Řekové varují své turisty před pouličními směnárnami v Praze
Na nekalé obchodní praktiky pražských směnáren si cizinci často stěžují. Většinou ovšem nevědí, na koho by se měli kromě policie obrátit. Ta jim obvykle nepomůže, a tak odjíždějí ze země s pocitem hořkosti, že byli za tichého souhlasu státu okradeni. Drsná úřednice. Skupina řeckých studentů z Aténské akademie kreativní fotografie navštívila Prahu letos v dubnu. Cestou na Pražský hrad se zastavila ve směnárně Chequepointu na Pohořelci. Studenti, které čeští přátele varovali, aby se nenechali zmást lákavými směnárenskými kursy a poutači o nulové komisi, se pro jistotu dvakrát anglicky a jednou přes tlumočníka česky zeptali úřednice, kolik dostanou korun za 1000 marek a 400 amerických dolarů. „Řekla, že podle kursu střed. Když nám dala peníze do ruky, zjistili jsme, že je to méně, než jsme očekávali. Strhla nám totiž více než devět procent, sdělil týdeníku EURO Spiros Skiadopoulos, ředitel akademie, který skupinu doprovázel. Úřednice odmítla provést storno, argumentovala tím, že částka, kterou jim strhla, nejsou poplatky, ale srážky za poskytování služeb. Studentům a profesorovi se to nelíbilo, a proto přivolali policii. „Chtěli jsme podat stížnost u jejího zaměstnavatele, proto jsme žádali policistu, aby zjistil její totožnost. Ten nám však odmítl vyhovět. Řekl, že se musíme spokojit s jejím evidenčním číslem, vypráví rozhořčeně Skiadopoulos. Ani přes řecké velvyslanectví, které kontaktovalo policii, studenti neuspěli. A tak chtějí uveřejnit fotografie, které ve směnárně na Pohořelci pořídili, v renomovaném řeckém deníku s varováním, aby se turisté vyhýbali pražským pouličním směnárnám. Cizinci neumějí číst. Mezinárodní společnost Chequepoint má v Praze a dalších městech v Česku silné zastoupení. Obrat jejích směnáren vzrostl v roce 2000 v porovnání s předchozím rokem téměř o 31 procent a pohybuje se řádově v miliardách. I když patří mezi směnárny s nejvyššími poplatky, je o její služby zvláště letos velký zájem. Společnost totiž vyrukovala s reklamní akcí, která jí přináší velké zisky, i když pracovníci příslušného odboru České národní banky jsou názoru, že odporuje pravidlům slušného podnikání. Chequepoint láká turisty velkými poutači s textem „0 % commission . To se ovšem týká jen prodeje valut. Informace o poplatcích za nákup valut jsou uvedeny jen drobným písmem pod kursovním lístkem, který je obvykle vyvěšen stranou u vchodu nebo přepážky soukromé směnárny. Pracovníci ČNB, která vydává devizové licence nebankovním směnárnám a kontroluje jejich činnost, hodnotí tyto poutače jako klamavou reklamu. „Požádali jsme vedení společnosti Chequepointu o sjednocení velkosti písma, aby zákazník nebyl dezinformován. Cizinci si totiž ve chvíli, kdy chtějí vyměnit valuty za koruny, neuvědomí, co je prodej a co nákup valut, řekl týdeníku EURO vedoucí ekonomicko–správního odboru ČNB Jaroslav Němec. Společnost sice na dopis odpověděla diplomaticky vstřícným dopisem, nic se však nezměnilo. Personální ředitel společnosti Chequepoint Marek Vasilijev je přesvědčen, že jeho firma žádný zákon neporušuje, a má pravdu. Nikde v opatření ČNB ke směnárenské činnosti není podrobně uvedeno, jakým druhem a velikostí písma mají být informace o ceně služeb zveřejněny. Vasilijev si myslí, že problémy u směnárenských přepážek vznikají kvůli nepozornosti cizinců, kteří pospíchají a pořádně si nepřečtou všechny informace. „Když má Česká národní banka nějaké výhrady proti formě zveřejněných informací, tak ať sama určí přesná pravidla, konstatovala vedoucí živnostenského odboru úřadu městské části Prahy 1 Yvona Matějková. Podotkla, že její odbor provedl v loňském roce třicet kontrol nebankovních směnáren v centru Prahy a na žádné vážné nedostatky nepřišel. Dodala, že vzhledem k současné výměně živnostenských listů však nemá dostatek pracovníků na to, aby kontroly směnáren mohly pokračovat. Zatím se nedohodli. V Praze a ve středních Čechách provozuje směnárenskou činnost více než osm stovek podnikatelů. „Je to podnikání jako každé jiné, proto by v něm měla platit také stejná pravidla jako například v obchodu. Když se vám nebude líbit cena zboží, tak si ho prostě nekoupíte nebo ho vrátíte, říká Jaroslav Němec. Problém je v tom, že státní úřady si přihazují kontrolu směnáren z hlediska etiky podnikání jako horký brambor. Němec si myslí, že by ve chvíli, kdy se objeví klamavá reklama, měla zakročit Česká obchodní inspekce. Ta má však jiný názor. „Směnárny nekontrolujeme, to má na starosti Česká národní banka, tvrdí její tisková mluvčí Miloslava Fléglová. Němec se ovšem ohrazuje, že ČNB ze zákona pouze kontroluje, zda směnárny dodržují devizové předpisy, a výše poplatků a kursů je věcí obchodní politiky směnáren. Tvrdí, že podnikatele by měly kontrolovat živnostenské úřady, neboť jim vydávají živnostenská oprávnění. Občanské sdružení Rada pro reklamu se otázkou, zda Chequepoint klame zákazníky svými poutači, či nikoli, dosud nezabývalo. Žádný ze živnostenských úřadů radu totiž nepožádal o kvalifikovaný názor. Sama se v této věci angažovat nemůže, protože – jak sdělil týdeníku EURO člen její arbitrážní komise a prezident Asociace českých reklamní agentur Pavel Brabec – nemá výkonnou moc. Brabec je názoru, že dokázat směnárenskému řetězci Chequepoint, že klame turisty, by nebylo lehké. „Je to kapitálově velmi silná firma a je velmi agresivní, vysvětlil.
