Syn židovských emigrantů se narodil v Brooklynu, v roce 1957 promoval na Yale s červeným diplomem, lékařský titul získal na Kolumbijské univerzitě a v roce 1977 dokončil svá studia na Psychoanalytickém Institutu v New Yorku. Psychiatrii se věnoval na akademické půdě i v praxi, ale nevydržel u ní ani deset let.
Během studií nemohl zůstat netečný ktomu, co se ve Spojených státech právě dělo. Protestoval proti válce ve Vietnamu, studium Freuda vyměnil za spisy Karla Marxe, a započal tak svůj životní boj, který se nesnoubil s praxí psychiatra. Ta se mu zdála příliš komerční. Nechtěl se držet tabulek zdravotních pojišťoven, stanovovat diagnózy podle zajetých metod, předepisovat léky jako na běžícím pásu.
Ostatně korporace, globalizace, kapitalisté, imperialisté, sionisté, to všechno bylo zlo, které bylo třeba vymýtit. Na práci lékaře při tom nebyl čas. Ani chuť.
Svůj zájem přesunul kpolitologii a společenským vědám, které začal i vyučovat.
Jeho politické názory se ale začaly střetávat s vedením univerzit, na kterých učil.
léky jako na běžícím pásu.
S antropologem Michalem Lovym sepsali v roce 2011 Ekosocialistický manifest, ve kterém definovali základní myšlenky ekosocialismu. Velkého učitele Karla Marxe v něm nezapřeli. Za největšího nepřítele lidstva a prostředí, ve kterém žijeme, označili kapitalismus. Zatímco starý řád světa se pomalu hroutí, ten nový, který by ho nahradil, ještě ani nevznikl, zdůrazňovali. Svět stojí na pokraji ekologické katastrofy, protože produkuje maximum bez ohledu na dlouhodobou udržitelnost a obnovitelnost přírodních zdrojů. S tím vším je třeba začít něco dělat. Okamžitě! Řešení stavěli právě na socialistických základech, jako je garantovaný příjem, společné vlastnictví výrobních prostředků i dalších zdrojů tak, aby příroda byla šetrně využívána a zachována.
Jeho otec Luis Kovel se zapsal do amerických dějin jako ten, po němž je pojmenováno takzvané Kovelovo pravidlo, zaručující zachování důvěrnosti informací poskytovaných klienty nejen advokátům, ale i dalším profesionálům, například účetním a daňovým poradcům, což dodnes trápí třeba naše Piráty. Joela Kovela však trápily globální problémy světa, jejichž řešení se zdá být stále v nedohlednu.
Nechtěl se držet tabulek zdravotních pojišťoven, stanovovat diagnózy podle zajetých metod, předepisovat
O autorovi| Klára Donathová, donathova@mf.cz
