Provize tekly proudem

Britskou zbrojovku BAE vyšetřuje Úřad pro odhalování závažné kriminality. Nekompromisně.

Aktivity největší britské zbrojovky, společnosti BAE Systems, už tři roky - potají, zato ale velmi důkladně - prošetřuje tamní Úřad pro odhalování závažné kriminality. Policisté shromažďují důkazy o systematické korupci BAE při získávání zahraničních zakázek. Prověřují bankovní převody, švýcarské banky už požádali i o výpisy z konkrétních kont. U několika zástupců zbrojovky byly provedeny domovní prohlídky a zabaveny stohy dokumentů, počítače a dvacet tisíc eur v hotovosti. Někteří najatí prostředníci BAE byli dokonce předvedeni k výslechu. Zbrojovce podle všeho začíná hořet půda pod nohama. Vyšetřování pokračuje a není vyloučeno, že poměrně brzy dorazí i do Česka. Kvůli armádním gripenům.

Byl to šok.

Britský Úřad pro odhalování závažné kriminality (Serious Fraud Office - SFO) začal aktivity BAE prověřovat počátkem roku 2004 krátce poté, co případ poměrně detailně zmapoval deník The Guardian. Odhalení novinářů Davida Leigha a Roba Evanse, kteří se úplatkářské kauze dlouhodobě věnují, bylo skutečně šokující.
Novináři tvrdí, že největší britská zbrojovka vymyslela a uvedla do praxe tajný systém na získávání zakázek v zahraničí. Velmi pravděpodobně se souhlasem vlivných britských politiků a úředníku a s podporou sekce ministerstva obrany, která má na starosti zbrojní export. Tu nyní řídí bývalý vysoce postavený manažer BAE, který měl v druhé polovině 90. let na starosti i Česko. Korupční systém byl založen na systematickém uplácení s využitím celé sítě najatých vlivných místních prostředníků-agentů, firem registrovaných v nejrůznějších daňových rájích a převodech „provizí“ přes jejich účty vedené v obvykle přísně diskrétních švýcarských bankách. Provize byla zpravidla připočtena k ceně zakázky, zaplatili ji nic netušící daňoví poplatníci nakupujícího státu. Úplatky dostali od agentů zbrojovky ti politici a úředníci, kteří rozhodli ve prospěch britské firmy.
Původ „provizí“ se BAE Systems snažila - a dlouho úspěšně - pečlivě maskovat. Používala k tomu krycí firmy registrované například na Britských Panenských ostrovech. Šlo mimo jiné o společnosti Red Diamond Trading a Novelmight nebo Copelina, která byla pro změnu registrována v Panamě. Peníze proudily přes švýcarské soukromé banky, například Lombard Odier nebo BSI z Lugana.
V roce 1997 se vedení BAE Systems rozhodlo do zaběhnutého systému vložit další mezičlánek. Zřejmě proto, aby ani v bankovních archivech nezůstaly žádné důkazy. Společnost si na peněžní transakce a další své „švýcarské aktivity“ raději najala firmu vlivného ženevského právníka Reného Merkta. Nejen švýcarské banky, ale i švýcarští právníci jsou známi svou diskrétností. Nechávají si za to ovšem velmi dobře zaplatit. Tomu se říká dvojí jištění.
Vyšetřování v Británii však možná nakonec rozváže jazyk i najatým právníkům. Podle Guardianu už totiž švýcarské úřady britským vyšetřovatelům ve vší tajnosti zařídily přístup k bankovním kontům dvou najatých zástupců BAE, kteří měli na starosti prodej zbraní do Saúdské Arábie. Mělo jít o prominentního libanonského politika a bohatého podnikatele ze Sýrie. Lidé z Úřadu pro odhalování závažné kriminality šli prý zcela najisto, znali čísla účtů i fakta o jednotlivých provedených platbách. V podstatě už potřebovali jen zadržet důkazy pro následné projednávání před soudem.

Provize ze 43 miliard.

