Proti depresím a následkům války

3. 6. 2003

Nejnovější trendy v oblasti výzkumu

Antidepresiva: EEG mozku napoví Deprese je jednou z nejzáludnějších duševních chorob. Dostupných léků je sice dostatek, ale k předepsání správného léku správnému pacientovi se používá metoda pokusu a omylu a může to trvat i více než šest týdnů, než se zjistí, zda lék působí. Vědci z Kalifornské univerzity v Los Angeles se pokouší objevit lepší metodu. Ke zkoumání změn odehrávajících se v mozku v reakci na různá antidepresiva využívají vysoce přesnou elektroencefalografii (EEG).
Profesor psychiatrie ze zmíněné univerzity Andrew F. Leuchter vyvinul se svým týmem systém zvaný Cordance, který kombinuje EEG se specializovaným softwarem. Při použití tohoto systému se k zadní části pacientovy lebky připojuje 19 až 36 elektrod. Software výsledky analyzuje a identifikuje drobné změny, jež by běžné EEG nezaznamenalo. Na květnovém zasedání Americké psychiatrické asociace vědci oznámili, že sledováním změn na přední části čelních mozkových laloků se jim podařilo přesně předpovědět, na koho ze zkoumané skupinky pacientů bude léčba působit. V jedné skupině byl pětadvaceti pacientům předepsán na osm týdnů lék reboxetin a jejich mozek byl v té době podroben pravidelnému sledování. Změny v mozku čtrnácti pacientů, u nichž léčba účinkovala, byly znatelné již po týdnu. Ve čtvrtém týdnu byly pak ve srovnání s pacienty, u nichž lék nezabíral, ještě markantnější. Na využití metody získala licenci firma Aspect Medical Systems z Newtonu ve státě Massachusetts.
Catherine Arnst, BusinessWeek Nový zdroj křemíku Co mají společného úsporné solární články a počítačové čipy? Většina z nich se vyrábí z křemíku vysoké kvality – a to může být problém. Když prodej čipů dosahuje rekordních obratů a zásoby surovin se tenčí, mohou si velcí producenti počítačových čipů dovolit nabídnout za ně vyšší cenu.
Výrobcům solárních článků plánujícím navýšení produkce, jako jsou japonské firmy Sharp a Sanyo Electric, to může přivodit potíže.
Alternativní řešení je možná již na cestě. Japonští vědci přišli s novou metodou výroby syntetického křemíku, který vyhovuje požadavkům výrobců solárních panelů, byť to není zrovna maximálně čistý materiál používaný při výrobě počítačových čipů. Při pokusech, s nimiž Toshiyuki Nohira a jeho výzkumný tým z kjótské univerzity začal v roce 2001, umístili tito vědci umělý křemen do solného roztoku chloridu vápenatého, který zahřáli na cca 900°C). Nohira zjistil, že tam, kde se ho dotknou dva zelektrizované vodiče, se křemen mění na křemík. Dokud pak je tvořící se křemík pod elektrickým proudem, elektrochemická reakce pokračuje. Jelikož tento proces probíhá za teplot o 29 procent nižších, než jaké jsou teploty potřebné k přípravě křemíku pro výrobu čipů, měl by umožnit levnější způsob výroby křemíku. Spotřebitelé toužící po střešních slunečních panelech by si pak své ekologické vize mohli snáze dovolit.
Irene M. Kunii, BusinessWeek Inteligentní uniformy pro americké vojáky Po válce v Iráku nemůže být o jednoznačném americkém náskoku na poli vojenské techniky pochyb. Navzdory neprůstřelným vestám a kombinézám pro biologickou válku je však pozemní vojsko stále zranitelné. Vedení US Army se obává, že váha nejnovější výstroje může snížit bojeschopnost vojáků, protože ti na sobě do boje ponesou nejméně 27 kg.
Ve snaze dát svým hochům v zeleném ještě větší náskok před ostatními – a také jim ulehčit – se americká armáda pokouší vyvinout „inteligentní“, téměř nedobytnou uniformu. To je hlavním cílem nového Institutu pro vojenskou nanotechniku (ISN), který pod Massachusettským technickým institutem (MIT) zahájil svou činnost 22. května s rozpočtem 100 milionů dolarů na pět let. Polovinu financí poskytla US Army a zbytek dodali partneři MIT a ISN ze soukromého sektoru, mimo jiné společnosti Raytheon, DuPont a Dow Corning.
Nanotechnika bude klíčem k supermoderním uniformám budoucnosti, slibuje vedoucí ISN Edwin L. Thomas, jenž zároveň působí na MIT jako odborník na materiály. Tento nový směr využívá řadu prvků připomínajících sci-fi, avšak už dnes realizovaných běžícími projekty. Patří mezi ně reaktivní krycí vrstva látky, která běžné uniformy rázem promění v oděv schopný odolávat útokům celou škálou biochemických zbraní; téměř neznatelná váha, extrémní odolnost proti zbraním a textilní vlákna, která reagují na poranění a automaticky se smrští, aby tak na zraněnou končetinu působila jako škrtidlo.
Otis Port, BusinessWeek orÁNÍ minovÝCH pOLÍ Pozemní miny představují vleklou hrozbu – ohrožují mnohem víc než jen končetiny a život člověka. Jsou-li roztroušené po zemědělské půdě, mohou zabránit jejímu využití, a zapříčinit tak hladomor. Odborníci proto upínají velké naděje k zařízení na odstraňování překážek a vyčištění půdy zvanému ORACLE (Obstacle Removal And Clean Land Equipment). Sestrojila jej švédská firma Countermine Technologies a americký Caterpillar z nakladače značky Cat běžně dostupného na trhu. Výrobní a provozní náklady novinky se rovnají jedné setině ceny obdobného vojenského systému. Zařízení obepnuté ocelovým pancířem a poháněné vlastním hnacím agregátem miny zničí mohutným rotorem vybaveným ostrými zuby dříve, než explodují, nebo výbuch alespoň utlumí. ORACLE navíc při průjezdu polem půdu zoře. „Když přijedeme do Chorvatska,“ vypráví Lars Nylin, výkonný ředitel společnosti Countermine, „zemědělci nás všude oslavují.“
Christina Passariello, BusinessWeek

Obrázek:
ORACLE: Dar z nebes