Zredukovat sociální výdaje a snížit daně se chystá vláda v Dánsku. V zemi, která je zastánci sociálního státu dávána za příklad.
Několik evropských zemí v posledních letech své sociální výdaje škrtalo, nebo k tomu bylo přinejmenším tlačeno. Nejkřiklavějším případem je Řecko, ale dělo se tak i v Irsku nebo Itálii. Důvod byl čistě ekonomický – veřejné dluhy nebezpečně narůstaly.
Když se k něčemu takovému někde odhodlají z ideologických příčin, jde o vzácnější případ. O to více, jestliže jde o skandinávskou zemi, dávanou za příklad příznivci sociálního státu.
Dánsko škrty v sociální oblasti nutně nepotřebuje. Ekonomika i veřejné finance jsou relativně zdravé, veřejné zadlužení je na podobných číslech jako v Česku. Zdá se, že sociální stát v Dánsku funguje, přesto je v ohrožení.
„Chceme podporovat společnost, kde je snazší starat se o sebe sám či skrze rodinu a neodevzdávat velkou část svého příjmu státu,“ hlásá liberální dánský premiér Larse Lökke Rasmussen podle agentury Bloomberg.
Dánsko patří k nejvyspělejším zemím světa. Čtěte:
Česko vyspělejší než USA? Ekonomové našli náhradu za HDP
Kritici volí jiná slova. „Vláda je v ideologické válce proti skandinávskému sociálnímu státu,“ říká mluvčí opozičních sociálních demokratů.
Rasmussen je ze strany Venstre, jedné ze tří pravicových stran, které tvoří menšinovou vládní koalici. Venstre, Liberální aliance a Konzervativní lidová strana se opírají v parlamentu ještě o pravicově populistickou Dánskou lidovou stranu.
Pomyslný posun Dánů „doprava“ se však datuje dále než do roku 2015, kdy z voleb vzešla vládnoucí takzvaná „modrá koalice“ (navzdory vítězství sociální demokracie). Už od počátku tisíciletí, kdy byl dánským premiérem jiný Rasmussen, Anders Fogh. Od té doby Dánové postupně ukrajují ze svého sociálního státu – například zvedli věk odchodu do důchodu z 65 na 67 let.
Současná vláda hodlá osekat sociální výdaje a zároveň snížit daně. Dánsko přitom patří k zemím s jedním z největších daňových zatížení na světě. Vláda chce také přinutit více Dánů k práci. Konkrétní obrysy této reformy ještě nepřednesla, pracuje na nich a vynese je na světlo v létě.
V Kodani je draho. Čtěte:
20 nejdražších měst světa. Někde lze vyžít jen za 120 tisíc