Právě vyšetřování saúdskoarabské kauzy - vedené pod označením „Al-Yamanah“ - momentálně z podobných skandálů BAE pokročilo nejdál. Šlo o klasický případ. Najatí agenti BAE, již zmínění Libanonec a Syřan, vyplatili vybraným členům saúdské královské rodiny desítky milionů liber.
Kontrakt „Al-Yamanah“ v celkové hodnotě zhruba třiačtyřiceti miliard liber byl přitom podepsán už v roce 1985. Zajistil BAE Systems práci na minimálně dvacet let. Británie měla v první fázi dodat Rijádu dvaasedmdesát stíhaček Tornado a třicet cvičných letounů Hawk. V roce 1993 si pak Saúdové přiobjednali další zásilku osmačtyřiceti Tornád. A loni přišel další požadavek. Zněl na dvaasedmdesát stíhacích letounů Typhoon.
Provize se u jednotlivých dodávek zřejmě lišila. Z dokumentů, které se Úřadu pro odhalování závažné kriminality podařilo shromáždit, vyplývá, že dosáhla v případě dodávek tornád a hawků neuvěřitelných dvaatřiceti procent. Saúdové tedy zaplatili navíc 600 milionů liber, z nichž minimálně 60 milionů putovalo přes fond nazvaný „pro nepředvídatelné události“ na soukromé účty saúdského korunního prince Turkiho bin Nassera a dalších místních vládců a na hrazení jejich výdajů, například za luxusní hotelové pokoje, dovolené, jachty a rolls-royce.
Zástupci BAE Systems a úředníci ministerstva obrany se nyní, tvrdí britská média, pokoušejí nejrůznějšími intervencemi zvrátit vyšetřování ve svůj prospěch. Na obranu proti postupu Úřadu pro odhalování závažné kriminality si například najali renomovanou právnickou firmu Allen & Overy. Objevily se už například spekulace o tom, že vyšetřování může ohrozit zatím bezproblémovou spolupráci britských a saúdských tajných služeb v boji proti terorismu.
Rozezlení Saúdové nyní sáhli k poslední možnosti. Pohrozili, že přeruší loni zahájené jednání o nákupu dvaasedmdesáti typhoonů za 75 miliard liber a raději začnou vyjednávat s Francouzi. Cena akcií zbrojovky - poté, co se tato zpráva dostala na veřejnost - prudce klesla.

Pátraní pokračuje.

Saúdskoarabským skandálem ale pozdvižení kolem BAE rozhodně nekončí, spíše naopak. Vyšetřovatelé SFO poslední dobou zaměřují svou pozornost i na další zahraniční kontrakty zbrojovky. Například na prodej stíhaček Gripen a cvičných letounů Hawk v hodnotě 1,6 miliardy liber Jihoafrické republice v roce 1999 (šlo o vůbec první export gripenů mimo Švédsko, následovalo Česko a Maďarsko - pozn. redakce).
Podle zatím neprokázaných zpráv měl provizi ve výši sedmi procent hodnoty kontraktu dostat přímo ministr obrany Joe Modise a vládní Africký národní kongres. Firma Conlog, jejíž akcie Modise vlastnil, navíc získala významný podíl na offsetových projektech, které BAE do země umístila. Letos v říjnu podnikli detektivové SFO razii v honosné londýnské usedlosti v Knightsbridgi, která patří Johnu Bredenkampovi, zbrojnímu magnátovi se zimbabwskými kořeny. Zabavili počítače a stohy dokumentů. Prohledali i jeho kanceláře v Berkshiru. Bredenkamp přitom fungoval v jihoafrickém případě jako najatý agent BAE. SFO se navíc domnívá, že jako zmocněnec zbrojovky vystupoval i v jiných afrických státech. Tento obchodník s tabákem a hráč rugby, držitel britského, zimbabwského, jihoafrického a nizozemského pasu, měl například velmi úzké vazby s zimbabwským diktátorem Mugabem.
Vazby tabákového magnáta na další africkou kauzu vyšetřovanou SFO zatím nejsou prokázané, jde o Tanzanii a dodávku systému řízení vojenského letového provozu za „pouhých“ osmadvacet milionů liber. Výše provize se měla podle detektivů vyšplhat na devětadvacet procent z hodnoty transakce.

Rumunská stopa.

Nejde ale jenom o letadla a Afriku. SFO nyní vyšetřuje i „rumunský námořní kontrakt“ BAE. Rumunská vláda si v roce 2003 koupila od britského ministerstva obrany dvě vyřazené britské fregaty, HMS London a HMS Coventry. Cena byla velmi nízká - dvě stě tisíc liber za obě lodě. Ovšem za jejich modernizaci a vybavení na použitelnou úroveň zaplatili Rumuni dalších 116 milionů liber. Komu? Firmě BAE Systems. Potřebné peníze si s garancí od britské vlády půjčili u Deutsche Bank.
Po změně rumunské vlády v roce 2004 se v Bukurešti stále častěji ozývala kritika kontraktu. Například velitel rumunských námořních sil Victor Blidea prohlásil, že Rumunsko mělo v roce 2003 nabídku od nizozemských námořních sil na prodej „použitých, ale lépe vybavených a funkčních lodí za dvacet milionů liber za kus“. Ministr obrany Teodor Atanasiu již požádal britskou vládu o odtajnění všech smluv. Britští detektivové už začali prošetřovat podezření, že BAE získala kontrakt jen díky úplatkům pro rumunské politiky a významné úředníky ve výši sedmi milionů liber. Konkrétní jména uplacených ještě nejsou veřejně známa, jména prostředníků neboli „agentů“ už ano. Jedná se o Barryho a Georgianu Georgeovi. On je rodilý Brit, ona původem Rumunka.
Policie si je celkem jistá. Nejprve provedla rumunská protikorupční policejní jednotka DNA prohlídku v kancelářích firmy Axis Trading psané na Georgianu, o několik dní později nastoupili Britové z SFO a podnikli razii v bytě Barryho George v Chelsea. Manželé byli zadrženi, vyslechnuti a propuštěni. Ovšem dvacet tisíc eur v hotovosti, které detektivové nalezli u George, zůstalo v policejním trezoru.
Tím ale výčet problematických „exportních případů“ BAE Systems nekončí. Detektivové SFO už pátrali i v Chile, tamní diktátor Augusto Pinochet měl od britské zbrojovky za nákup jejích zbraní inkasovat provizi milion liber. Sedmimilionový úplatek za pomoc při prodeji obrněných transportérů Piranha měl zase dostat katarský šejk Hamad bin Jassim bin Jaber.

