Většina manažerů je přesvědčena, že spotřební daň benzinu by měla klesnout
Domníváte se, že by vláda měla snížit spotřební daň na benzin?
- Ano 51,5 %
- Ne 47 %
- Nevím 1,5 %
Cena ropy se v poslední době vyšplhala ve světě až na 130 dolarů za barel. Nafta se v tuzemsku prodává za více než 35 korun za litr. Pohonné hmoty jsou v České republice zdaňovány nejen daní z přidané hodnoty, ale i spotřební. Obě daně se více než 50 procenty podílejí na konečné ceně pohonných hmot. Výše spotřební daně z benzinu s obsahem olova do 0,013 gramu na litr je pevně daná - 11 840 korun na tisíc litrů, to znamená 11,84 koruny na litr. Po tomto velkém nárůstu cen ropy a ropných produktů začali někteří čeští politici volat po nižší spotřební dani na benzín, aby jeho koncová cena klesla. Souhlasí s nimi 51,5 procenta manažerů.
Opačný názor však zaznívá v odpovědi: „Je to zcela nesystémové řešení a přineslo by pouze dočasný mimořádný zisk producentům a distributorům těchto výrobků. Současně by zpomalilo žádoucí iniciativy k úsporným opatřením.“
Oponuje mu respondent: „Odpovídalo by to situaci v mnoha dalších zemích Evropské unie a přibrzdilo prudký růst cen dopravy a výrobků.“
Nesouhlasí s ním manažer: „Spotřební daně považuji za nejvíce fairové, protože je platí pouze ti, kdo jej spotřebovávají. Snížení spotřební daně na benzin by znamenalo zvýšení jiných daní.“
Ekologické hledisko se pak objevuje v této kladné odpovědi: „S tímto nápadem souhlasím. Je však třeba snížit spotřební daň nejen na benzin, ale i na naftu, protože zejména zemědělci a dopravci jezdí především na ni. Na tom se ukazuje zcela bezzubá politika Strany zelených. Kdyby ji opravdu zajímal ekologický rozvoj venkova, už dávno by s tímto nápadem přišla a nemusela by čekat, až se s ním ,vytasí‘ opozice. Především na venkově, kde je mnohem menší kupní síla obyvatel než ve velkých městech, jezdí mnoho starších aut a lidé v nich jako palivo používají kde co. O ekologii tady vůbec nelze mluvit, přičemž škody na životním prostředí jsou obrovské. Stranu zelených to však nechává v klidu.“
Další důvody pro snížení spotřební daně uvádí respondent: „Na otázku nelze odpovědět jinak než kladně. Domnívám se však, že to moc nepomůže. Za mnohem účinnější bych považoval obnovení soutěžních podmínek na trhu. Vládní instituce se o tuto problematiku málo starají a povolují cenový diktát hráčům typu ÖMV, Shell a Benzina. Že je to diktát, je lze vidět na rozdílech v cenách na různých místech republiky a také u ostatních, menších prodejců. Je také s podivem, že po snížení spotřební daně volají zejména sociální demokraté, kterým v době jejich vlády a jimi nezaslouženého růstu ekonomiky právě toto vadilo, přičemž cenová hladina pohonných hmot je podobná jako na konci roku 2005. Připočtu-li zpackanou privatizaci Unipetrolu v době vlád ČSSD, je jasné, komu vděčíme za relativně vysoký (ve srovnání s některými okolními zeměmi) růst cen pohonných hmot.“
Tato záporná odpověď však podává jiné vysvětlení: „Nemýlím-li se, pak spotřební daň je u benzinu i nafty stanovená v korunách z litru. S růstem ceny ropy se proto nenavyšuje. Naopak relativně k ceně benzinu a nafty stále klesá. Nevidím důvod, proč by ji stát měl snižovat, a tím de facto kompenzovat firmám a obyvatelům zvýšené náklady, které jsou dané vysokou spotřebou a asi také spekulacemi finančních investorů. Navíc se obávám, že by nižší spotřební daň nevedla k poklesu cen nafty a benzinu na stojanech. Vysoká poptávka zůstává a dříve nebo později by se pokles spotřební daně zcela ,přelil‘ do růstu marže čerpacích stanic a rafinerií. Spotřebitel by platil stále stejně, jen by stát ,daroval‘ část svého výnosu prodejcům.“
Tomuto manažerovi se však věc jeví opačně: „Například v USA spotřební daň neexistuje. A ropné produkty jsou tam proto asi o polovinu levnější. Peníze, které vláda takto získá, nedokáže dobře alokovat. Je proto lepší ponechat je firmám a občanům prostřednictvím nižší spotřební daně. Snížení by mělo nastat bez ohledu na momentální ceny ropy, tedy dlouhodobě. Je otázkou, jaký prostor ke snížení spotřební daně u nás existuje vzhledem k zákonodárství EU. V některých starých zemích EU je už nyní benzin levnější než u nás. Proto se domnívám, že prostor v objemu tři až čtyři koruny tady určitě je.“
Odpovídalo 134 manažerů
