Protesty nizozemských farmářů. Traktory vyjely proti plánu na ekologické zemědělství

25. 3. 2020

Farmáři loni opakovaně zablokovali nizozemské dálnice při protestech proti snaze vlády o snížení emisí. Země teď složitě hledá kompromis, jak zreformovat sektor, který je jedním z pilířů hospodářství.

Nizozemsko je zemědělská velmoc. Přestože má rozlohu jen
zhruba poloviny České republiky, dokáže díky moderně vedeným farmám nejen bez
problému nasytit vlastních 17 milionů strávníků, ale potraviny a zemědělské
komodity ve velkém také vyvážet. Loni vzrostl objem agrárního vývozu na 94,5
miliardy eur, což představuje meziročně asi pětiprocentní růst. Jednoznačně
hlavním cílem je Německo, kam jde celá čtvrtina vývozu. Rychlý vzestup si ale
loni připsaly také dodávky na čínský trh.

Celý sektor se ovšem v současnosti snaží vyrovnat s výzvou, jak pokračovat v intenzivním zemědělství co nejekologičtějšími metodami. „Růst produkce jde ruku v ruce s výrazným nárůstem udržitelnosti životního prostředí, získávání energie a využití surovin,“ komentovala statistiku nizozemská ministryně zemědělství Carola Schoutenová. „Nizozemské technické inovace v zemědělském sektoru se šíří po světě. Ale o naše know-how se můžeme podělit ještě s daleko více lidmi jako náš příspěvek ke klimatickým cílům,“ uvedla Schoutenová.

O šest milionů prasat méně

Doma ale není nikdo prorokem. Plán nizozemské vlády na
snížení emisí oxidů dusíku a amoniaku vyvolal vloni v říjnu obrovské protesty
místních farmářů. Ti dokázali opakovaně traktory zablokovat dálnice a příjezd
do Haagu, takže kolabovala doprava ve velké části země. Zemědělce pobouřila
hlavně studie a z ní plynoucí opatření, která navrhl Institut veřejného zdraví
a životního prostředí. Podle studie je farmaření zodpovědné za vznik 41 až 46
procent všech emisí.

Mezi nápady, které farmáře rozčílily, byl například návrh
jednoho z nizozemských poslanců, aby se snížil počet některých chovaných
hospodářských zvířat na polovinu, což by znamenalo úbytek prasat o šest milionů
kusů a kuřat dokonce o 50 milionů.

Na nejlepších dálnicích jen nízkou rychlostí

Vláda právo lidí na demonstrace uznala, z boje proti emisím ale slevovat neplánuje. K nejviditelnějším novinkám tak patří od počátku roku například snížení maximální povolené rychlosti přes den na nizozemských dálnicích ze 130 na 100 kilometrů v hodině. Kvalitativně patří tyto silnice k nejlepším na planetě a snadno umožňují rychlejší jízdu, opatření ale chce donutit řidiče udržovat rychlost, kde je spotřeba paliva nižší.