Běžná a zavedená praxe.

Navíc se nedá vyloučit, že vyšetřování, shromážděné informace, bankovní výpisy a pátrání po najatých místních agentech přivedou SFO i do Prahy. Česko totiž mělo být „vlajkovou lodí“ jednoho ze zbrojních projektů, na kterém se společnost BAE významně podílela: stíhačky Gripen. Konsorcium složené z BAE Systems a švédského Saabu se pokoušelo své nově vyvinuté a zatím neexportované stíhačky usilovně prodat české armádě už od poloviny 90. let. Po sérii neúspěchů, zrušených tendrů a obvinění z korupce od amerických firem a americké vlády nakonec čeští piloti britsko-švédské gripeny přece jen dostali. Není jich ale původně plánovaných 24, nebo dokonce 36. Armáda si vzala od švédských vzdušných sil na desetiletý leasing jen čtrnáct kusů. Česko-švédský kontrakt proběhl - alespoň oficiálně - bez podílu zbrojovky BAE Systems, které v roce 2005 snížila svůj poloviční podíl v konsorciu Gripen na pouhou pětinu. BAE zatím všechna obvinění z uplácení popírá univerzálním prohlášením: „Ničeho špatného jsme se nedopustili.“ Přestože k výslechu již byly předvedeny desítky současných i bývalých manažerů a spolupracovníků firmy včetně bývalého ředitele Richarda Evanse a ředitele divize Střední východ Damiana Turnera. Manažeři BAE, kterým jde nyní minimálně o dobrou pověst, mohli být při uplácení v zahraničí ještě do konce roku 2001 zcela klidní. Britské firmy totiž do té doby mohly rozdávat v cizině „speciální provize“ bez rizika střetu se zákonem a svými vlastními úřady. Protikorupční zákon, který jim uplácení mimo britské území definitivně zakázal, byl na ostrovech zaveden až v roce 2002. Do té doby bylo poměrně běžnou praxí, což kritizovaly zejména Spojené státy, které zavedly podobný protikorupční zákon už v 70. letech minulého století po sérii podobných korupčních skandálů.
Novináři z Guardianu přitom získali dokumenty dokazující, že ještě v roce 2003 - a možná i později - se sekce britského ministerstva obrany, která má na starosti zbrojní export (je známa pod zkratkou DESO) řídila pravidlem, že v některých zemích je prostě vyplácení „speciálních provizí“ jedinou cestou, jak získat kontrakt. „V některých částech světa je to normální,“ uvádí se v dokumentu.

Změna pravidel.

DESO momentálně řídí bývalý šéf BAE Systems pro Evropu Alan Garwood. Na konci 90. let minulého století přijel několikrát do Česka, aby místní politiky přesvědčil o kvalitách gripenů. Od nákupu amerických stíhaček je ještě v srpnu 1997 veřejně odrazoval slovy: „S USA vám bude vstup do evropského průmyslového klubu trvat déle.“ Podnikání BAE ale nekomplikuje pouze vládní protikorupční zákon. Zbrojovka nedávno podlehla i v souboji o zavedení zákona, který by firmě nařídil prozradit úřadům identitu jejích agentů a zprostředkovatelů v zahraničí. Letos v březnu se totiž situace změnila a zbrojovka musí, bude-li o to požádána, zveřejnit seznamy svých spolupracovníků. Jinak ztratí nárok na potřebné vládní exportní garance. „Všichni žadatelé o podporu budou muset poskytnout identitu svých agentů v zahraničí,“ prohlásil ministr obchodu Ian Pearson. „Taková praxe by měla snížit riziko, že vládní garanční agentura podpoří kontrakty získané pomocí úplatku,“ dodal.