Obyčejný mobilní telefon se již brzy může stát užitečným nástrojem k přesné a levné diagnostice nervově degenerativních chorob. Už několik let na tom pracuje britsko-americká společnost Solvemed, jejímž hlavním předmětem zájmu je Parkinsonova nemoc. Tou v Česku v roce 2018 trpělo na 50 tisíc pacientů, na celém světě to pak bylo dokonce přes deset milionů lidí.
Neblahou osobní zkušenost s uvedenou chorobou mají i sami zakladatelé Solvemedu. „Zažili jsme si v našich rodinách bolestné okamžiky jenom proto, že diagnostika nervově degenerativních onemocnění není na dostatečné úrovni. Kdyby odpovídala tomu, co dnes dokážou nabídnout nejmodernější technologie a poslední vědecké poznatky, určitě by byla včasnější a přesnější,“ říká podnikatel Hugo Chróst. Teprve dvacetiletý rodák z polského Lešna nedávno absolvoval Harvardovu univerzitu a díky jeho úspěchům jej časopis Forbes zařadil na prestižní seznam 30 pod 30.
Aplikace má vyřešit tři zásadní problémy
Podle Huga je nejpalčivějším problémem při diagnostice nervově degenerativních onemocnění skutečnost, že nikdo populaci preventivně nehlídá. Parkinsonova nemoc totiž postihuje i některé mladší lidi, kteří ale mnohdy přicházejí do ordinací lékařů pozdě. Kromě toho stávající pacienti často nedostávají léky v objemu, které jejich aktuální stav vyžaduje. Problematický je ale i fakt, že farmaceutické firmy nemají k dispozici dostatek dat, jež by jim pomohla při vývoji účinnějších léčiv.
To vše by mělo řešení Solvemedu již brzy změnit. „K přesné a dostupné diagnostice vám nyní stačí mobilní telefon, kterým si prostřednictvím aplikace oskenujete oko nebo zodpovíte pár otázek. Díky tomu může váš lékař prostřednictvím takzvaných biomarkerů ihned zjistit, zda se takové onemocnění v budoucnu může týkat i vás,“ uvádí další ze spoluzakladatelů startupu Michal Wlodarski.
Tím nicméně schopnosti aplikace zdaleka nekončí. „Umělá inteligence také dokáže shromáždit a vyhodnotit obrovské množství dat z výše uvedených situací a pomoci tak největším farmaceutickým koncernům v tom, aby mnohem rychleji vyvíjely účinnější léky,“ konstatuje Wlodarski a dodává, že technologie Solvemedu umí rovněž zjistit, kolik medikace v daném okamžiku pacienti potřebují.
S vývojem pomohou i experti z NASA
Aplikace už nyní funguje ve zkušebním režimu a testují ji například v univerzitních nemocnicích v Cambridge a Oxfordu. Díky svým úspěchům si získala pozornost mnoha investorů z celého světa, včetně těch českých, od nichž získala částku 600 tisíc eur, tedy nějakých 14,5 milionu korun. „Nakonec jsme se rozhodli pro ty, kteří projevili největší porozumění pro to, co děláme. A Tensor Ventures přesně takovým fondem jsou,“ komentuje investici Wlodarski. Celkem jeho společnost v rámci dosud posledního investičního kola vybrala sumu 3,3 milionu eur.
Od vzájemné spolupráce mají velká očekávání i sami čeští investoři. „Jsme investiční fond a samozřejmě nás zajímá hlavně potenciál a zhodnocení investice. V případě Solvemedu nás ovšem fascinuje to, jací jsou jeho zakladatelé vizionáři. Díky jejich nadšení se navíc daří do týmu přitáhnout naprosto unikátní odborníky,“ tvrdí Martin Drdúl z Tensor Ventures. Naráží tím na skutečnost, že na vývoji technologie pracují jak špičkoví vědci z univerzit v Cambridge, Stanfordu či Harvardu, tak i bývalí zaměstnanci z NASA, Nvidie nebo farmaceutického kolosu Roche.
Pro Tensor Ventures, s jejichž založením pomáhali kromě Drdúla i Roman Smola a Petr Ulvr, jde už o čtvrtou investici do oblasti biotechnologií. Od začátku letošního roku fond investoval například do české firmy Pointee, která se věnuje robotické automatizaci procesů, či do španělské společnosti Bioo zabývající se výrobou elektřiny z půdy.
