Světová ekonomika letos podle odhadu analytiků Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) poroste 3,2procentním tempem. K jejímu navýšení by navíc mohlo dojít i v následujících dvou letech, kdy by ročně mohla přidat dalších 3,3 procenta. Zajistit by to mohla očekávaná nižší inflace, růst pracovních míst a snižování úrokových sazeb.
Pozitivní zpráva má ovšem podle agentury Reuters jeden zásadní háček. Aby totiž ke zmíněnému růstu skutečně došlo, nesmí být zavedena protekcionistická opatření, která zahrnují upřednostňování a ochranu domácích výrobků, služeb a pracovníků před zahraniční konkurencí. O nich se v poslední době hodně mluví především v souvislosti s nově zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Pokud by významné ekonomiky ke clům a dalším podobným krokům přeci jen přistoupily, může to pro oživení světového obchodu představovat závažnou překážku. „Rostoucí obchodní napětí a další protekcionistická opatření mohou narušit dodavatelské řetězce, zvýšit spotřebitelské ceny a negativně ovlivnit růst,“ uvedla OECD ve svém nejnovějším ekonomickém výhledu.
Budoucí vývoj světového obchodu je v současnosti velkou neznámou, přičemž, jak bylo nastíněno, záležet bude hlavně na krocích příštího šéfa Bílého domu. Trump opakovaně prohlašoval, že po svém nástupu do úřadu výrazně zvýší dovozová cla pro veškeré zboží, které se vyrábí mimo území Spojených států.
Čínský růst zpomalí, eurozóna by se naopak mohla vzpamatovat
OECD se ve své prognóze věnovala i konkrétnímu růstu v jednotlivých zemích. Třeba ekonomika USA by se letos měla zvýšit o 2,8 procenta, v příštím roce o 2,4 procenta a v roce 2026 o 2,1 procenta. V Číně by pak měl letošní 4,9procentní růst tamního hospodářství příští rok zpomalit na 4,7 procenta, přičemž další 0,3 procentního bodu má ubrat v roce přespříštím. Za tímto poklesem stojí především chování stále šetřivých spotřebitelů.
V eurozóně, která si aktuálně příliš dobře nevede, by se naopak situace měla postupně zlepšovat. Snížení úrokových sazeb ze strany Evropské centrální banky má vést ke zvýšení růstu z letošních 0,8 na 1,3 procenta v příštím roce, respektive 1,5 procenta v roce 2026. Stejně tak by se měla ekonomická situace zlepšit i v Japonsku, kde by po letošním 0,9procentním poklesu mělo v roce 2025 naopak dojít k 1,5procentnímu růstu. S dalším zlepšením ekonomické výkonnosti země navíc analytici počítají i o rok později, kdy má tamní hospodářství přidat dodatečných 0,6 procenta.
Dluh by se měl snižovat, ne zvyšovat
Jaké další kroky mající potenciál popohnat globální ekonomiku směrem vzhůru vedle nezavádění protekcionistických opatření OECD doporučuje? Tak třeba to, aby centrální banky pokračovaly v postupném uvolňování svých měnových politik a snižování základních úrokových sazeb. Tedy s výjimkou té japonské, která se nejdřív musí vypořádat s tamní nelichotivou hospodářskou situací.
Současně je dle OECD potřeba přijmout rozhodná opatření ke stabilizaci dluhové zátěže v jednotlivých zemích. V posledních letech totiž mnoho vlád státní dluh výrazně navyšovalo, ačkoliv nynější situace by měla sloužit spíše k tomu, aby se množství vypůjčených peněz snížilo.
