Nadační fond proti korupci považuje podmínky miliardového mýtného tendru za diskriminační pro některé uchazeče. Podal proto stížnost k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Požadavky ministerstva dopravy podle fondu mohou nahrávat konkrétním společnostem a příliš omezují počet možných uchazečů.
„Způsob vymezení a míra detailu, jakými jsou kvalifikační předpoklady v zadávací dokumentaci zachyceny, budí oprávněné obavy, že jsou sepsány ´na míru´. Požadavky na reference a praxi zaměstnanců uchazečů jsou bezdůvodně vymezeny diskriminačním způsobem,“ uvedl ve zprávě fond, za jehož založením stojí miliardář Karel Janeček.
Podle fondu je zneklidňující rovněž fakt, že s vypsáním řízení v hodnotě 29 miliard korun ministerstvu radí společnost Deloitte, která stála i za přípravou původního mýtného tendru z doby před deseti lety. Poukázal rovněž na skutečnost, že firmu Deloitte vybral úřad v roce 2016 za poradce bez výběrového řízení, za což dostal od ÚOHS čtvrtmilionovou pokutu.
Do mýtného tendru se nakonec přihlásili pouze čtyři uchazeči, přestože ministerstvo dopravy počítalo s pěti až sedmi. Sedm uchazečů pak podle fondu měla garantovat ministerstvu samotná společnost Deloitte, která podobu zadávacích podmínek vypracovala.
U dvou uchazečů fond rovněž upozornil na to, že mohou své nabídky koordinovat. Jde o společnosti National Toll Payment Services a T-Systems, které spolupracují při výběru maďarského mýta.
Přečtěte si exkluzivní rozhovor týdeníku Euro:
Šéf českého Kapsche Feix: Sliby SkyTollu nemají co dělat s realitou
Nový výběrčí mýta vzešlý z kritizovaného výběrového řízení má začít systém spravovat po roce 2019. Kromě nadačního fondu na podmínky tendru nedávno upozornilo i francouzské velvyslanectví v Praze, která na ministerstvu tlumočila výhrady francouzských společností. Samotného tendru se pak žádná společnost z Francie neúčastní.
Prostřednictvím mikrovlnných mýtných bran se mýtné v Česku vybírá od roku 2007. Za deset let se z mýtného získalo 77,5 miliardy korun, loni to bylo 9,89 miliardy korun. Náklady na provoz činí zhruba 1,5 miliardy korun ročně.
Jednotný celostátní mikrovlnný systém podobně jako v Česku funguje v pásu zemí od Itálie přes Rakousko, Polsko a Bělorusko. Naopak satelitní systém využívají Německo, Slovensko, Maďarsko a částečně Belgie, která jej kombinuje s mikrovlnou variantou.
Dále čtěte:
