzických osob. U nich byl směrodatný stav zemědělských pozemků v době jejich odebrání a cena se pak v průměru pohybovala kolem pěti korun za metr čtvereční. Ministerstvo kultury hájí jiný postup tím, že v době schvalování zákona o půdě, který určil pravidla běžných restitucí, neexistovaly tržní ceny. Navíc se drtivá většina pozemků vracela původním vlastníkům a k finančním náhradám docházelo jen okrajově. „Pouze v desetině případů nebylo možné vydat původní nemovitost. Z nich pak jen sedm procent dostalo finanční náhradu,“ vyčísluje mluvčí MK. I když vládní scénář církevních restitucí projde úspěšně Parlamentem, start celého procesu po 1. lednu 2013 může nabourat reorganizace dvou institucí, které v něm mají mít důležitou roli. Ke konci letošního roku totiž skončí Pozemkový fond, který je dle projednávaného restitučního zákona povinnou osobou a s církvemi má uzavírat dohody o vyrovnání. Agendu fondu má převzít zcela nový Státní pozemkový úřad, jehož vznik chystá ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) k začátku nového roku. Legislativní příprava nové celostátní instituce je v začátcích, speciální zákon ještě neprojednala ani vláda. S rozběhem restitucí se bude usazovat nový úřad, což není nejlepší kombinace. „Když bude stát směřovat k tomu, aby se s církvemi vyrovnal, nebude paralelně dělat kroky, které by to administrativně znemožňovaly,“ věří státním úředníkům církevní ekonom Štícha. Možná i k tomu je dobrá víra.
