Mělo by Česko přijmout evropský zatykač?
- ano 61,8 %
- ano s výhradami 12,7 %
- ne 8,8 %
- nevím 16,7 %
Bouřlivá diskuse uplynulých týdnů se zaměřila na otázku, zda by Česká republika měla přijmout evropský zatykač. Jeho smyslem je „zabránit dlouhodobým procedurám vydávání podezřelých tam, kde jsou stíháni“ (EURO 15/2004). Účastníci Manažerského barometru se přiklonili k názoru, že bychom tuto právní normu přijmout měli. Takřka 62 procent respondentů pravidelné ankety je pro a bez výhrad.
První reakce je značně skeptická a upozorňuje na nutnost řešit daleko větší problémy, než je evropský zatykač: „Evropský zatykač je v celé integraci triviální problém, ochránci našich práv a svobod, zaštítěni Listinou základních práv a svobod, by se měli vrhnout na vyřešení stovek našich jiných a vážnějších celospolečenských problémů. Jiným úhlem pohledu pro naivní sděluji: Lidské osudy a kariéry (kromě evropského zatykače) zničí a již zničily (ne)úmyslně vyvolané aféry kolem známých i neznámých osobností, vyvolané novináři, policií, justicí, občanskými iniciativami, málo schopnými … V hlavní roli závist, zášť, nenávist, senzacechtivost, krvelačnost. Vše dle českého práva. Česko může v klidu přijmout evropský zatykač.“
Následující odpověď je pro přijetí právního opatření, ale podporuje ho s výhradami: „Jsem jednoznačně pro přijetí této právní úpravy, avšak s výhradami, které budou chránit občany Česka proti nekalým obchodním praktikám podnikatelů a firem z Evropské unie. Vydával bych naše občany do jiných zemí EU jen z důvodu, pokud by se prokazatelně účastnili teroristických útoků, trestných činů násilné povahy a obchodu s drogami a bílým masem. Jako ředitel banky v severních Čechách jsem byl přítomen situaci, kdy náš stavební podnikatel získal zakázku v SRN a postavil tam několik rodinných domků. Stavební podnikatelé z Německa se mu však ze vzteku, že sami zakázku nezískali, krutě pomstili přesně v duchu litery zákona. Protože náš podnikatel neznal přesně všechny právní náležitosti v SRN, opomněl něco ohlásit nějakému úřadu. Neúspěšní podnikatelé ze SRN na něj podali kvůli tomu žalobu, on však o ničem nevěděl. Až před vánočními svátky, kdy se vydal do Německa, byl na zpáteční cestě do ČR na hranicích zatčen a vzat do vazby. Nebýt nezměrného úsilí a skvělých kontaktů jeho právního zástupce, rozhodně by nebyl již po týdnu propuštěn na kauci devět tisíc marek. Je dozajista pohodlnější za pomoci byrokracie likvidovat schopné ekonomické subjekty, než seškrtat náklady a uzavřít neefektivní provozy. Z tohoto důvodu vidím velkou hrozbu pro všechny nově přistupující členy EU, kteří jsou svým pracovním trhem a flexibilitou mnohem přizpůsobivější než „staří“ členové EU.
I tento manažer se domnívá, že nelze pouze okopírovat nápady z Evropy: „Jsem pro, ale s výhradami. Je nutné zabránit zneužití rozdílných definic a interpretací trestného činu v různých jurisdikcích v rámci EU. Evropský zatykač by měl být u nás účinný pouze za podmínky kompatibility klasifikace trestného činu jiné země EU s naším trestním zákoníkem a trestním řádem.“
Autor tohoto názoru se přiklání k tomu, abychom záležitost neposuzovali jen z našeho domácího pohledu, ale v širším kontextu: „Je to efektivní cesta nejenom ke snižování kriminality a terorismu, ale také k uvědomění si naší propojenosti s Evropou. Přijdou mi směšné obavy o to, aby náhodou nedošlo k zatýkání 'našich' v cizině a jejich vydávání k trestu tamtéž. Dělíme se na 'naše' a 'cizí' anebo na slušné a lumpy?“
Poslední odpověď je taky podporující naše pro: „Jsem jednoznačně pro. Neboť je dost obtížné si představit, že Evropská unie bude posílat zatykače na bezúhonné lidi, nota bene když o vydání budou stejně rozhodovat naše soudy. Představa, že nepřijetím zatykače chráníme vlastní občany je scestná a jeho odpůrci pouze prokázali svou fobii, která jim velí: Cokoli od Bruselu jest, špatné jest.“
Odpovídalo 102 manažerů
