Čeští analytici předpokládají, že se ve druhém kole francouzských prezidentských voleb bude do jisté míry opakovat situace z roku 2002, kdy se celá politická scéna spojila proti kandidátovi populistické Národní fronty (FN). I proto podle nich má kandidátka této strany Marine Le Penová jen minimální šanci na zvolení, stejně jako když před 15 lety neuspěl její otec Jean-Marie Le Pen. Shodli se na tom oslovení odborníci.
Před 15 lety získal Le Pen ve druhém kole voleb zhruba 18 procent hlasů a prezidentský mandát tak výraznou většinou obhájil Jacques Chirac.
„Myslím, že to bude obdobné,“ řekl ke srovnání současnosti s tehdejší volbou politolog z Univerzity Palackého v Olomouci Dan Marek. „Možná ten rozdíl nebude tak vysoký jako v roce 2002, ale většina průzkumů dnes predikuje (Emmanuelu) Macronovi kolem 60 procent, Le Penové kolem 40 procent a já myslím, že někde v tomhle řádu by se ten výsledek mohl pohybovat,“ doplnil.
„Již po oznámení odhadů v neděli večer doporučili François Fillon i Benoit Hamon svým voličům, aby podpořili Macrona proti Marine Le Penové, a vytvořili tak již tradiční 'republikánskou frontu', která v případě postupu Národní fronty do druhého kola její kandidáty zatím vždy zvládla pohodlně vyšachovat,“ připomněl analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Filip Chráska skutečnost, že se neúspěšní kandidáti tradiční pravice i vládnoucích socialistů už přiklonili na stranu centristy Macrona.
Připomeňte si průběh a výsledky prvního kola francouzských prezidentských voleb:
Macron slaví, Le Penová chystá velkou ofenzívu. Sledujte ŽIVĚ
„Proti Marine Le Penové hraje i fakt, že v prvním kole skončila druhá, i když dlouho průzkumům kralovala a měla šanci získat až 28 procent hlasů,“ připomněl Chráska také to, že Le Penová získala 21,5 procenta hlasů a skončila s více než dvoubodovým odstupem za Macronem. „V této konstelaci pro ni bude velmi těžké získat více než nějakých 40 procent hlasů v druhém kole, i když se v příštích dvou týdnech může stát samozřejmě cokoli,“ uvedl Chráska.
Výsledky odpovídaly průzkumům
Oba experti se také shodli v tom, že na rozdíl od loňských prezidentských voleb ve Spojených státech i od britského referenda o vystoupení z Evropské unie výsledky hlasování odpovídaly předvolebním průzkumům. Chráska uvedl, že francouzští výzkumníci odvedli skvělou práci. „Patrně jen došlo k přesunu některých potenciálních voličů Benoita Hamona směrem k Emmanuelu Macronovi ze strachu, že budou v druhém kole muset vybírat mezi Le Penovou a Fillonem,“ řekl.
„Očekávání bylo naplněno, ale přesto panuje napříč Evropou obrovská úleva, protože předvolební preference těch čtyř (hlavních) kandidátů byly v rámci statistické chyby,“ podotkl Marek s poukazem na to, že jen těsně za postupujícími Macronem a Le Penovou zůstal nejen Fillon, ale i kandidát krajní levice Jean-Luc Mélenchon, který za Macronem zaostal jen o čtyři procentní body.
Přečtěte si k tématu aktuální komentář:
Komentář: Vive la France - a co dál?
