Protiruské sankce, vztahy s Izraelem, jednání o brexitu či Severoatlantická aliance patřily mezi témata dnešní schůzky vrcholných ústavních činitelů na Pražském hradě. Premiér, prezident, šéf Sněmovny a ministři zahraničí a obrany se shodli, že stále trvají důvody pro sankce proti Rusku, za užitečné ale označili, aby o jejich politické a ekonomické účinnosti jednala Evropská rada. Shoda panovala například i na odmítnutí migračních kvót.
Sankce uvalila EU na Rusko kvůli anexi poloostrova Krym a kvůli podpoře proruských separatistů na východě Ukrajiny. Konec svých sankcí v březnu 2015 svázala s plným prosazením mírových dohod z Minsku. Čeští politici dnes v prohlášení vyzvali k naplnění dohod všemi zúčastněnými stranami. Dodali, že Evropská rada by měla komplexně zhodnotit účinnost sankcí při diskusi o jejich prodloužení. Zeman opatření vůči Rusku dlouhodobě kritizuje.
Opoziční politici uvedli, že není důvod od sankcí vůči Rusku ustupovat. „Rusko stále okupuje Krym, takže k rušení sankcí není jediný důvod,“ uvedl předseda ODS Petr Fiala. Obdobně se vyjádřili předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek a poslanec Pirátů Mikuláš Peksa. „Podmínky vůči Rusku jsou dané a neexistuje-li ochota spolupracovat na ruské straně, nemůžeme ustupovat ani my,“ uvedl Peksa.
Společné prohlášení vydané Hradem také uvádí, že otevření Českého domu v Jeruzalémě bude prvním krokem v záměru přemístit české velvyslanectví v Izraeli do Jeruzaléma. Přesun ambasády z Tel Avivu prosazuje především Zeman. Odpůrci přesunu velvyslanectví tvrdí, že je třeba počkat, dokud se nevyřeší letitý konflikt mezi Izraelem a Palestinou, jehož součástí je i spor o status Jeruzaléma. Předmětem schůzky byla i Zemanova listopadová cesta do Izraele.
Přečtěte si esej o dějinách české zahraniční politiky:
Bez výsad velkých
Vrcholní politici se shodli také na odmítnutí nedobrovolného přerozdělování migrantů i potřebě zvýšené aktivity při řešení konfliktů v oblastech, odkud migranti přicházejí. Účastníci schůzky také koordinovali své zahraniční cesty pro zbytek roku, mluvili o brexitu a potvrdili význam členství ČR v NATO. Věnovali se i tématu obchodních sporů mezi USA a Čínou či Evropskou unií. „Shodli se, že pro otevřenou ekonomiku závislou na exportu jako ČR, je důležité, aby byl zachován liberální obchod a autorita Světové obchodní organizace,“ uvádí prohlášení.
Politici opustili Hrad po necelých dvou hodinách bez toho, aby schůzku okomentovali. Odjezd jejich limuzín doprovázelo skandování zhruba patnáctky demonstrantů, kteří se sešli na Hradě kvůli nesouhlasu se zahraniční politikou prezidenta. Zeman podle nich směřuje Česko k vystoupení z NATO a EU. Demonstranti se obávali, že možným účelem dnešní schůzky mělo být odstoupení Česka od účasti na protiruských sankcích.
Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) se z účasti omluvil kvůli dlouhodobě plánované cestě do Francie. Nabízel, že se vrátí dříve, pokud by se jednání konalo od 17:00. Zástupci Hradu mu podle něj nevyšli vstříc, navíc odmítli účast místopředsedkyně Senátu Miluše Horské (za KDU-ČSL). „Chtěl sem (Štěch) poslat zástupce, ale to bychom tady za chvíli měli druhou ligu,“ prohlásil v úvodu schůzky před novináři Zeman. „Myslím, že o moji osobu v této kauze vůbec nejde. To se teď jenom hodí,“ uvedla Horská.
Dále čtěte:
Zeman s Kingem si připomněli vznik Československa. Řešili i bezpečnost a ekonomické partnerství
Komentář: Němý prezident, vzor 1968
Praha 1 si připomíná 100 let republiky ve velkém stylu
Zeman oslavil Den vítězství na ruské ambasádě. Připomněl svůj odpor k sankcím
Komentář: S tebou jo a s tebou ne aneb Zemanova volenka
