Poslanci nejdřív zákonem donutili státní firmy odkrývat smlouvy. Teď chystají úplně opačný
Byl to první protikorupční zákon, který dokázala Sobotkova vláda dotáhnout do konce. Předpis, který nařizuje státu, krajům a větším obcím zveřejňovat smlouvy, ale teď začali poslanci cupovat na kousky. K již schválenému zákonu připravují jednu výjimku za druhou. Z povinnosti ukázat smlouvy mají vypadnout dokonce všechny státní firmy, čímž by zákon skoro ztratil smysl.
Zpátky na stromy
Prezident Miloš Zeman zákon přikazující zveřejňovat smlouvy podepsal vloni v prosinci. V praxi má začít fungovat od letošního 1. července. Protože už jeho přípravu provázely protesty, bude platit roční lhůta, během níž se dotčené instituce a firmy vyhnou sankcím. Po přechodném období by byla nezveřejněná smlouva automaticky neúčinná.
Lhůta měla být také testovacím obdobím, po němž by se zákon případně upravil. Jenže už pár týdnů po prezidentově podpisu přispěchal ministr zemědělství Marian Jurečka s pozměňovacím návrhem, aby byly z účinnosti zákona vyjmuty státní podniky. V Česku existuje jen jeden, a to Budvar. „Povinné zveřejňování by mělo na hospodaření Budějovického Budvaru negativní důsledky zejména s ohledem na nutnost dodržování obchodního tajemství,“ napsal lidovecký ministr spolu s ostatními autory návrhu do odůvodnění. Argument je to ale trochu chatrný. Zákon samotný dává firmám možnost citlivé obchodní údaje před zveřejněním začernit.
Novela se značkou Budvar se nyní dostala do sněmovny. Poslanci ji chtěli schválit původně ve zkráceném řízení. Důvod je jednoduchý. Autoři původního návrhu, zejména Jan Farský (STAN), se báli poslanecké tvořivosti, pokud by při standardní proceduře schvalování dostali normu na stůl poslanci ve výborech.
Výbory jsou obecně místem, kde poslanci rádi načítají pozměňovací návrhy. Není na ně vidět tolik, jako kdyby vystoupili v plénu a svůj nápad předložili před kolegy a kamerami. Pod návrhem navíc nebývají podepsáni. Pokud je schválen, bere si ho za svůj předseda výboru. Tato praxe platila už v dobách rozpočtového „porcování medvěda“ a platí i dnes. Poslanci si samozřejmě nenechali příležitost ujít a novelu pro Budvar využili jako vzor pro vlastní nápady.
Výjimky pro výjimečné
„Otevírání dveří pro výjimky je cesta do pekel,“ prohlásil Martin Komárek (ANO). Za několik dní ho ale aktivisté přistihli v jedné z malostranských kaváren při jednání s generálním ředitelem České televize Petrem Dvořákem. Komárek později přiznal, že se bavili o registru smluv, ale tvrdil, že šlo jen o informativní setkání.
Česká televize a Český rozhlas nakonec patří do skupinky šťastných, kteří si u poslanců vymohli, že se svezou spolu s „budvarovým“ pozměňovacím návrhem. Pod nápadem je podepsán jiný člen ANO, místopředseda hospodářského výboru Martin Kolovratník. „Povinnost zveřejňování smluv odkryje strukturu dodavatelsko-odběratelských vztahů těchto subjektů, což v dlouhodobém horizontu povede ke snížení jejich konkurenceschopnosti a posléze k jejich likvidaci,“ varuje poslanec.
Z hospodářského výboru ale vzešel i návrh, aby ze zákona vypadly všechny státní firmy, v nichž mají stát, kraj nebo obec nadpoloviční podíl. Takových je v tuzemsku zhruba 120. Přinesl ho tam poslanec Václav Snopek z KSČM. Výběrem jde například o podniky, jako jsou Česká pošta nebo Lesy České republiky, jejichž hospodařením se opakovaně zabývala policie. Členové výboru většinově hlasovali i pro užší požadavek zpravodaje Štěpána Stupčuka (ČSSD), jenž by dal výjimku jen firmám, které „uspokojují potřeby veřejného zájmu“, tedy například zajišťují dodávky energií nebo veřejnou dopravu.
Stejný výbor také chce, aby se platnost zákona odložila ještě o rok. „Vyškrtnutím státních firem by zákon ztratil smysl. Když si vezmu, že po živnostnících budeme chtít znát online pohyb každé jejich koruny a zároveň bychom odmítli zveřejnit, jak hospodaří státní firmy, byla by to obrovská arogance moci,“ říká autor původního zákona Jan Farský.
Předseda výboru Ivan Pilný z ANO za pozměňovacími návrhy ale stojí. Koneckonců když se zákon původně projednával, výbor ho odmítl. „Ta původní koncepce nedávala smysl. Podle mě je to celé spíše otázka politiky než transparentnosti. Za ní samozřejmě stojíme, veřejné prostředky mají být kontrolovány. Ne ale touto formou,“ říká Ivan Pilný. Poslanci ve výboru podle něj řešili, jestli mají jednotlivé firmy vybírat a udělovat jim výjimky, nakonec ale zvolili výjimku paušální. „Byla by to salámová metoda,“ odůvodňuje poslanec. Roční odklad navrhuje výbor kvůli stanovisku Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který upozornil na potíže při jeho zavádění.
Výjimky z výjimek
Na jednání dalšího, ústavně právního výboru přišli zástupci Budvaru vysvětlovat, proč o výjimku usilují. Podle jejich výpočtů by firma spadla do půlmiliardové ztráty a hrozily by soudní prohry ve sporech o značku Budweiser
Zákon už zahrnuje řadu ústupků. Nevztahuje se na smlouvy do 50 tisíc korun a na zdravotní pojišťovny u smluv se zdravotnickými zařízeními.
se společností Anheuser-Busch. „Ten propad nijak nevypočítali, jen s tou sumou přišli. Proti tomu nelze nijak argumentovat, je to jen jejich tvrzení. Informace o průmyslovém vlastnictví nebo charakteru autorského práva ale podnik nemusí zveřejňovat už nyní. I cenu kontraktů je možné vyloučit ze smlouvy a metadat registru. Netvrdím, že ten zákon musí být bezchybný, ale opravdu jsme dosud nenarazili na nic, co by se ukázalo jako problém,“ tvrdí Jan Farský.
Zákon už ve stávající podobě zahrnuje řadu ústupků. Nevztahuje se například na smlouvy do 50 tisíc korun. Povinnost zveřejňování podle tohoto zákona nebudou mít ani zdravotní pojišťovny v případě smluv se zdravotnickými zařízeními. Zveřejňování těchto dohod už upravila takzvaná transparenční novela o veřejném zdravotním pojištění. Z působnosti zákona bude vyňato taky šest institucí s takzvanými chráněnými rozpočtovými kapitolami, o nichž kvůli nezávislosti nerozhoduje vláda, ale sněmovní rozpočtový výbor.
Trvalou výjimku z povinného uveřejňování smluv dostaly rovněž malé obce a firmy, v nichž mají většinový podíl. Zákon se nevztahuje na společnosti s většinovým podílem státu, krajů nebo obcí, jejichž akcie se obchodují na burze. V překladu jde o jedinou firmu, energetický gigant ČEZ.
Zveřejnit se nemusejí ani smlouvy s fyzickými osobami nebo ty, které se opakují, například na odběr plynu. Smlouvy nemusejí ukazovat ani prezidentská kancelář, Nejvyšší kontrolní úřad, ombudsman, Ústavní soud a sama sněmovna. Návrh prosadil šéf TOP 09 Miroslav Kalousek.
Pokud by se k těmto institucím a firmám připočítaly i navrhované výjimky, jde o subjekty s ročním obratem 500 miliard korun.
Čísla poskytla platforma Rekonstrukce státu. „Zákon je potřeba zachovat v podobě co nejvíc odpovídající původnímu záměru. Nejvyšší kontrolní úřad má omezené pravomoci, do městských firem a některých státních de facto není vidět. Na zákon o zveřejňování informací zpravidla nereagují. Bezpečnostní informační služba přitom opakovaně upozorňuje, že ve městech fungují korupční praktiky,“ říká Václav Zeman z iniciativy Rekonstrukce státu, která prosazuje protikorupční zákony.
Pro putování „budvarové“ novely zákona sněmovnou to ještě není konečná. Na řadě jsou další výbory, přijít mohou i sami poslanci do pléna, zákon pak dostanou na stůl senátoři. Podle ohlasů ze sněmovny se navíc zdá, že koalice nebude mít k návrhům jednotné (tedy odmítavé) stanovisko. Pro autory nápadů je to dobrá zpráva. Zdá se, že z prvního Sobotkova protikorupčního zákona zůstane na konci jen hezký název.
weikert@mf.cz
690 mld. Kč je objem smluv, které by se měly ročně objevit v registru.
500 mld. Kč je roční obrat firem, které mají výjimku ze zákona nebo o ni usilují.